Studie, která zároveň rozebírá údaje o ziscích v jednotlivých zemích,[2] navíc ukazuje, že ceny na čerpacích stanicích vzrostly mnohem více než samotné ceny ropy. To naznačuje výrazný nárůst zisků v celém odvětví fosilních paliv, zatímco miliony lidí mají potíže platit účty za energie. To se zvlášť silně týká i České republiky, kde výrazným způsobem narostly marže u nafty. Greenpeace vyzývá vlády států EU k zavedení trvalé dodatečné daně [3] ze zisků ropných a plynárenských společností. Výnosy by měly být použity na snížení účtů, urychlení energetické nezávislosti Evropy prostřednictvím obnovitelných zdrojů a úspor energie a na podporu komunit zasažených klimatickou krizí v Evropě i ve světě.

Ariadna Rodrigo, politická aktivistka Greenpeace EU: „Zatímco lidé na Blízkém východě umírají a miliony Evropanů se potýkají s prudkým růstem cen paliv, vlády nechávají ropné společnosti plnit si kapsy. Státy musí neprodleně zavést vyšší daně ze všech zisků z fosilních paliv a použít tyto prostředky na snížení účtů za energie, rozvoj levných, bezpečných a domácích obnovitelných zdrojů a podporu komunit zasažených klimatickým rozvratem. Při současné úrovni mimořádných zisků by vlády mohly každý měsíc zajistit přibližně 60 milionů bezplatných jízdenek na veřejnou dopravu, nebo poskytnout všem 40 milionům lidí v EU, kteří mají potíže s placením energií, 60 eur měsíčně na snížení nákladů domácností."[4]

Nejvyšší celkové mimořádné zisky z pohonných hmot v EU byly zaznamenány v Německu (23,8 milionu eur denně. Česká republika je s denními mimořádnými zisky ve výši 2,6 milionu eur (63,7 milionu korun) na 9. místě z 27 států EU. Tyto mimořádné zisky jsou srovnatelné se Švédskem (2,8 milionu eur), Belgií (2,3 milionu eur denně) a Portugalskem (2,2 milionu eur). Nárůst marží byl na litr nafty nejvyšší v Nizozemsku, Švédsku, Dánsku a Rakousku, zatímco u benzinu v Německu, Rakousku, Španělsku a Dánsku. Studie dospěla k závěru, že navýšení marží bylo vyšší v zemích s vyšší kupní silou. Naopak v některých menších zemích s nižší kupní silou, zejména ve střední a východní Evropě, jako je Slovensko a Slovinsko, marže dokonce klesaly. V Česku sice nebyl žádný nárůst marží u benzinu, ale vysoký u nafty (0,173 €). Pro srovnání nevyšší marže na naftu ve střední a východní Evropě má Polsko (0,182 €). 

Jaroslav Bican, vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR: „Zveřejněná studie ukazuje, že jsme opět v situaci, kdy fosilní společnosti každý den inkasují vysoké mimořádné zisky stejně jako v době nedávné energetické krizi, kdežto běžní lidé jsou pod tlakem vysokých účtů za energie a pohonné hmoty. V této době je nutné usilovat o trvalé zdanění nadměrných zisků energetických společností, na kterém by se mohlo vybrat o to více, když nastane krize a společnosti mají ještě vyšší zisky. Studie rovněž ukázala, že v Česku korporace vydělávají na současné krizi i prostřednictvím vysokého navýšení marží u nafty, které je na úrovni zemí s vyšší kupní silou a je výrazně vyšší než u jiných zemí v našem regionu." 

Zveřejnění studie přichází jen týden poté, co Greenpeace ČR upozornilo na problematiku zdanění nadměrných zisků zveřejněním studii „Daň z nadměrných zisků znečišťovatelů: nevyužitý potenciál". Ta ukázala, že energetické firmy v EU v nedávné energetické krizi v letech 2022–2023 dosáhly nadměrných zisků více než 223 mld. eur, na jejich zdanění však státy vybraly jen zhruba třetinu možných příjmů. Studie rovněž poukázala na to, že pokud by energetické firmy a fosilní společnosti odváděly daň z nadměrných zisků nad běžnou úroveň, mohla by Česká republika získávat stabilní příjmy v řádu desítek miliard korun ročně. 

Poznámky:

[1] V EU vydělávají ropné společnosti denně navíc 75,3 milionu eur na naftě a 6,1 milionu eur na benzinu.

[2] Rakousko, Belgie, Dánsko, Lucembursko, Švédsko, Itálie, Španělsko, Francie, Řecko, Finsko, Portugalsko, Česko, Nizozemsko, Polsko

[3] Dodatečná daň ze zisku je trvalá roční daň ze všech zisků z fosilních paliv, nikoli pouze z mimořádných zisků. Tato daň by byla nad rámec stávajících korporátních daní a vedla by k vyšší daňové sazbě pro společnosti z oblasti fosilních paliv oproti méně znečišťujícím odvětvím.

[4] Měsíční jízdenky na místní či regionální veřejnou dopravu v EU stojí v průměru kolem 40 eur, s nižšími cenami v jižních a východních zemích a vyššími v severních a západních zemích.

[5] Pokud jde o zdanění společností vydělávajících na fosilních palivech v reakci na růst cen energií a prudký nárůst zisků způsobený válkou v Íránu, Greenpeace vyzývá vlády napříč EU, aby přijaly následující opatření:

Na úrovni EU: Podpořit zavedení nového a trvalého solidárního mechanismu, který stanoví daň ze zisků v minimální výši 33 %, s postupným zvyšováním v čase v souladu s tempem, jaké je pro EU nezbytné k ukončení využívání fosilních paliv. 

Na národní úrovni: Zavést progresivní domácí daňová opatření pro znečišťovatele, která zajistí, že bohatí vlastníci, investoři a akcionáři fosilního průmyslu ponesou vyšší daňové břemeno, a tím se získají větší veřejné prostředky pro komunity zasažené klimatickým rozvratem doma i v zahraničí.

Na globální úrovni: Hrát proaktivní roli při prosazování globální daně ze zisků znečišťovatelů pro mezinárodní ropné a plynárenské společnosti prostřednictvím daňové úmluvy OSN a zajistit, aby tyto příjmy byly směrovány přímo do multilaterálních fondů OSN určených na klimatické ztráty, škody, adaptaci a zmírňování dopadů.