Evropští lídři vyzývají Trumpa, aby uspořádal jednání mezi Zelenským a Putinem

17. 6. 2026

 

Zelenskyj, který se na pozvání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona účastní summitu v lázeňském městě Évian-les-Bains, se snaží znovu zapojit Trumpa v naději, že americká administrativa bude nyní méně rozptýlena, když se dohodla na 60denním příměří v Íránu.

Macron, jehož mikrofon na summitu náhodně zůstal zapnutý, byl slyšet, jak Zelenskému přiznává, že v pondělí vedl s Trumpem obtížné rozhovory ohledně Ukrajiny.

Během dopoledního zasedání lídrů G7 se Zelenským Trump uvedl, že udělá, co bude v jeho silách, a německé zdroje tvrdí, že Trump uznal, že Rusko je v slabší pozici než dříve.

Lídři skupiny G7, kterou tvoří USA, Japonsko, Francie, Kanada, Velká Británie, Itálie a Německo, se rovněž dohodli na zpřísnění sankcí vůči ruskému energetickému sektoru. Evropská unie již připravuje svůj 21. balíček sankcí, který zahrnuje omezení prodeje tankerů na zkapalněný zemní plyn (LNG) do Ruska.

Zelenskyj – který zpočátku neměl naplánovanou bilaterální schůzku s Trumpem – se nakonec setkal s americkým prezidentem společně s Macronem při svém prvním osobním setkání za poslední čtyři měsíce. Zelenskyj se snažil Trumpa přesvědčit, že Ukrajina již na bojišti neprohrává a že role USA by neměla spočívat v tom, že bude poslem mezi oběma stranami, ale v roli zprostředkovatele podporujícího Ukrajinu. Setkání zpozdilo zahájení samotného summitu.

Zelenskyj, který prostřednictvím videokonference na tiskové konferenci agentury Reuters v Londýně podal shrnutí schůzky, uvedl, že lídři G7 se jednomyslně shodli: „Rusko nevyhrává a ztrácí mnoho lidí; musí proto co nejrychleji dosáhnout dohody. Nemají iniciativu ve svých rukou.“

Uvedl, že je důležité pokusit se zorganizovat jednání s Ruskem ještě před zimou, přičemž připustil, že Moskva nereagovala na jeho návrh, aby se Putin zúčastnil zasedání G7.

Zelenskyj rovněž uvedl, že s lídry G7 projednal několik návrhů zaměřených na posílení sankcí a „politického tlaku“ na Rusko, zejména pokud jde o konfiskaci jeho stínové ropné flotily, ale řekl, že podle jeho názoru bude zapotřebí, aby americký prezident přivedl Putina k jednacímu stolu. „Myslím, že Donald Trump to dokáže, v podstatě jen on,“ řekl.

Trump v neděli před odjezdem na summit G7 hovořil se Zelenským i Putinem a tvrdil, že oba muži jsou ochotni se setkat. Počet obětí války označil za „absurdní“.

Trump – který ztratil trpělivost kvůli své neschopnosti prosadit dohodu, v níž by Ukrajina postoupila území, o které na bojišti nepřišla – zřejmě stále považuje USA za neutrální stranu v tomto konfliktu a především touží po zrušení ekonomických sankcí vůči Rusku, aby bylo možné zvážit projekty, jako je tunel mezi Aljaškou a Sibiří.

Zelenskyj a jeho hlavní evropští partneři – britský premiér Keir Starmer, německý kancléř Friedrich Merz a Macron – si uvědomují, že jednání s Ruskem v krátkodobém horizontu jsou nepravděpodobná, ale doufají, že díky Trumpovu zapojení by se mohla uskutečnit na podzim.

Skupina E3 – Velká Británie, Německo a Francie – také chce být na jednáních přímo zastoupena, jelikož poskytuje Ukrajině téměř veškerou finanční a vojenskou podporu.

Putinův zvláštní zástupce Kirill Dmitrijev během jednání G7 neustále zveřejňoval příspěvky na sociálních sítích, v nichž hanil Evropany, mimo jiné vítal Starmerův politický pád. „Válečnické ‚jedovaté pilulky‘ EU a Velké Británie, které mají zmařit mírová jednání, jsou příliš zřejmé a oddalují mír prosazováním vyčerpaných, nereálných řešení,“ napsal. „Pokrytectví nefunguje dobře, když je odhaleno.“

Ve svém projevu na summitu G7 Zelenskyj sdělil lídrům, že provádí změny v platovém systému armády, aby zajistil udržitelnou úroveň náboru na frontu. Americký viceprezident JD Vance, nejdůslednější kritik Ukrajiny v americké administrativě, opakovaně tvrdil, že Ukrajina válku nevyhraje kvůli lepší schopnosti Ruska verbovat vojáky.

Zelenskyj také potvrdil, že ukrajinské drony zapálily největší moskevskou ropnou rafinerii, která se nachází asi 15 km  od Kremlu a 500 km od Ukrajiny. „Rusko musí být donuceno ukončit válku proti našemu lidu. A ukrajinské zbraně s dlouhým doletem jsou jednou z důležitých složek takového tlaku,“ řekl. „Jedná se o spravedlivou reakci na ruské útoky – a na protahování války, kterou je třeba ukončit.“

Evropští lídři usilují o zapojení do jakýchkoli jednání. „Správná vyjednávací schůzka je taková, při níž sedí u stolu Ukrajina a Rusko, ale jsou přítomni také Evropané a Američané,“ uvedl v pondělí Macron.

Zdroje z německé vlády uvedly, že nejrealističtější formát by spočíval ve spojení Ukrajiny a Ruska s USA a Evropou, nejtěžší otázkou však je, kdo bude mluvit za Evropu. Argumentovali tím, že Kyjev nyní vyjednává z pozice síly, protože Rusko nedokáže zvítězit na bojišti a jeho ekonomika je pod tlakem.

Vnitřní evropské diskuse o jmenování zvláštního zástupce, který by vedl Evropu při jednáních, utrpěly ránu, když finský prezident Alexander Stubb odmítl tuto možnou funkci přijmout. „Osobně se v této záležitosti jako zástupce nevidím,“ řekl. „Domnívám se, že by to měli vést hlavní aktéři, tedy Francie, Německo a Spojené království.“ Diplomaté hledají významnou osobnost, například bývalého premiéra.

Podpořil však myšlenku jednání slovy: „V současné době se nacházíme v situaci, kdy Ukrajina zaujímá silné pozice z vojenského, politického i ekonomického hlediska. Proto se domnívám, že nastal čas, aby Evropa navázala kontakt s ruským vedením, konkrétně s prezidentem Putinem, za účelem vedení diplomatických jednání.“

Zdroj v angličtině ZDE