Krize na Blízkém východě: Trump tvrdí, že vojenská akce pomáhá íránskému lidu, „chtějí slyšet výbuchy bomb, protože chtějí být svobodní“

6. 4. 2026

čas čtení 11 minut
Trump při svém projevu na velikonoční akci v Bílém domě uvedl, že íránský lid „se bude bránit, jakmile zjistí, že na něj nikdo nebude střílet“

Trump tvrdí, že vojenská akce pomáhá íránskému lidu, protože „chtějí slyšet výbuchy bomb, protože chtějí být svobodní“

Trump v reakci na otázku Liz Landersové z PBS News uvedl, že vojenská akce v konečném důsledku pomáhá íránskému lidu, protože „chtějí slyšet bomby, protože chtějí být svobodní“.

Trump dodal, že jediným důvodem, proč Íránci neprotestují v ulicích, je to, že by je režim „okamžitě zastřelil“, na rozdíl od probíhajících útoků USA a Izraele po celé zemi.

„Íránský lid se bude bránit, jakmile zjistí, že nebude zastřelen, a jakmile sežene zbraně,“ dodal Trump. „Kdyby měli zbraně… Írán by to vzdal během dvou vteřin, protože by to nevydržel.“

Prezident také dodal, že režim měl „štěstí“, když v pátek sestřelil americký stíhací letoun F-15, ale řekl, že záchrana zraněného pilota byla „neuvěřitelná“.
 

 

V reakci na otázku reportéra, proč jsou USA stále ve válce s Íránem, navzdory Trumpovým tvrzením, že americká armáda již tuto zemi „zničila“, prezident řekl: „Je to velká země. Nemohou se bránit. Nemají na to prostředky. Myslím tím, že jim zbývá pár raket, pár dronů, ale v podstatě nemají žádné prostředky.“

Prezident také uvedl, že se neobává obav z útoků na civilní infrastrukturu, a sestřelení amerického letadla minulý týden označil za „šťastný zásah“.

Trump uvedl, že Írán nevyužil šance, které mu dal k ukončení konfliktu.

Trump tvrdí, že Írán by uvítal příměří, protože je „ničen“.

Trump řekl, že je na íránskou vládu naštvaný a že za to zaplatí vysokou cenu.

Donald Trump říká, že bombardování Íránu bude pokračovat, protože režim se nechce vzdát

Při rozhovoru s novináři v Bílém domě během velikonočního válení vajec Donald Trump uvedl, že v příspěvku na sociálních sítích, v němž vyhrožoval útokem na mosty a energetická zařízení v Íránu, použil vulgární výrazy pouze „aby dal najevo svůj názor“.

Zopakoval, že Írán nemůže mít jadernou zbraň, ale bombardovací kampaň bude pokračovat, protože [režim] „prostě nechce kapitulovat“.

„Pokud to neudělají, nebudou mít žádné mosty, nebudou mít žádné elektrárny, nebudou mít vůbec nic,“ řekl.

Donald Trump uvedl, že úterní lhůta, kterou stanovil Íránu na uzavření dohody, je konečná, a dodal, že íránský návrh byl významný, ale ne dost dobrý, informuje agentura Reuters.

Hrozby proti civilní infrastruktuře se nesmí stát „normou“ ve válčení, říká Červený kříž


Hrozby, ať už verbální nebo v podobě konkrétních činů, namířené proti základní civilní infrastruktuře a jaderným zařízením se nesmí stát novou normou ve válčení, uvedla předsedkyně Mezinárodního výboru Červeného kříže (ICRC).

Předsedkyně ICRC Mirjana Spoljaricová tvrdí, že jakákoli válka vedená bez omezení je v rozporu s právem, a označuje ji za „neobhajitelnou, nelidskou a zničující pro celé populace“.

Toto prohlášení přichází v době, kdy prezident Donald Trump na sociálních sítích uvedl, že americké síly od úterý zaútočí na íránské elektrárny a mosty, pokud Teherán znovu neotevře klíčovou námořní trasu přes Hormuzský průliv.

Spoljaric dodala: „Na celém Blízkém východě jsou naše týmy svědky ničení infrastruktury nezbytné pro civilní život. Pod palbou se ocitly elektrárny, vodovodní sítě, nemocnice, silnice, mosty, domy, školy a univerzity.

„Nejvíce znepokojující jsou potenciální hrozby pro jaderná zařízení. Jakýkoli omyl může mít nevratné důsledky pro budoucí generace.

„Naléhavě vyzývám všechny strany, aby při všech vojenských operacích šetřily civilisty a civilní objekty. Je to jejich povinnost podle mezinárodního humanitárního práva.

„Státy musí dodržovat a zajistit dodržování válečných pravidel jak ve svých slovech, tak ve svých činech. Svět se nemůže podřídit politické kultuře, která upřednostňuje smrt před životem.“

Dnes ráno Rafael Grossi, ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), uvedl, že jakékoli údery v blízkosti jaderných elektráren „by mohly způsobit závažnou radiační havárii s škodlivými důsledky pro lidi a životní prostředí v Íránu i mimo něj.“

Podobně se v pondělí na sociálních sítích vyjádřil předseda Rady EU António Costa: „Jakékoli útoky na civilní infrastrukturu, zejména energetická zařízení, jsou nelegální a nepřijatelné.“

Írán bude pokračovat ve válce se Spojenými státy a Izraelem tak dlouho, jak to jeho političtí představitelé považují za nutné, uvedl v pondělí mluvčí armády.


„Můžeme pokračovat ve válce tak dlouho, jak to politické orgány uznají za vhodné,“ řekl Mohammad Akraminia agentuře ISNA, jak informovala agentura AFP, a dodal, že „nepřítel toho určitě bude litovat, protože po této válce musíme dosáhnout bezpečí a nezažít další válku“.


Velká Británie se nezapojí do ofenzívy proti Íránu, říká ministryně 

Velká Británie se nezapojí do žádných ofenzivních operací proti Íránu, uvedl ministryně.

Stalo se tak poté, co prezident Donald Trump na sociálních sítích prohlásil, že americké síly od úterý zaútočí na íránské elektrárny a mosty, pokud Teherán znovu neotevře klíčovou námořní trasu přes Hormuzský průliv.

Britská ministryně školství Bridget Phillipsonová nyní uvedla, že je na Trumpovi, aby vysvětlil svou volbu slov a svůj přístup k tomuto konfliktu.

Řekla: „Není to jazyk ani přístup, který by tato vláda zvolila.“

Phillipsonová dodala: „ Náš přístup jako vlády Spojeného království, přístup, který nastínil premiér Keir Starmer, spočívá v tom, že se nezapojujeme do ofenzivních akcí.“


Trumpův příspěvek na sociálních sítích vyvolal kritiku a obvinění z hrozby válečných zločinů.

Dosud Spojené království omezilo svou účast v íránském konfliktu na obranné akce, přičemž letouny RAF provádějí letecké výpady na ochranu spojenců v Perském zálivu před útoky dronů.

Starmer rovněž udělil USA povolení k využívání britských základen k provádění úderů proti íránským raketovým základnám ohrožujícím spojence v regionu nebo lodní dopravu v Hormuzském průlivu.


Libanonské ministerstvo zdravotnictví uvádí, že při izraelském útoku na město Siddiqin na jihu země byl zabit jeden záchranář a další čtyři lidé byli zraněni 

Od 2. března, kdy Izrael zintenzivnil útoky v Libanonu, bylo zabito více než 1 497 lidí a 4 639 jich bylo zraněno.


Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) uvedla, že útoky v blízkosti íránské jaderné elektrárny v Bushehru „představují velmi reálné nebezpečí pro jadernou bezpečnost a musí přestat“.

Jaderná elektrárna, která se nachází na jihu země a je vybavena reaktorem o výkonu 1 000 megawattů, se od začátku americko-izraelské války proti Íránu stala terčem útoků již čtyřikrát.

Rafael Grossi, ředitel MAAE, uvedl, že jakékoli údery v okolí této oblasti „mohou způsobit závažnou radiační havárii s škodlivými důsledky pro lidi a životní prostředí v Íránu i mimo něj“.

Dodal, že jeden úder zasáhl pouhých 75 metrů (246 stop) od hranice areálu elektrárny. „Jaderné zařízení a jeho okolí by nikdy neměly být terčem útoku,“ řekl.


Izrael zasáhl íránský petrochemický závod South Pars


Podle několika zpravodajských agentur Izrael zaútočil na klíčový petrochemický závod v rozsáhlém íránském ložisku zemního plynu South Pars.

Izraelský ministr obrany Israel Katz potvrdil to, co nazval „silným úderem na největší petrochemický závod v Íránu“, který zodpovídá za polovinu petrochemické produkce země. Izraelský vojenský mluvčí podplukovník Nadav Shoshani uvedl, že pro Írán nebude v průběhu jednání „žádná imunita“.

Prohlášení Katze o izraelském útoku na petrochemický závod navazuje na dřívější zprávu agentury Fars, že z petrochemického závodu South Pars v Asaluyehu bylo slyšet „několik výbuchů“.

To zpochybňuje jednání zaměřená na dosažení příměří mezi USA a Teheránem. Plynové pole sdílené s Katarem je největší na světě a leží pod vodami Perského zálivu. Údery přicházejí několik týdnů po mezinárodním pobouření nad izraelským útokem na íránské plynové pole South Pars 18. března.

Bílý dům na dotaz ohledně útoku okamžitě nereagoval. Po izraelském útoku na South Pars v březnu Trump uvedl, že Izrael na něj znovu nezaútočí, ale varoval, že pokud Írán bude pokračovat v útocích na energetickou infrastrukturu Kataru, Spojené státy podniknou odvetný úder a „masivně vyhodí do vzduchu celé“ pole.

Trumpova lhůta pro Teherán k znovuotevření Hormuzského průlivu se blíží, zatímco zprostředkovatelé se snaží přimět USA a Írán, aby souhlasily s novým návrhem na příměří.

V Teheránu zazněly výbuchy a po celé hodiny bylo slyšet nízko letící stíhačky, zatímco hlavní město bylo bombardováno.
Hustý černý kouř stoupal poblíž městského náměstí Azadi poté, co jeden letecký úder zasáhl areál Technologické univerzity Šaríf.

Mezi zabitými při jednom z útoků na Teherán byl podle íránských státních médií a izraelského ministra obrany šéf zpravodajské služby íránských polovojenských Revolučních gard, generálmajor Majid Khademi.

Izraelská armáda uvedla, že zabila také velitele tajné jednotky íránské polovojenské Revoluční gardy v rámci její expediční jednotky Quds Force, Asghara Bakeriho.

Íránské rakety zasáhly severoizraelské město Haifa, kde byly v troskách obytného domu nalezeny čtyři mrtvé osoby.

Kuvajt, Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie aktivovaly své protivzdušné obrany, aby zachytily přilétající íránské rakety a drony, zatímco Teherán udržoval tlak na své sousedy v Perském zálivu. Pravidelné útoky Íránu na regionální energetickou infrastrukturu a jeho sevření Hormuzského průlivu, kterým se v době míru přepravuje pětina světové ropy, způsobily prudký nárůst globálních cen energií.

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
475

Diskuse

Obsah vydání | 2. 4. 2026