3. 9. 2013
/
František Řezáč
čas čtení
1 minuta
Udělejte si příští výlet do západních Čech, třeba do kláštera v Kladrubech, píše František Řezáč.
Je to úchvatná ukázka gotizujícího baroka od Santiniho. Myslím, že můj
rodný kraj si počíná lépe, i když je stále co zlepšovat. Nedávno jsme byli
na novější naučné stezce na Práchni a okolí u Horažďovic. I v této
erz-české krajině, kam se cizích turistů dostane málo, je na naučných
tabulích text v němčině a angličtině. A orientace vzorná. Tak my jsme teď
tady!, ukazovali jsme si na čísla v mapce na každé tabuli, až jsme se tomu
smáli...
Od onoho dne vím, že se čmelák zemní řekne latinsky bombus terestris,
italsky bomba terestra, což ale zase připomíná Sýrii.
V příhraničí je nejlepší, to bych doporučil i Východočechům, založit
(nejen) pro turistiku tzv. mikroregion nebo euroregion. Hu nás sou to
Domažlice a Furth im Wald, obojí stojí za návštěvu. Skoro všude po obou
stranách hranice dvoujazyčné tabule, že se dá platit eurem samozřejmost. I
v Plzni v obchodech kolem dálnice D5. Podobně je tomu v krajině mého
dětství, na Chebsku neboli Egerlandu, kde je Euregio Egrensis. Zde
vedle dalšího mohou upoutat naučné tabule společného geoparku.
Češi měli historicky blíž k Němcům než k
Polákům, ale mohlo by se to zkusit i ve východních Čechách ku prospěchu
obou stran.