Jak Amerika hrubou silou globálně likviduje lidská práva

9. 7. 2013

čas čtení 3 minuty

Případ Edwarda Snowdena a tajného protizákonného špehování občanů po celém světě začal jako odhalení vládních špehovacích programů odvážným whistleblowerem. Tak vznikl konflikt mezi "námi", občany Spojených států a "nimi", vládou tajně porušující zákony a naši ústavu, píše v deníku Guardian Mark Weisbrot.

Avšak za několik posledních týdnů zmanipulovala mocná americká média tento terén. "My" nyní znamená "Amerika", náš bezpečnostní stát, který se "snaží nás ochraňovat". "Oni" jsou naši protivníci - teroristé, samozřejmě, ale také každá vláda, která je natolik nezávislá, že je ji možno označit za "protiamerickou". A Edward Snowden, "zrádce a špion", jakýmsi nevysvětlitelným způsobem pomohl "jim" a "oni" mu pomáhají i nadále (tedy, vlády, které jsou "protiamerické, tedy, nezávislé na Washingtonu).

Na barvě nezáleží, pokud má člověk člověčí srdce

9. 7. 2013

čas čtení < 1 minuta

Vážená redakce. i když jsem krutý hlupák, myslím, že dnes jsem prozřel... Proč? denně si před našim vchodem hrají děti...na tom není nic, že? Ale od začátku prázdnin se jim systematicky věnuje jeden pán- Rom. Přísahám! Děti ho miluji, a já začínám mít výčitky svědomí Vždyť víte). Ne že bych pochyboval o schopnostech Romů, ale že tak dokáže být oblíbený... to mě úplně knokautovalo. Říkám, ono se to jevilo jako jen hodný táta ke svým dětem, ale když i gadžovská děcka vycítila, že nic nehraje, tak je má plný dvůr... Hombr, je to ÚŽASNÉ. Není nic než radost ze života...a já slzím jako pako. Chce to nafilmovat a ukázat nacistickým debilům, že na barvě přece nezáleží, pokud má člověk člověčí srdce...Kurňa... já mám ve všem jasno!!! Hombre, paráda! píše Vasil Roman

Národní galerie VII – Hloupé a nekompetentní rozhodnutí odcházející družinářky

9. 7. 2013 / Štěpán Kotrba

čas čtení 5 minut

Dne 12. června 2013 vydala pitoreskní ministryně kultury Alena Hanáková již o několik týdnů dříve očekávané prohlášení. Pravila v něm doslova: „Práce ve Vládě České republiky, jak jsem ji za osmnáct měsíců ve své funkci poznala, vyžaduje plné nasazení a také pevný politický mandát. Na své funkci nelpím. A jelikož se mi do této chvíle podařilo dokončit většinu důležitých politických úkolů, před kterými ministerstvo kultury ve chvíli, kdy jsem na něj nastupovala, stálo a jelikož zároveň necítím dostatečnou podporu ze strany Karla Schwarzenberga a Petra Gazdíka, v jejichž rukou post ministra tohoto rezortu leží, rozhodla jsem se k 30. červnu na svoji funkci rezignovat.“

Dne 4. července 2013 - v době, kdy podle svého vlastního rozhodnutí již čtyři dny neměla být ve funkci, jmenovala ministryně Hanáková novým generálním ředitelem Národní galerie s účinností od 1. září 2013 doc. Jiřího Fajta. Svému nástupci tak na poslední chvíli přidala úkol, ve kterém má podporu rozhodujících politických sil opozice. Zvrátit její poslední rozhodnutí a na ministerstvo provést hloubkovou kontrolu – a to nejen kontrolu finanční kázně.

Britská konzervativní vláda brání tisícům Britů žít ve své zemi

9. 7. 2013

čas čtení 2 minuty

Dnes je první výročí drastického opatření, které zavedla britská konzervativní ministryně vnitra Teresa Mayová. Britští občani, kteří mají manžela (nebo manželku) s občanstvím mimo Evropskou unii, musejí mít roční příjem ze zaměstnání v Británii ve výši 18 600 liber, jinak nemají právo přivézt si manžela či manželku do Británie. Zkušební lhůta na udělení trvalého pobytu v Británii byla zároveň prodloužena z dvou na pět let.

Zkušenost z jednoho podniku

9. 7. 2013

čas čtení < 1 minuta

Řeknu ti, Jane, přijdeš u nás v práci k personální. Má tam takovej pultík, co ji odděluje. Na pultíku má otevřeně rozloženy noviny DSSS a přihlášky do této strany. Musí být prima být cikánem a žádat tam o práci. Moc mě nejmenuj, nechci být nezaměstnaný, napsal nám pravidelný čtenář.

Tyrolské zamyšlení aneb jsme to My...

9. 7. 2013

čas čtení 2 minuty

Zřídkakdy se člověk dostane do míst, kde nemusí řešit telefonní hovory, vyřizovat nesmírně důležité papíry (řekněte, už jste se někdy omluvili slovy: "Promiň, musím teď udělat nějaké naprosto nedůležité papíry?") a potýkat se s každodenními starostmi. Tedy, zejména v čase dovolených, píše Vojtěch Smetana.

Trávím tuto vzácnou dobu s rodinou v horském městečku Matrei v Tyrolsku. A již prvních pár dní oddechu přináší pár myšlének (řečeno s Karlem Krylem).

Beletrie učí myslet

9. 7. 2013

čas čtení 4 minuty

Máte problém s mnohoznačností významů? Pak jde o běžný, ovšem dost závažný problém. Tendence ke zjednodušování může vést ke špatným závěrům, zkornatělému myšlení a špatným rozhodnutím.

Naštěstí nový výzkum naznačuje, že existuje jednoduchý lék: čtěte více beletrie. Tři vědci z univerzity v Torontu, vedeni psycholožkou Majou Djikicovou, došli k závěrům, že lidé, kteří si přečtou povídku, mají menší potřebu vykládat svět a události kolem sebe černobíle. Psychologie má pro takové vidění světa termín "kognitivní uzavření".

Včera Fuksa,Tluchoř a Šnajdr. Dnes Fischer

9. 7. 2013 / František Štván

čas čtení 2 minuty

Ano, je to tak. Náhlá Fišerova schopnost splatit po překročen zákonného termínu svůj dluh z prezidentské kampaně nápadně připomíná demisi tří poslanců, které předcházela vnitrostranická dohoda(dle orgánů činných v trestním řízení korupční) uvnitř ODS, že o nadstandardní živobytí vzdáním se poslaneckého mandátu nepřijdou. Zajímavé je, že zatímco prezident Zeman na zatčení tří výše jmenovaných výtečníků z ODS reagoval názorem: "Pokládám vznesená obvinění za velmi závažná," tak na expresní splnění podmínky, neboť si neumím představit, že by byl Fischer jmenován ministrem, pokud by ho tížil více jak pětimiliónový dluh, nic podezřelého nevidí.

Manipulace

9. 7. 2013 / Petr Wagner

čas čtení 1 minuta

Pan Štván ve svém článku hrubě manipuluje. V případě jím uvedených pánů šlo jednoznačně o prodej veřejného - voliči svěřeného - statku, totiž poslaneckého mandátu stvrzeného poslaneckým slibem, za nějakou výhodu.

V případě pana Fischera šlo o jeho osobní preferenci. Tu mu nikdo nesvěřil a on na o ní nic nesliboval.

Automat na pravdu a konec postmoderny ještě jednou

9. 7. 2013

čas čtení 4 minuty

"Automat na pravdy, o kterých se nepochybuje," nazval výstižně Karel Dolejší svou odpověď na příspěvek Pavla Siostrzonka, který se pokusil podrobně a s trpělivou názorností uvést na pravou míru nekorektnosti předchozí Dolejšího recenze politického čísla revue Analogon, píše Ivan Horáček. Nepozorné čtení objemné revue a mé úvodní statě, která je hlavním objektem Dolejšího přísné kritiky, mohli bychom jistě s ohledem k pracovnímu vytížení p. redaktora omluvit. To, že patrně nenašel čas ani na četbu vysvětlujícího Siostrzonkova článku je však již poněkud zarážející. Jinak ovšem těžko vysvětlit, že svou břitkou polemiku vede, podobně jako v předchozí kritice, vůči názorům, které autor rozhodně nezastává a do popředí klade témata, o něž se, jak se čtenář kritizovaných textů může snadno přesvědčit, v daných souvislostech vůbec nejedná.

Právníci aktivistů za ochranu osobních dat podali stížnost na britské a americké špehovací programy

8. 7. 2013

čas čtení 1 minuta

Britské a americké špehovací programy, které umožňují výzvědným institucím shromažďovat data týkající se milionů lidí, jsou předmětem stížnosti, kterou podávají aktivisté bojující za ochranu osobních údajů.

V pondělí byla podána stížnost, která požaduje okamžité suspendování britského využívání materiálu získaného prostřednictvím programu Prism, který provozuje americká National Security Agency.

Aktivisté také požadují, aby bylo dočasně zastaveno využívání programu Tempora, který umožňuje britskému špionážnímu středisku GCHQ shromažďovat miliony emailů, telefonních rozhovorů a rozhovorů uskutečněných na Skypu z podmořských kabelů, jimiž je Británie propojena s ostatními zeměmi.

Právníci zastupující britskou charitativní organizaci Privacy International konstatují, že program není ani nutný, ani přiměřený. Zdůrazňují, že zákony, jichž se používá k ospravedlnění shromažďování obrovského množství dat, zneužívají výzvědní agenti a vláda a je nutno je urychleně změnit.

Privacy International předložila snížnost Tribunálu s investigativními pravomocemi (IPT), jehož úkolem je zabývat se stížnostmi na chování britských výzvědných služeb. Organizace doufá, že se bude konat veřejné slyšení a že bude v důsledku naléhavosti sitace záležitost bezodkladně řešena.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vlny kolem hotelu Praha

8. 7. 2013

čas čtení 7 minut

Patrně žádná demonstrace již nezmění, že o hotelu Praha je definitivně rozhodnuto. V následujícím článku jsem se pokusil shrnout nejen nejčastější důvody pro a proti vyhlášení hotelu za památku, ale i hlavní argumentační rozpory zastánců -- a to prvně obecně, následně na několika věcných bodech, píše Jan Hrnčárek.

Zbourání hotelu Praha je projevem iracionální nenávisti

7. 7. 2013 / Jiří Paroubek

čas čtení 6 minut

Nabízím k uveřejnění článek proti bourání hotelu Praha, který bych rád, aby, pokud ho přijmete, vyšel před úterní (9. 7. 2013) demonstrací, která se proti bourání uskuteční od 18 hodin v Praze 6 na rohu Evropské a Gymnasijní. Doplňuji, že hlavní autor hotelu Praha, prof. ing. arch. Jaroslav Paroubek, zasloužilý umělec (1921 -- 1997), byl mým otcem. V článku jsem využil některé podněty svého bratra ing. arch. Jana Paroubka, který je asistentem na fakultě architektury ČVUT, píše autor článku ing. Jiří Paroubek, který není totožný s bývalým premiérem téhož jména.

Vekslák bourá Prahu

8. 7. 2013

čas čtení 2 minuty

Tisková zpráva:

Akce proti bourání Prahy. Shromáždění před sídlem PPF 9. července

Odborná i širší veřejnost nesouhlasí s tím, abychom se s naším kulturním odkazem vyrovnávali paušální demolicí. Z toho důvodu vznikla iniciativa Vekslák bourá Prahu, která na úterý 9. července připravila akci za záchranu hotelu Praha. Hotel Praha byl odborníky navržen na kulturní památku, přesto je nyní bourán novým vlastníkem, a sice Prvním privatizačním fondem Petra Kellnera. Akce proběhne na ul. Evropská 17 (na rohu Evropské a Gymnasijní ul.) v 18 hodin.

Snowden: "Překvapení" Merkelové nad americkým špehováním je pokrytecké

8. 7. 2013

čas čtení 2 minuty

Americká výzvědná služba National Security Agency těsně spolupracuje s Německem i s ostatními západními státy, sdělil týdeníku Der Spiegel Edward Snowden. Západní spojenci nikdy nezpochybňují a nikdy se neptají, co NSA dělá se získávanými informacemi. Snowdenovy informace dokazují, že zuřivá reakce Angely Merkelové, která v souvislosti s americkým špehováním hovořila o "taktice z doby studené války", byla pokrytecká - Merkelová o nepřijatelném rozsahu amerického špehování německých i ostatních evropských občanů musela vědět. Merkelová se ovšem musí obávat blížících se voleb, a tak musí předstírat, že je "na straně" německých voličů.

"NSA je v posteli s Němci stejně jako s většinou jiných západních států," řekl Snowden v rozhovoru pro časopis Der Spiegel, který vyšel v neděli 7.7., ale byl uskutečněn, než Snowden opustil Hongkong a odcestoval do Moskvy.

"Jiné úřady se nás neptají, odkud jsme získali informace, a my se neptáme jich. Tímto způsobem jsou schopny chránit vysoké politiky před problémy, pokud by vyšlo najevo, do jak obrovské míry je porušováno soukromí občanů po celém světě," řekl Snowden.

Snowdenovy výroky jsou v rozporu s "překvapením" německé vlády nad obrovským rozsahem amerického špehování.

Německá vláda nereagovala na žádost o reakci od týdeníku Der Spiegel. Minulý týden však informoval francouzský deník Le Monde, že Francie má také rozsáhlý špehovací program. Der Spiegel informoval, že v průměrný den zaznamenává americká NSA asi 20 milionů německých telefonních spojení a 10 milionů datových souborů týkajících se internetu. V rušných dnech ten počet vzrůstá na 60 milionů získaných informací denně.

Němci jsou zvlášť citliví na odposlouchávání svých telefonních hovorů a špehování internetu, protože to dělal nacistický režim a komunistická Německá demokratická republika.

Podrobnosti v angličtině ZDE

OTEVŘENÝ DOPIS JIHOČESKÝM STUDENTŮM:

Kde jste, hrdinní studenti?

7. 7. 2013

čas čtení 1 minuta

Vážení jihočeští studenti (a pedagogové),

sleduji se znepokojením dění v Českých Budějovicích v posledních dvou týdnech a musím se Vás se vší úctou zeptat: Kde jste? Vaším krajem, na kterém Vám tak záleží (nebo spíš záleželo), přímo jeho hlavním městem, pochodují davy nacistických poblouzněnců, demolují město, rozsévají strach, a přitom to všechno berou jako víkendovou zábavu - tak jako vy se patrně sjíždíte na hudební festivaly, abyste tam oslavovali mír a lásku a bojovali za demokracii pivkem a fotbálkem, tak se oni sjíždějí na náměstí Přemysla Otakara II., aby rozsévali zlo a bojovali za národní socialismus tonfami, noži a dlažebními kostkami, píše Břetislav Szotkowski.

Spojené státy by "měly zrušit obchodní dohody se státy, které poskytnou Snowdenovi azyl"

8. 7. 2013

čas čtení < 1 minuta

To řekl v neděli Mike Rogers, předseda amerického parlamentního výboru pro výzvědné otázky. Cílem by podle něho mělo být "vyslat velmi jasný signál, že takovéto chování tolerovat nebudeme."

Alexej Puškov, předseda ruského parlamentního výboru pro zahraniční věci, se v neděli vyjádřil na Twitteru, že venezuelská nabídka azylu pro Snowdena je zřejmě jeho "poslední šancí".

Předseda společných amerických armádních štábů generál Martin Dempsey přiznal v neděli v CNN, že to, co odhalil Edward Snowden, poškodilo vztahy USA s některými spojenci a ovlivnilo to "význam důvěry". Dempsey dodal, že Spojené státy "budou pracovat k nápravě situace. Ale dočasně je to problém."

Podrobnosti v angličtině ZDE

Dozví se papež František o tzv. církevních restitucích?

8. 7. 2013

čas čtení 2 minuty

Tisková zpráva HzPD

V den výročí upálení mistra Jana Husa, předali občané dopis na Pražském arcibiskupství, adresovaný papeži Františkovi. Považují za potřebné, aby se dozvěděl o chování církevních hodnostářů v České republice, v souvislosti se zákonem o tzv. církevních restitucích.

"Rozhodli jsme se tuto akci plně podpořit a spolupodílet se na její organizaci. Zároveň chceme i touto cestou poděkovat panu ing. Verešovi, který poskytl na akci finanční podporu. Sdílíme názor autorky dopisu spisovatelky Lenky Procházkové, že nový papež František, mluvící o chudé církvi, by mohl předávání majetku církvím ještě nějakým způsobem zarazit.

Touha po penězích, která je silnější než svědomí a čest. To je úsilí pravicových politiků o prosazení II. pilíře

8. 7. 2013 / Jiří Baťa

čas čtení 5 minut

Mnoho, přemnoho se napsalo o II. pilíři penzijního fondu v rámci důchodové reformy, které na občany připravila koaliční vláda v čele s P. Nečasem. Na jedné straně, z pozice koaliční vlády a jejich politiků bylo poukazováno na jeho společenský význam(!), neblahou až prekérní perspektivu potenciálních důchodců a jeho pokryteckou obhajobu z hlediska "nutnosti" a potřeby zabezpečit se každý osobně na své stáří způsobem "Když ptáčka chytají, pěkně mu zpívají"!

Ministerskému vnitráckému triu jsem nerozuměl

8. 7. 2013 / František Štván

čas čtení 5 minut

Vycházím z prosté logiky, že je sebevětší počet policejního sboru k ničemu, pokud nemá k ruce zákon y(pravomoci), které mu dovolí účinně represivně zasáhnout. Jsem přesvědčený, že hlavním příčinou aktuálních rasově podbarvených nepokojů je legislativně nedefinovaný stav, co je a co není právně postižitelné obtěžování hlukem, nepořádkem či slovní a fyzickou agresivitou. Příčinou naší společenské nerozhodnosti, kterou by například ve Švýcarsku nepochybně nechápali, je neustálá snaha o pravdoláskovské neobtěžování občanů. Strašák z policejního státu prostě panuje panuje i tam, kde by panovat neměl.

Jsem na 100% přesvědčený, že o účinně vymahatelné porušování pořádku nestojí ani drtivá většina občanů, která na shromážděních výhružně ukazuje na své romské spoluobčany. Vím o čem mluvím. Jsou to moji "bílí" sousedé, kteří si myslí, že dny volna nebo noční hodiny jsou vhodným časem pro práci v bytě s příklepovkou či hlasité poslouchání techna, že oni na chodník jezdit autem mohou v jakoukoliv denní a noční hodinu, stejně jako vyhodit ke kontejnerům starý nábytek či sanitární zařízení, ačkoliv existují sběrné dvory. Udělat to Romové, tak si tito lidé okamžitě kupují lístek na nejbližší protestní pochod do Českých Budějovic.

Čas lidí, čas skutků

7. 7. 2013 / Lenka Procházková

čas čtení 12 minut

V Listině základních práv a svobod, přijaté v roce 1991 se uvádí: Stát je založen na demokratických hodnotách. Nesmí se vázat na výlučnou ideologii ani na náboženské vyznání.

Zákon o tzv. církevních restitucích tento závazek zpochybňuje. Z římskokatolické církve se stane největší soukromý vlastník pozemků v České republice, krom toho získá desítky miliard korun navýšených o inflaci a další každoroční příjmy ze státního rozpočtu, což jí poskytne moc, jakou neměla ani za monarchie.

Projev Lenky Procházkové přednesený na Staroměstském náměstí dne 6. července 2013.

Etický rozměr filmů

6. 7. 2013

čas čtení 37 minut


Dobrý poslech vám přeje Vladimír Kroc. Sváteční Radiofórum pro vás dnes vysíláme, jak už bylo řečeno, z Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Od roku 1944 tady v Karlových Varech zasedá Ekumenická porota, která hodnotí filmy nejen z hlediska jejich umělecké hodnoty, ale i etického nebo sociálního rozměru. Které snímky z poslední doby jsou na štíru s etikou a které by naopak mohly jít příkladem. I o tom budeme mluvit. Hosty jsou Helena Zvolská z Ekumenické poroty, Darina Křivánková z časopisu Instinkt. A Jan Čulík z Britských listů.

Diskuse, která se vysílala v Radiožurnálu v pátek po 19. hodině. Přepis pořadu databáze Newton.

Korejská spirituální vážnost a slabost českých filmových scénářů

6. 7. 2013 / Jan Čulík

čas čtení 3 minuty

Filmem, jímž jsem se rozloučil s letošními Karlovými Vary, byl jihokorejský snímek El Condor Pasa, jako skoro obvykle na vážné katolické téma viny a trestu. Asi dvanáctiletá dívka žije se svou dospělou sestrou, ta však na ni nemá čas, takže dívka tráví většinu času v kostele pod vlivem mladého charismatického kněze, jehož zbožňuje. Jejich přátelství je téměř sexuální, nepřekročí však hranice povoleného, i když je poněkud překvapivé, že se s dvanáctiletou dívkou vodí za ruku a nechává se fotografovat s holčičkou, jak mu sedí na klíně.

Spektakulární propad kdysi dobré režisérky do nemyslivé komerce

6. 7. 2013 / Jan Čulík

čas čtení 7 minut

Alice Nellis bývala jedním z nejzajímavějších českých filmových tvůrců postkomunistické éry. Její filmy Ene Bene a Výlet, jistě i Tajnosti, byly citlivou a hlubokou analýzou mezilidských vztahů a poměrů v postkomunistické společnosti. Pak nastala krize: chybou byl její snímek Mamas & Papas, který se režisérka experimentálně pokusila napsat bez řádného scénáře, jen navozením výchozích situací a rozhodnutím nechat v nich herce improvizovat - výsledkem bylo totální fiasko. O bezradnosti a ztrátě směru kdysi zajímavé režisérky svědčil i další film Perfect Days, kde autorka nenalezla vlastní inspiraci a rozhodla se spíš zfilmovat divadelní hru současné skotské autorky Liz Lochhead - proč?

Doufal jsem, že nový film Alice Nellis Revival, který měl v pátek premiéru v Karlových Varech, by mohl být pro režisérku novým počátkem. Film je zklamáním. Je slabý. Režisérka nejenže nenašla novou cestu, ale zcela se vzdala komerčním tlakům, takže natočila víceméně nemyslivou "komedii" v českotelevizním až nováckém stylu. Míním tím, že vtípky a gagy, jimž se divák má smát, jsou nesmírně chabé. Co si myslet o režisérce i o publiku (dáma, která seděla v kině vedle mne), které se směje, až se za břicho popadá, tomu, že Bolek Polívka záměrně pošle slepce na dámský namísto pánského záchodu. To je tedy opravdu humor!

Politické názory režiséra Olivera Stonea nejsou nic nového

4. 7. 2013

čas čtení < 1 minuta

Mnozí čtenáři z českého písečku jsou překvapeni kritickými názory amerického režiséra Olivera Stonea na současnou politiku ve Spojených státech, jak je zopakoval v Karlových Varech. Stone je ovšem takto kritický vůči USA dlouhodobě a systematicky, není to žádná zpráva. Názory, které vyjadřuje, nejsou nijak objevné ani světaborné. Jsou normální, jen pro české mediální zjevy se mohou zdát překvapivé. Pozoruhodné je, že se Mirka Spáčilová v IDnes si dovolila si je označit za "neslušné", poznamenává Jan Čulík a dodává: Někteří "novináři" prokázali svou nestrannost a objektivnost tím, že ze Stoneovy tiskové konference v Karlových Varech demonstrativně odešli. :) Budou to mít v dnešním světě těžké, až procitnou ze své ideologické zaslepenosti.

Felliniovské vyznání kráse i banalitě života, tváří v tvář hrozbě blížící se smrti

5. 7. 2013 / Jan Čulík

čas čtení 4 minuty

La grande bellezza, Velká nádhera italského režiséra Paola Sorrentina znovu se stárnoucím, charismatickým italským hercem Tonim Servillem v hlavní roli, byla vedle německého filmu Oskara Roehlera Prameny života letos v Karlových Varech dalším pokusem o spektakulární podívanou o tom, co je to vlastně život. Dvouapůlhodinový pestrý spektákl měl zjevně inspiraci ve Felliniho filmech, jako byl kdysi Sladký život a zároveň byl velkou poctou "věčnému městu" Římu, na pozadí jehož nádherné architektury, připomínající trvale minulá staletí, se odehrávala veškerá dnešní rozmazlená a nesmyslná dekadence. Film byl vlastně jedním z mnoha v letošních Karlových Varech, které svědčily o bezradnosti a tupém požitkářství ztracených a bohatých lidí, kteří si užívají mejdanů, alkoholu, drog a sexu, avšak dělají to proto, aby otupili svůj zmatek a nevědomost - netuší, o čem je vlastně život, proč jsou na světě, co tu mají dělat a zároveň se - kstáru - strašlivě bojí smrti.

Odpad, město, smrt: Zdegenerovaný kapitalismus dostihl Česko

5. 7. 2013 / Jan Čulík

čas čtení 3 minuty

Často se hovoří o tom, že komunismus ve východní Evropě sice utlačoval vlastní občany, jenže z něho měli obrovskou výhodu občané západního světa. Východoevropský komunismus byl totiž pro západoevropské politiky strašákem, neboť západoevropským občanům zosobňoval možnou alternativu. Pokud komunismus existoval, západní politikové si nikdy nedovolili zrušit základní sociální infrastrukturu a dodržovali základní lidská práva, protože kdyby to nečinili, existovala pořád možnost, že voliči dají přednost východoevropské diktatuře se sociálními výhodami. Bezpochyby nejsilněji se pociťovalo toto nebezpečí v zemích, jako je Řecko, Itálie a Francie, kde bývala za komunismu velmi silná komunistická strana. Teprve od pádu komunismu roku 1989 je kapitalismus puštěný ze řetězu. Protože si neoliberálové mysleli, že východoevropská alternativa byla zklividována, usoudili, že historie skončila a nyní si mohou dělat naprosto, co chtějí. Paradoxně právě v tomto kapitalismu puštěném ze řetězu, se zjevně skrývá, jak to, zdá se potvrzují i události posledních dní a týdnů, zárodky jeho zániku, anebo alespoň potřeby jeho velmi výrazné modifikace.

Tohle všechno probíhá člověku myslí, když sleduje pozoruhodně umělecky odvážný film Jana Hřebejka Odpad, město, smrt, natočený podle předlohy německého režiséra Rainera Wernera Fassbindera. Ten film je pro Hřebejka pozoruhodným mezníkem, protože se naprosto odlišuje od mainstreamové produkce, jakou Hřebejk dosud natáčel. Je revolučním počinem z několika hledisek. V první řadě je to vzdorné gesto producenta Čestmíra Kopeckého i režiséra Jana Hřebejka, protože film Odpad, město, smrt natočili podle vynikající inscenace pražského Divadla Komedie, které - navzdory mezinárodním cenám, které divadlo získávalo - pražští radní odepřením dotace v roce 2012 zničili. Kopecký a Hřebejk vytvořili tento film, aby po Divadle Komedie zůstala alespoň nějaká vzpomínka.

Ivan Trojan: "Ve filmu Ve stínu jsem hrál, protože nemám rád komunisty"

4. 7. 2013 / Jan Čulík

čas čtení 4 minuty

Herec Ivan Trojan řekl v Karlových Varech před promítáním filmu Davida Ondříčka Ve stínu, že se na filmu podílel, protože "nemá rád komunisty". Tím, bohužel snímek nepřímo označil za politickou propagandu, jíž film bezpochyby je. Protože co nového či objevného přináší? Je zjevně nesen úzkostí připomenout lidem, "jak hrozné to bylo za komunismu". Jiný smysl zdá se bohužel nemá. Ale stačí to? Při sledování jsem hodně vzpomínal na seriál Československé televize o majoru Zemanovi a přišlo mi, že film Ve stínu je obdobně heroickým, poněkud bombastickým vylíčením určité historické epochy, jenže prostě obráceně.

Ale abych nebyl neférový: David Ondříček přece jen do určité míry umí filmařské řemeslo a svou atmosférou měl film Ve stínu zcela zjevně ondříčkovské rysy. Svou jemností a pomalu a lyricky se rozvíjejícím dějem mi připomínal dřívější Ondříčkův film Grandhotel. Tam hrálo významnou roli nepříznivé horské ještědské počasí, zde se zase Ondříček pokusil vytvořit atmosféru raných padesátých let osvětlením ve stylu chiaroscura a minimalistickou scenérií.

Chorvatská svobodomyslnost a maďarské svědectví o hrůzách druhé světové války

4. 7. 2013 / Jan Čulík

čas čtení 6 minut

Ohromujícím způsobem svobodomyslná byla ve středu v Karlových Varech soutěžní chorvatská politická komedie režiséra Vinko Brešana Svecenikova djeca (Knězovy děti). Důkazem je, že promítání filmu provázely ve velkém sále hotelu Thermal salvy smíchu diváků a pravidelný potlesk. Podvratná politická ironie ve filmu totiž působila aktuálně i pro české prostředí.

Film byl pro mne velmi povzbuzujícím důkazem, že v dnešním Chorvatsku zřejmě vládne svoboda. Snímek totiž vynikající, krutou komikou zesměšňoval všechno to, co je snad i dnešnímu Chorvatsku "drahé". Mám zkušenost, že po vražedných válkách v devadesátých letech v bývalé Jugoslávii existovalo množství tabu - bývalí Jugoslávci prostě o některých věcech nehovořili, protože to bylo nebezpečné.

Španělsko: Moudrost stáří

3. 7. 2013 / Jan Čulík

čas čtení 6 minut

Nejlepším ze tří soutěžních filmů promítaných v úterý na na karlovarském festivalu byl jemný, citlivý a melancholický snímek španělského režiséra Xaviera Bermúdeze O Ouro do tempo (Hodnota času), tematizující marné, přesto však obdivuhodné úsilí člověka bojovat proti nezadržitelnosti míjení času. Stárnoucí lékař žijící v malebné španělské vesnici, milovaný jejími obyvateli proto, že je vynikající doktor, se v dávné minulosti rozhodne zmrazit svou mladou manželku, která zemřela ve věku osmadvaceti let, protože doufá, že se dožije doby, kdy lékařská věda pokročí natolik, že ji bude možno znovu oživit.

Svoboda po italsku

2. 7. 2013 / Jan Čulík

čas čtení 4 minuty

Dalším velmi dobrým soutěžním filmem na letošním karlovarském festivalu je snímek režiséra Roberta Ando Viva la liberta! (Ať žije svoboda!). Určitě by se měl dostat do české distribuce, nejen proto, že v současnosti existují velmi těsné paralely mezi italskou a českou politikou a film je nejen velmi dobrý, velmi zábavný, ale také i pro českou situaci nesmírně aktuální. (Například: Hrdina v jednom okamžiku říká novinářům na mikrofon: "Politikové v této zemi budou krást tak dlouho, dokud budou krást, nebo třeba jen chtít taky krást, i normální občané, voliči!" Velký sál v karlovarském hotelu Thermal se samozřejmě smál, platí to pro Česko zrovna tak jako pro Itálii, a ve filmu najdete celou řadu podobných bonmotů, naprosto aktuálních pro dnešní Českou republiku.) Film je naprostá jednička.

Prameny života: Vynikající, ironická a lidská sága

30. 6. 2013 / Jan Čulík

čas čtení 5 minut

S velkou zvědavostí jsem v sobotu odpoledne v Karlových Varech zašel na tříhodinový autobiografický film německého režiséra Oskara Roehlera Quellen des Lebens (Prameny života) mapující osudy tří generací jedné rodiny od konce druhé světové války až do osmdesátých let 20. století. Film mě zajímal proto, že na mě v osmdesátých letech v britské televizi udělal obrovský dojem slavný německý generační seriál Heimat režiséra Edgara Reitze, kronika života Německa během dvacátého století, v letech 1919-1982, jak se historické události promítaly do života vesničky Schabbach v Hunsruecku. Je to nesmírně lidské zobrazení osudů normálních lidí, vesničanů, během kataklysmat dvacátého století. (Vždycky jsem si říkal, že kdyby tento slavný seriál odvysílala Česká televize v hlavním vysílacím čase, odstranilo by to spoustu předsudků mezi Čechy a Němci - jenže ono spíš se dnes hodně lidem hodí, aby ty předsudky odstraňovány nebyly.)

Líbánky: Velmi dobrý nový film Hřebejka a Jarchovského se sociálním posláním

29. 6. 2013 / Jan Čulík

čas čtení 3 minuty

Velmi dobře natočený, napsaný a zahraný je nový film Jana Hřebejka a Petra Jarchovského s ironickým názvem Líbánky, který byl letos v Karlových Varech vybrán do hlavní festivalové soutěže.

Projednou je tu český film, který má silný a napínavý příběh. Jako obvykle u Hřebejka je součástí filmu určité pedagogické poslání. Jak tomu bylo v několika posledních scénářích Petra Jarchovského, jádrem příběhu a zdrojem napětí je překvapivý, "šokující" kostlivec ve skříni, který radikálně změní zdánlivě pozitivní a optimistické poměry v současnosti.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za duben 2013

25. 5. 2013

čas čtení 2 minuty

V dubnu 2013 přispělo finančně na Britské listy 186 osob bankovním příkazem celkovou částkou 38 474,44 Kč, dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilu v lednu 2013 částkou 5277.48 Kč.

Zůstatek byl koncem dubna 2013 160 981.38 Kč, z toho má být částka v rezervě na exekutorský projekt 166 375,59 Kč, takže výdaje na provoz Britských listů do ní zasáhly a Britské listy dlužily exekutorskému projektu 5394.21 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

37703