Izraelský premiér v projevu před americkým Kongresem pohřbil možnost mírového uspořádání na Blízkém Východě

25. 5. 2011 / Daniel Veselý

Benjamin Netanjahu v úterý 24. května pronesl jadrný projev v americkém Kongresu, jímž navázal na nepříliš jestřábí vystoupení amerického prezidenta Baracka Obamy před americkou proizraelskou lobby AIPAC. Nicméně prezident Obama neuvedl žádnou přelomovou myšlenku ani nepodal konkrétní kapku naděje Palestincům, jak se řada jeho naivních stoupenců domnívala. Netanjahu před úslužným publikem, jež mu opakovaně a jakoby na povel tleskalo ve stoje, používal staré známé floskule izraelských válečníků: "holocaust" , "despocie", "demokracie" atd.

Netanjahu ve své řeči vyzdvihoval stále probíhající demokratizační procesy v arabských státech, boj statečných demonstrantů proti útlaku (na němž se však izraelská politika dlouhodobě podílela -- pozn. aut.) a jejich kuráž tváří v tvář despotům, ačkoliv se těchto změn ve skutečnosti Izrael děsí. Těžko si představit, co mu během této nehorázné lži táhlo hlavou. Izraelský premiér také vychvaloval svobodu 1,5 milionu arabských občanů žijících trvale v Izraeli, a to v kontrastu s životy ujařmených milionů muslimů po celém islámském světě -- přestože arabští Izraelci jsou ve vlastním státě občany 2. kategorie.

Dále jsme se spolu s kongresmany mohli dozvědět manichejskou poučku, že Izrael na Blízkém Východě nepředstavuje zlo, nýbrž dobro. Je třeba připomenout, že posluchači doprovázeli tyto a další nesmysly hurónským aplausem ve stoje. To zlo samozřejmě představuje Írán, zvlášť poté, co byl Washingtonem s ohromnou podporou Tel Avivu eliminován nepřítel z Bagdádu coby jeho regionální sok. Nepadlo ale ani slovo o daleko horším režimu v Saúdské Arábii, jež je od roku 1933 nejsolidnějším islámským spojencem Spojených států a kde nyní probíhá kampaň, aby ženy směly řídit osobní vozidla. Netanjahu znovu a znovu opakoval v jak děsivé oblasti musí jeho vlast fungovat, jak Írán touží po židovské krvi a smetení Izraelců do moře (navzdory faktu, že v Íránu žije cca 25 000 Židů, kteří odmítli luxusní nabídky izraelské vlády na transfer do biblické domoviny). Co se jaderné hrozby týče, již Netanjahu hypnoticky zdůrazňoval, podle Pentagonu a amerických zpravodajských služeb íránské výdaje na zbrojení jsou relativně nízké ve srovnání s ostatními zeměmi v regionu a země má jen omezenou možnost vojensky zasáhnout mimo své hranice. Tyto instituce ohledně íránské nukleární proliferace dospěly k závěru, že se jedná o "odstrašující strategii".

Projev by nebyl úplný, kdy by se cynicky neexhumovalo šest milionů obětí holocaustu slovy, že Izrael "povstal z popela holokaustu" a "vždy si vyhrazuje právo na sebeobranu" na podporu agresivní izraelské politiky. Oběti šoa jsou již od konce 2. světové války sprostě a s kalkulem zneužívány různými židovskými organizacemi a posléze i Izraelem, jak ve své publikaci Holocaust Industry uvádí americký historik Norman Finkelstein.

Netanjahu samozřejmě neopomněl vypeskovat teroristy z Hamásu; publiku připomněl zakládající chartu tohoto hnutí, v níž stojí, že Izrael musí být zničen. No, po pravdě si nedokážu představit, jak by to s těmi svařenými trubkami naslepo odpalovanými do Negevu provedl. Norman Finkelstein při své přednášce v Praze také konstatoval, že Hamás už na záměru zničit Izrael nebazíruje -- s poukazem na dokumenty Mossadu a CIA.

Asi hlavní údaje, které se mohli servilní američtí kongresmani od izraelského premiéra dozvědět, jsou následující -- Izrael chce mír, Izrael nepřistoupí na dvoustátní řešení a Jeruzalém zůstane nedělitelným městem. Izrael tedy stojí proti mezinárodnímu právu, rezolucím OSN, rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora a proti vůli cca 165 členských zemí OSN -- a stojí na straně asi 4-5 zemí, včetně Spojených států, dlouhodobě vzdorujících konsenzu mezinárodního společenství, které požaduje implementaci dvoustátního řešení na základě rezoluce č. 242 RB OSN.

Proslov izraelského premiéra v české veřejnoprávní televizi komentoval dle mého soudu vulgární apologeta izraelských zločinů a komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland, jenž Netanjahuovo vystoupení plné lží a dogmat kladně zhodnotil s tím, že starého jestřába izraelské politické scény označil za "muže kompromisu." Co k tomu lze ještě dodat. Snad můj osobní pocit z Netanjahouva projevu a chování kongresmanů -- že hlavní město Spojených států je ve skutečnosti v Tel Avivu.