11. 5. 2011
čas čtení
3 minuty
Je to poměrně dávno, co jsem se zařekl, že se nenechám vyprovokovat k reakcím na extrémní názory, kolující internetem, píše čtenář Jaroslav Šlambor.
Přesto, že právě takových extrémů je neskutečně mnoho, jen některé u mě dokáží vyvolat stav , kdy jdou stranou veškerá předsevzetí a nutkání vykřičet své nesouhlasné stanovisko alespoň pár nesouvislými větami je silnější než vůle svá předsevzetí dodržet. Nějakým nedopatřením jsem se "proklikal" až k diskusi k článku: Češi mají jasno: Arťuchin je magor, už by neměl hrát, na Aktuálně.cz.
Článek je reflexí dvou momentů z utkání Rusko -- Česko na právě probíhajícím mistrovství světa. A nestačil jsem se divit. Divit tomu, co je dnes možno zcela legálně publikovat. Z té sprostoty, vulgarismů, nenávisti, omezenosti, xenofobie, rusofobie (mohl bych ve výčtu pokračovat) se mi skutečně zvedal žaludek.