Podminovaná budoucnost

7. 8. 2020 / Karel Dolejší

První výsledky vyšetřování výbuchu v bejrútském přístavu přinesly zjištění, že místní celní správa od roku 2013 opakovaně varovala před možností katastrofy a snažila se dosáhnout odvozu nebezpečného ledku z nevhodné skladové budovy. Na výstrahy svědomitých ovšem "nahoře" nikdo nedbal, dokud k výbuchu skutečně nedošlo.

Exploze, která zlikvidovala libanonské hlavní město, ovšem může kromě dalšího posloužit i jako výmluvná metafora života v rizikové společnosti. Tedy v takové, která svým každodenním rutinním fungováním produkuje masivní rizika, před nimiž své obyvatele dost dobře nedovede chránit.

Technicky vzato, libanonské úřady mohly beze všeho vzít vážně zprávy celníků a nebezpečný ledek prodat, předat armádě, nebo alespoň převézt do vhodnější lokality s lepšími skladovacími kapacitami. Že to neudělaly je výsledkem jejich zkorumpovanosti a prohnilosti, nikoliv nějakých přírodních procesů, nad nimiž by mohly jen krčit rameny.

Právě zde se tak užitečnost bejrútské metafory pro širší kontext vyčerpává. Je totiž podle posledních poznatků docela dobře možné, že původně lidmi vyvolanou změnu klimatu teď už nedokážeme zastavit, ani kdybychom ihned zcela eliminovali veškeré antropogenní emise skleníkových plynů ZDE ZDE. Podařilo se nám totiž spustit přírodní pozitivní zpětnovazební smyčky, které mohou během následujících dekád uvolňovat velké objemy vysoce účinných skleníkových plynů nezávisle na tom, zda na Zemi ještě vůbec žijí nějací lidé.

Jinými slovy, přiblížili jsme se bodu, kdy naše budoucnost už jen velmi málo záleží na tom, co ještě uděláme.

Obsluha černobylského reaktoru mohla odmítnout vykonat zločinný příkaz vyžadující vyřadit chlazení reaktoru. Ruská obsluha komplexu Buk v Donbasu mohla neodpálit raketu na civilní let MH17. A libanonské úřady se mohly ještě před pár dny bez problémů zbavit ledku uskladněného v přístavu.

Pokud jde o změnu klimatu, nacházíme se daleko za tímto bodem, ve kterém vše dosud záleželo na čímsi rozhodnutí.

Teď už věc v podstatné míře spočívá na neosobní dynamice přírodních procesů - nebo chcete-li, osudu či karmě.

Naše společná budoucnost coby obyvatel planety je tedy důsledky našich předchozích činů podminována ještě nesrovnatelně důkladněji nežli bejrútský přístav trhavinou o ekvivalentu 1,1 kilotuny TNT.

0
Vytisknout
4844

Diskuse

Obsah vydání | 13. 8. 2020