Zdanění velkých firem vyrábějících fosilní paliva by mohlo do roku 2030 přinést 900 miliard dolarů na financování ochrany klimatu

2. 5. 2024

čas čtení 3 minuty

Aktuální zpráva Climate Damages Tax, která byla zveřejněna v pondělí, vypočítává, že dodatečná daň na velké společnosti vyrábějící fosilní paliva se sídlem v nejbohatších zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) by mohla do konce desetiletí přinést 720 miliard dolarů.

Autoři uvádějí, že nová daň z těžby by mohla navýšit fond na pomoc zranitelným zemím při zvládání nejhorších dopadů klimatické katastrofy, který byl dohodnut na summitu Cop28 v Dubaji - těžce vybojované vítězství rozvojových zemí, které, jak doufají, bude signálem závazku rozvinutých znečišťujících zemí poskytnout finanční podporu zranitelným státům, informuje Guardian.

David Hillman, ředitel kampaně Stamp Out Poverty a spoluautor zprávy, uvedl, že „ se ukazuje, že nejbohatší, ekonomicky nejsilnější země, které nesou největší historickou odpovědnost za klimatické změny, se musí zaměřit na svůj fosilní průmysl, aby získaly desítky miliard ročně dodatečných příjmů jeho mnohem přísnějším zdaněním. To je jistě nejspravedlivější způsob, jak zvýšit příjmy do fondu na krytí ztrát a škod, aby bylo zajištěno jeho dostatečné financování.“ 

Autoři uvádějí, že poplatek by bylo možné snadno spravovat v rámci stávajících daňových systémů. Vypočítali, že pokud by byla daň zavedena v zemích OECD v roce 2024 s počáteční sazbou 5 dolarů za tunu ekvivalentu CO2 a každý rok by se zvyšovala o 5 dolarů za tunu, vynesla by do roku 2030 celkem 900 miliard dolarů. 

Z této částky by 720 miliard dolarů šlo do fondu na likvidaci ztrát a škod a zbývajících 180 miliard dolarů by bylo vyčleněno jako „domácí dividenda“ na podporu komunit v bohatších zemích, které mají za úkol přejít na novou klimatickou politiku. 

Analýzu podpořily desítky klimatických organizací po celém světě včetně Greenpeace, Stamp Out Poverty, Power Shift Africa a Christian Aid. 

Spoluředitelka Greenpeace UK Areeba Hamid uvedla, že vlády již nemohou dále sedět se založenýma rukama a nechat obyčejné lidi, aby platili účet za klimatickou krizi, zatímco „ropní bossové si plní kapsy a vydělávají na vysokých cenách energie“. 

„Potřebujeme společné globální vedení, které donutí fosilní průmysl, aby zastavil těžbu a začal platit za škody, které způsobuje po celém světě. Daň z klimatických škod by byla mocným nástrojem, který by pomohl dosáhnout obou cílů: uvolnit stovky miliard finančních prostředků pro ty, kteří jsou nejvíc zasaženi klimatickou krizí, a zároveň pomoci urychlit rychlý a spravedlivý přechod od fosilních paliv po celém světě.“ 

Zpráva byla zveřejněna v době, kdy se nově zřízená rada fondu pro krytí ztrát a škod připravuje na své první zasedání, které se uskuteční v úterý v Abú Dhabí. 

Ministři se rovněž scházejí na zasedání skupiny G7 v oblasti klimatu, energetiky a životního prostředí v italském Turíně. Podle zprávy by daň z klimatických škod, pokud by byla zavedena pouze ve státech G7, kde sídlí značný počet mezinárodních ropných a plynárenských společností, mohla i tak do konce desetiletí přinést 540 miliard dolarů do fondu ztrát a škod a 135 miliard dolarů jako domácí dividendu pro národní opatření v oblasti klimatu v rámci celé G7.

 

Celý článek v angličtině ZDE

1
Vytisknout
1310

Diskuse

Obsah vydání | 3. 5. 2024