Samuel
Hamilton je kupříkladu neomylný světec, Adam Trask nepoučitelný snílek
a Cathy Adamsová? Ta je ztělesněním absolutního, iracionálního zla.
Tato
černobílá šablona, kde jsou záporné postavy dokonce cejchovány fyzickou
jizvou – Kainovým znamením – však v současnosti nebezpečně přerůstá
stránky knihy a stává se krví americké politiky.
Podobný dojem jako z četby této knihy mám ostatně i z amerického kinematografie, zejména westernového žánru.
Tento národní epos o „dobrých šerifech" a „zlých padouších" totiž definuje americké vnímání světa i dnes.
Tam,
kde dříve figuroval literární mýtus, dnes stojí postavy jako Pete
Hegseth, J. D. Vance či Marco Rubio. V jejich rétorice už politika není
pragmatickou správou věcí veřejných, ale „křesťanskou misí" mnohdy se
snažící obejít rozhodovací článek soudní moci.
Pokud
totiž politické oponenty neoznačí za legitimního konkurenta, ale za
přímou emanaci zla, mizí prostor pro diplomacii a kompromis.
Žádný
fanatismus, včetně německého nacismu, nikdy neměl pochybnosti o svém
světodějném poslání a o tom, že v jeho jménu může obcházet třeba i
legislativu a veřejné instituce.
Zahraniční
intervence pak nejsou motivovány jen zájmy, ale mesianistickou potřebou
potírat zlo, i kdyby to mělo znamenat rozvrat celých regionů, jak jsme
nyní svědky ve Venezuele a Íránu.
Znepokojivým
symptomem dění v Americe je, že étos svobody a individuální volby,
reprezentovaný v 60. letech lidmi jako Kurt Vonnegut, Alan Watts, Frank
Zappa, hnutím New Age a zkrátka liberálním étosem, nyní téměř bez boje
vyklízí pole
náboženskému fundamentalismu.
Vonnegutova ironie a liberální tolerance ustupují před dogmatem „pomazaných" vůdců.
I
postava jako Donald Trump, navzdory svým osobním morálním stínům a
stále zřejmější účastí v Epsteinově aféře, zůstává pro své stoupence
nedotknutelným bojovníkem v tomto biblickém střetu domnělého světla s
tmou.
Steinbeckův román vrcholí hebrejským
slovem Timshel – „můžeš". Vyjadřuje svobodu člověka vybrat si svou cestu
a nepodlehnout osudu.
Současná Amerika se však zdá být touto svobodou unavena.
Místo
odpovědnosti za vlastní volbu se raději vrací k bezpečí starých mýtů,
kde je nepřítel jasně označen a bitva předem posvěcena.
A
pokud se však politická scéna definitivně promění v arénu náboženského
dramatu, hrozí ireverzibilní změna směrem k intoleranci a repríze temnot
kmenových válek.
Diskuse