„Každý, komu záleží na vlastní fyzické existenci, na existenci své rodiny a svých blízkých, by měl mít roztřesenou ruku, než bude hlasovat pro [opozici],“ napsal v příspěvku na sociálních médiích o íránském jaderném programu.

Izraelská televizní stanice Channel 12 informovala, že premiér a náčelník generálního štábu ozbrojených sil, generálporučík Eyal Zamir, se v posledních dnech dostali do sporu ohledně směrnice pro armádu, která by mohla „v tomto velmi citlivém okamžiku potenciálně vyvolat okamžitý konflikt s Íránem“, a to tím, že by vyprovokovala Írán k nesprávnému odhadu situace.

Zamir údajně požádal, aby mu byl tento rozkaz, jehož podrobnosti nebyly upřesněny, předložen písemně.

Netanjahu tuto zprávu popřel a ministerstvo obrany později popřelo jakýkoli záměr provést vojenské operace proti Íránu.

V pondělí však CNN informovala, že se Netanjahu v posledních týdnech pokoušel přesvědčit Donalda Trumpa, aby zahájil nový útok na Írán a obnovil tak válku, kterou oba muži zahájili v únoru.

Zpráva, potvrzující dřívější informaci z Financial Times, uváděla, že Trump vyloučil jakoukoli takovou akci až do voleb do amerického Kongresu příští týden.

Izraelské obranné síly (IDF) vydaly v pondělí prohlášení, které se ani zdaleka nepřiblížilo popření tiskových zpráv. Pouze trvaly na tom, že jejich rozhodnutí vycházejí výlučně z „bezpečnostních, odborných, objektivních a národních hledisek“.

Netanjahuova varování byla v ostrém kontrastu s jeho triumfalismem bezprostředně po válkách proti Íránu, které byly zahájeny loni a letos na jaře.

V březnu Netanjahu prohlásil, že izraelské a americké údery zničily schopnost Íránu obohacovat uran a vyrábět balistické rakety, a v roce 2025 hovořil o „historickém vítězství“ nad Íránem, které bude trvat po celé generace.

Gadi Eisenkot, vůdce opozičního bloku a Netanjahuův nejpravděpodobnější soupeř v boji o post premiéra, vyjádřil Zamirovi svou důvěru. „Nedovolíme, aby se IDF stala pouhou figurkou v Netanjahuově kampani o přežití,“ řekl Eisenkot, který je generálem ve výslužbě.

Většina průzkumů naznačuje, že převážně středopravicový opoziční blok vedený Eisenkotem má šanci získat v izraelském Knesetu více křesel než Netanjahuova koalice, ale ani jeden z nich by nedokázal získat 61 křesel potřebných k sestavení většinové vlády.

Opozice by s největší pravděpodobností dokázala získat většinu a svrhnout Netanjahua v koalici se stranami zastupujícími Palestince s izraelským občanstvím, což je zhruba pětina obyvatelstva. Konzervativci uvnitř Eisenkotova bloku však takovou koalici vyloučili, čímž se zvýšila pravděpodobnost menšinové vlády, dalšího kola voleb a možného návratu Netanjahua.

S blížícími se volbami Netanjahu vykreslil volbu, před kterou země stojí, jako existenční. Pro Channel 14, který v izraelských médiích vystupuje jako jeho hlavní zastánce, řekl: „Jde tu o jedinou zásadní otázku – naši existenci.“

Opoziční blok popsal jako „levici“ ve spojenectví s Palestinci a jako nepřátele země. „Vidíme, co se děje v Evropě. Spojení levice s islámem by mohlo zničit stát Izrael,“ řekl.

Hlavní opoziční strany jsou pravicové nebo středopravicové, sdílejí Netanjahuovo nekompromisní odmítání zřízení palestinského státu a z velké části podporovaly válku v Gaze. Někteří opoziční lídři vyloučili jakoukoli politickou alianci s palestinskými izraelskými stranami, které by z voleb mohly vyjít jako rozhodující síla v Knesetu. Palestinci na okupovaných územích nemají volební právo.

Opoziční blok drží pohromadě spíše společná antipatie k Netanjahuovi, který v posledních třech desetiletích dominoval izraelské politické scéně a stále více se přikláněl k autoritářství, přičemž se snažil omezit nezávislost soudnictví a proměnit policii a vnitřní bezpečnostní službu Šin Bet v politické nástroje.

Premiér je rovněž uprostřed soudního řízení kvůli obvinění z korupce a jeho právní ohrožení by se mohlo zvýšit, pokud ztratí svou moc.

V závěrečné fázi kampaně Netanjahu rovněž zdůraznil otevřenou podporu, které se mu dostává od Donalda Trumpa, jenž v neděli ve svém příspěvku na sociálních sítích zopakoval svou podporu slovy: „Až půjdete k volbám, nezapomeňte prosím, že Bibi je vynikající bojovný premiér!“

Izraelský server Walla News uvedl, že toto opakované vyjádření podpory bylo výsledkem neúnavného tlaku ze strany Netanjahuovy kanceláře. Není však jasné, zda bude mít Trumpova podpora u voličů nějaký vliv. Dřívější „plná podpora“ amerického prezidenta ze dne 18. října neměla na průzkumy veřejného mínění žádný viditelný dopad.

V jednom průzkumu 64 % dotázaných Izraelců uvedlo, že to jejich hlasování neovlivní, a 17 % uvedlo, že je to spíše odradí od podpory Netanjahua, zatímco 12 % uvedlo, že to posílilo jejich odhodlání podpořit Netanjahuovu stranu Likud.

V závěrečné fázi těsně vyrovnané kampaně Netanjahu také předpověděl rostoucí finanční izolaci s tím, že miliardy dolarů roční vojenské pomoci z USA brzy vyschnou, a vysloužil si vzácnou veřejnou výtku od centrální banky za opakované tvrzení, že Izrael by mohl využívat kryptoměny k obcházení eskalujících globálních sankcí.

„Kryptoměny nemohou sloužit jako prostředek k obcházení sankcí,“ uvedla v neděli večer Izraelská centrální banka. „Správným směrem pro izraelskou ekonomiku je udržovat ekonomické vztahy s našimi hlavními obchodními partnery a soustředit se na prevenci sankcí a jejich negativního dopadu na ekonomiku.“

Netanjahu již před rokem nastínil prognózu ponuré, izolované budoucnosti, když prohlásil, že Izrael se možná bude muset stát militarizovanou „super Spartou“, poté však tváří v tvář ostré kritice ze strany zděšené izraelské veřejnosti své výroky opět zmírnil.

Jeho návrat k této rétorice a taktice strachu, zejména po nečekaných porážkách krajně pravicových spojenců v Srbsku a Brazílii, vyvolal otázky, zda se tento politický veterán nakonec ocitl v úzkých.

Jen málokdo z jeho spojenců či nepřátel očekával, že jeho vláda přežije dlouho po 7. říjnu, natož aby dokončila své funkční období. Většina průzkumů veřejného mínění však již více než dva roky jasně ukazuje, že jeho současná koalice zřejmě přijde o svou těsnou většinu.

Zdroj v angličtině ZDE