V pondělí, v přísně střeženém prostředí úvodního plenárního zasedání, shlédli delegáti z téměř 200 zemí působivý krátký film se scénami požárů, povodní a bouří, který hlásal: „Je čas znovu se spojit s planetou, od níž jsme se odcizili.“

Turecko uvedlo, že na dvoutýdenní jednání očekává 100 000 návštěvníků, včetně národních delegací, mezi nimiž bude nejméně 95 hlav států. Na středu a čtvrtek je naplánován summit světových lídrů. Jednání však čelí rostoucímu tlaku na dosažení konkrétních výsledků, a to kvůli narůstající nespokojenosti s pomalým tempem pokroku.

Aktivisté se v pondělí, v den zahájení Konference OSN o změně klimatu v Antalyi, účastní demonstrace „Fosílie dne“. Fotografie: Murad Sezer/Reuters

Jednání začínají v době, kdy se v tropickém Pacifiku formuje historický jev El Niño, a několik měsíců poté, co sesuv ledovce vyvolal katastrofální povodně v Nepálu a Tibetu, při nichž byly smeteny celé vesnice a zahynulo nejméně 1 459 lidí, přičemž tisíce dalších jsou stále pohřešovány. Klimatologové letos potvrdili, že globální oteplení dosáhne nejméně 1,8 °C – což překračuje teplotní cíl 1,5 °C, k jehož dosažení se země zavázaly na jednáních v Paříži v roce 2015.

Minulý týden Johan Rockström, ředitel Postupimského institutu pro výzkum dopadů změny klimatu, uvedl, že ačkoli stále věří v vyjednávací proces, „skutečnost, že se globální oteplování zrychluje, že do tří až pěti let nevyhnutelně překročíme limit 1,5 °C, že se rychle blíží bod zlomu … a že se to v rámci Pařížské dohody může stát, nelze považovat za nic jiného než za globální selhání.“

A generální tajemník OSN António Guterres ve svém prohlášení vyzval světové lídry, aby „začali jednat vážně tím, že rychleji sníží emise, urychlí spravedlivý přechod od fosilních paliv a zajistí financování a ochranu, kterou zranitelné země potřebují“.

Stiell rovněž uvedl: „Naléhavost této situace nás musí pohánět vpřed. Globální oteplování již nyní stojí Zemi draho,“ a dodal, že cenu za to platí zranitelné komunity a frustrace z nedostatku spravedlnosti je hmatatelná.

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa s Íránem a narušení klíčové dodávkové trasy ropy přes Hormuzský průliv zvýšily ceny benzínu po celém světě o 50 %, což vedlo ke zvýšení inflace a zpomalení hospodářského růstu.

Stiell delegátům sdělil, že tento „chaos v nákladech na fosilní paliva“ „vyvolal globální šokovou vlnu, která tvrdě zasáhla domácnosti a šíří inflaci jako rakovinu“.

Australský ministr pro změnu klimatu Chris Bowen, který předsedal jednáním, ve svém projevu, jenž udal tón celým jednáním, uvedl, že ačkoli bude pařížský cíl 1,5 °C překročen, „můžeme se k němu vrátit… pokud budeme spolupracovat a jednat s naléhavostí, solidaritou a odhodláním“.

S zaťatými pěstmi v závěrečných okamžicích svého projevu Bowen vyzval delegáty, aby budoucím generacím ukázali, že tato generace je „této výzvě rovna“ a že se „společně této chvíli postaví“.

Země, které na konferenci COP31 prosazují nejrazantnější opatření, zdůraznily, že limit nárůstu teploty o 1,5 °C nelze opustit, a vyzvali k urychlení kroků k poskytnutí finančních prostředků místům nejvíce ohroženým dopady změny klimatu. Takzvaná koalice s vysokými ambicemi uvedla, že má 20 členských zemí, které v Antalyi usilují o významný pokrok.

„Tento limit je vážně ohrožen, ale jeho překročení by se nikdy nemělo stát výmluvou pro nečinnost – záleží na každé setině stupně,“ uvedla Jess Gasperová, úřednice pro životní prostředí z Marshallových ostrovů.

„Musíme omezit překročení limitu a co nejrychleji se vrátit k bezpečné teplotě.“

Gasperová uvedla, že získání mezinárodního financování na výstavbu jediné pobřežní hráze, která má pomoci chránit Marshallovy ostrovy – tichomořský ostrovní stát akutně ohrožený vzestupem hladiny moře –, trvalo osm let.

„Tento příklad ukazuje, že ty peníze na přizpůsobení se potřebujeme,“ řekl. „Odmítám přijmout, že budeme nuceni opustit své domovy jen proto, že svět nekoná.“

Jednání začala bez sporů o programu, což mnozí považovali za dobré znamení. Mezi delegáty panovala důvěra, že konečné rozhodnutí z konference COP31 bude obsahovat odkaz na nový dobrovolný cíl v oblasti elektrifikace, za který se zasazuje hostitelská země Turecko a předseda jednání, Austrálie.

Simon Stiell uvedl, že za globální oteplování platí cenu zranitelné komunity. Fotografie: Murad Sezer/Reuters

Bowen řekl, že hovořil se zeměmi z celého světa, které byly na jednáních zastoupeny, a že mezi nimi panuje „obrovská dynamika“ ve prospěch elektrifikace.

Cílem je podle něj zvýšit podíl elektřiny na konečné spotřebě energie ze současné jedné pětiny na jednu třetinu v příštích deseti letech.

Dr. Fatih Birol, výkonný ředitel Mezinárodní energetické agentury, řekl: „Hovořil jsem s mnoha vládami a vidím, že v mnoha zemích panuje velká chuť zapojit se do tohoto historického rozhodnutí [v Antalyi].“

Uvedl: „Důležité je, že vstupujeme do éry elektřiny a tento [cíl elektrifikace] by tomuto trendu dal další impuls.“

Zdroj v angličtině ZDE