Fotograf agentury AFP, který byl na cestě k jinému úkolu a stal se svědkem přestřelky, viděl dva palestinské muže ozbrojené pistolí a automatickou puškou, jak si vyměňují palbu s izraelskými silami.

Netanjahuova kancelář později uvedla, že nařídila bezpečnostním silám, aby okamžitě uzavřely Hebron a připravily se na úplné uzavření Západního břehu počínaje pátkem.

Po střelbě svolal izraelský premiér mimořádné zasedání svého bezpečnostního kabinetu a představitelů nejvyšších vojenských a bezpečnostních složek. Uvedl, že hnutí Hamás „plánovalo velký útok zaměřený na vraždění nevinných civilistů“.

Dodal: „Naši stateční vojáci tento útok odrazili s odvahou a odhodláním,“ ale blíže nevysvětlil, v čem spočíval plánovaný útok.

Během návštěvy Hebronu po útoku Netanjahu později prohlásil, že izraelské síly vstoupí do čtvrti útočníků a vysídlí její obyvatele. Uvedl, že armáda použije model, který byl dříve uplatněn v uprchlických táborech na severu Západního břehu.

Podle Úřadu OSN pro lidská práva byla v lednu 2025 zahájena rozsáhlá vojenská operace s názvem „Železná zeď“, v jejímž rámci byly násilně vysídleny desítky tisíc lidí z několika uprchlických táborů.

„Evakuujeme obyvatele, půjdeme od domu k domu, zabavíme tam také zbraně a veškerá teroristická infrastruktura bude zlikvidována,“ uvedl Netanjahu podle svého úřadu.

Uzavírky na Západním břehu se stávají stále častějšími. Páteční uzavírka byla již čtvrtou v uplynulém měsíci, kdy Izrael uvalil na celé území omezení, uzavřel brány a kontrolní stanoviště spojující palestinské vesnice s hlavními silnicemi, které však zůstanou otevřené pro izraelské řidiče, včetně osadníků, kteří mohou touto oblastí i nadále projíždět.

Bezalel Smotrich, izraelský ministr financí z krajní pravice, který zastává také funkci v ministerstvu obrany, vyzval k vojenské operaci na Západním břehu „přesně jako v Gaze“.

Uvedl: „Neexistuje jiná možnost než rozsáhlá vojenská operace s cílem rozbít Palestinskou samosprávu, zabavit zbraně a eliminovat teroristy. Přesně jako v Gaze a v Libanonu.“

Smotrich dodal: „V příští vládě to bude jedno z prvních opatření, které musíme požadovat a uplatnit.“

Organizace na ochranu lidských práv varovaly, že Netanjahu a jeho vláda by mohli útok na izraelské vojáky využít k ospravedlnění tvrdších opatření proti Palestincům a k posílení své reputace v oblasti bezpečnosti před volbami.

„Každý den na Západním břehu je pro Palestince dramatický,“ řekl  v televizi Al Jazeera Yariv Oppenheimer, bývalý ředitel organizace Peace Now. „Izraelská armáda vtrhává do palestinských měst, osadníci útočí na Palestince a situace je neúnosná.

„Dojde k demolici domů. Uvidíme zákaz vycházení.

Uvidíme více vojáků … provádějících zatýkání a rozhodně se můžeme setkat s osadníky, kteří se budou snažit útočit na Palestince jako odvetu za tento útok a budou se snažit této situace využít k ještě většímu vyhrocení situace.“

V úterý se voliči vydají k urnám ve volbách, které pomohou rozhodnout, zda si Netanjahu zajistí další funkční období jako premiér. Hlasování se koná tři roky po útocích vedených hnutím Hamás na Izrael, které vyvolaly válku v Gaze.

Izraelští osadníci si stále častěji přivlastňují palestinský majetek a úřady zintenzivnily demolice domů bez stavebního povolení, čímž vyhánějí rodiny z domovů.

Kampaň se od začátku války v Gaze v říjnu 2023 ještě zintenzivnila, a to na pozadí zrychlujícího se zabírání půdy a rozšiřování osad na okupovaném Západním břehu. Více než 1 100 Palestinců tam bylo zabito izraelskými silami nebo osadníky, jejichž násilí během každoroční sklizně oliv prudce vzrostlo.

16. října osadníci zaútočili na palestinské vesnice, zapálili auta a stromy a zranili fotografku deníku Washington Post. Následující den zaútočili na evropské diplomaty, francouzského starostu a palestinské sběrače oliv, přičemž zranili tři osoby a poškodili diplomatické vozidlo.

Zdroj v angličtině ZDE