We retain our long-standing presence in Jerusalem. My statement: pic.twitter.com/ABnaopUBwU

— Ed Miliband (@Ed_Miliband) October 8, 2026

V rámci britské vlády panovaly spory o to, zda by přijetí tvrdých opatření proti Izraeli v tak citlivém politickém okamžiku mohlo pomoci šancím premiéra Benjamina Netanjahua na znovuzvolení před volbami 27. října, pokud by se zdálo, že posilují jeho postavení jako vůdce připraveného postavit se kritikům národa.

Izrael nařídil britskému konzulátu ve Východním Jeruzalémě, aby ve čtvrtek uzavřel své brány, a ministr zahraničí Gideon Sa’ar uvedl, že Izrael svou hrozbu splnil, přičemž konzulát označil za uzavřený.

Konzulát je oddělen od britského velvyslanectví se sídlem v Tel Avivu a má specifickou diplomatickou roli, která zahrnuje Východní Jeruzalém, zbytek Západního břehu a pásmo Gazy, kde poskytuje konzulární služby Palestincům. Miliband ve svém prohlášení uvedl: „Britská vláda znovu potvrzuje svůj dlouhodobý názor, že východní Jeruzalém je okupovaným územím.“

Sa’ar uvedl čtyři opatření k omezení činnosti Velké Británie v Izraeli, včetně stažení britských zástupců z Mezinárodního centra podpory Gazy v Kiryat Gatu a zákazu vstupu do Izraele pro 12 jmenovitě uvedených osob, mezi nimiž je i bývalý předseda labouristů Jeremy Corbyn. „Stanovili jsme jasný princip: není možné jednat proti Izraeli, aniž by Izrael v reakci na to přijal příslušná opatření,“ řekl. „Nechtěli jsme se dostat do této situace, ale kroky britské labouristické vlády nás sem přivedly.“

Obvinil také britskou vládu z „nepřátelské rétoriky, včetně falešných obvinění proti Izraeli, jako jsou například obvinění z ‚etnických čistek‘“.

Miliband, který v současné době navštěvuje Kyjev, v prohlášení uvedl, že poté, co v posledních týdnech částečně z bezpečnostních důvodů stáhl část personálu a jejich rodin, bude možné v následujících měsících pracovat na posílení přítomnosti na zastupitelském úřadě.

Uvedl, že Británie nepřijme žádná odvetná opatření proti Izraeli, dokud budou obě strany vést jednání.

Britské zdroje uvedly, že Sa’ar pohrozil uzavřením celého konzulátu a že pro Británii je lepší zachovat svou omezenou přítomnost v naději, že ji bude možné obnovit a znovu vybudovat bez ohledu na výsledek blížících se voleb.

Zdroje zdůraznily, že právo na přijetí odvetných opatření zůstává zachováno a že Velká Británie neuznává, že by Izrael měl zákonné právo uzavřít konzulát, který stojí již 200 let a nachází se ve Východním Jeruzalémě na území, které Velká Británie i mezinárodní soudy uznávají jako okupované území.

Miliband uvedl, že britská mise bude nezávislá, funkční a stále schopná poskytovat palestinskému lidu nezbytné služby. Hodnota tohoto tvrzení bude prověřena malým počtem zbývajících diplomatů a jejich omezeným diplomatickým statusem. Britský poradce pro národní bezpečnost Jonathan Powell minulý týden odcestoval do Izraele, aby vyjednal podobu této dohody.

Vincent Fean, generální konzul Spojeného království v Palestině v letech 2010 až 2014, řekl: „ Pojem ‚mise‘ je obecný diplomatický termín a sám o sobě nemá žádný význam … Z hlediska počtu je ztráta 20 zaměstnanců velkým poklesem, ale je to lepší výsledek než nic. Zůstává tak prostor, místo a tým, na jejichž základě lze něco vybudovat, ať už budou výsledky izraelských voleb jakékoli.“

Diplomaté z jiných západních zemí se obávali, že by jakékoli uzavření mohlo vytvořit precedens, a naznačili, že Británie musí na izraelský krok reagovat rázně, protože má důsledky přesahující rámec bezprostředního sporu.

Tento incident poukázal na rostoucí frustraci mezi dlouholetými spojenci Izraele ohledně jeho osad na okupovaném Západním břehu, které většina světa považuje za nelegální podle mezinárodního práva. Ve svém prohlášení před britským parlamentem minulý měsíc Miliband uvedl, že teroristé z řad osadníků, podporovaní Netanjahuovou vládou, provádějí etnické čistky na Západním břehu. Izrael to popírá.

Britské ministerstvo zahraničí bylo neformálně informováno bývalým generálním prokurátorem Dominicem Grievem, že Izrael by jednal protiprávně, pokud by uzavřel konzulát na základě toho, že se nachází ve Východním Jeruzalémě, který je Organizací spojených národů a většinou jejích členů, včetně Velké Británie, uznáván jako okupované palestinské území.

Izrael rovněž uvedl, že v reakci na nizozemský zákaz dovozu z nelegálních izraelských osad odebere akreditační listiny nizozemským diplomatům z diplomatické mise v Palestině. Proti Francii a Kanadě, které se připojily k Velké Británii v zákazu obchodu s produkty z osad, nebyla přijata žádná opatření.

Vztahy mezi Velkou Británií a Izraelem se během války v Gaze postupně zhoršovaly, a to v důsledku masakru Izraelců, který spáchalo hnutí Hamás 7. října 2023. Británie se totiž stávala stále kritičtější vůči způsobu, jakým se Netanjahu zdál být připraven tolerovat smrt tisíců Palestinců ve snaze vyřadit Hamás z činnosti – což byla úloha, kterou po sobě jdoucí vlády ve Westminsteru považovaly za nedosažitelnou pomocí jeho metod.

Spojené království zrušilo značný počet licencí na vývoz zbraní do Izraele a Miliband hovořil o důkazech válečných zločinů v Gaze. Odmítl však Izrael obvinit z genocidy s odůvodněním, že se domnívá, že o této záležitosti mají rozhodovat mezinárodní soudy.

Zdroj v angličtině ZDE