750 miliard z EU a kam doputují

75 miliard z mimořádného balíku od EU by mohlo být investováno do vzdělávání. Bude?

27. 8. 2020 / Bohumil Kartous

čas čtení 8 minut

To se vám dějí takové věci. Premiér jede do Bruselu, aby se dozvěděl, kolik peněz získá z mimořádného balíku na ekonomickou pomoc členským zemím v období probíhající koronavirové pandemie. Přijede domů a deleguje na své podřízené, aby vymysleli, co si s těmi penězi počít. Postupně se tento delegační řetězec protahuje, až dopadne k lidem, kteří by skutečně věděli, co si s penězi počít v konkrétních oblastech. Jako je třeba vzdělávání. Tento řetězec je neznámo jak objemný, to znamená, že v konečném důsledku může být podobným způsobem osloveno nemálo lidí. Každý pak něčím přispěje, aby měli "kompetentní" z čeho vybírat. Tohle je pokus autora ukázat, jak investovat významnou část peněz do oblasti z hlediska budoucnosti nejdůležitější, tedy do vzdělávání. 

Následující investiční oblasti vycházejí z dlouhodobých diskusí nad rozvojem vzdělávání v ČR. Při zvažování jejich priorit je nutné brát v potaz nejen důležitost a naléhavost řešení, ale i rozpočtovací období investovaných prostředků, stejně jako nejistotu v udržitelnosti financování, ať už jde o fondy EU nebo o státní/samosprávné rozpočty. Z hlediska návaznosti na vzdělávací politiku dává smysl, aby podporované oblasti byly zahrnuty ve Strategii vzdělávací politiky 2030+. Implementace cílů strategie je do značné míry ohrožena rozpočtovými úsporami, k nimž bude docházet v závislosti na vysokém schodku výdajů a příjmů způsobeném koronavirovou krizí a útlumem ekonomiky. Následující investiční oblasti v tomto směru strategické cíle respektují, případně s nimi nejsou v konfliktu (digitální infrastruktura není cílem strategie, nicméně strategické cíle bez rozvoje infrastruktury nebude možné realizovat). V některých ohledech tento návrh akcentuje cíle, které nejsou dostatečně zdůrazněny ve strategii, nicméně ze střednědobého hlediska (horizont uvažované investice) je možné jejich prostřednictvím strategické cíle významně posílit a urychlit jejich naplnění (inovace v oblasti hodnocení výsledků vzdělávání a podpory propojení formálního a neformálního vzdělávání). Většina návrhů se týká podpory regionálního vzdělávání (mimo VŠ), a to zejména z toho důvodu, že plošná realizace investic na terciárním stupni vzdělávacího systému je znesnadněna vysokou mírou autonomie rozhodování vysokých škol a faktickou nemožností prosadit jednotný přístup.

Oblasti podpory a hrubá kalkulace dílčích investic

Digitální infrastruktura připravená na aktualizaci, potřebný servis školám a neformálním vzdělávacím institucím: Pro podporu digitalizace vzdělávání, ať už jde o distanční formu výuky nebo obecně vyšší využití nástrojů digitálního světa, je klíčová infrastruktura. Ta je v současnosti vysoce rozdílná. Školy by měly být vybaveny zejména vysokorychlostním internetem s relativně vysokou mírou konektivity (zejména možnosti bezdrátového připojení pro uživatele) a s možností okamžitě dostupného profesionálního servisu. Při dostatečně velkých zakázkách je možné vysoutěžit zajištění připojení pro školy zdarma s tím, že provider si účtuje další provoz. Odhad nákladů na jednu školu je cca 100 000 Kč/rok. Při necelých 7 tisících školách a dalších menších tisících jednotek neformálních vzdělávacích institucí (knihovny jako vzdělávací centra pro seniory) je odhadovaný náklad cca 1 miliarda/rok. K vytvoření fondu střednědobé udržitelnosti předpokládejme rezervu na dalších pět let, tedy 5 miliard. Při předpokladu posílení HW a SW vybavení, zejména pro využití žáků z ekonomicky slabšího prostředí (v průměru 30 jednotek na školu), s odhadovanou jednotkovou cenou 25 tisíc korun (komplet) znamená 5,25 miliardy korun. Vytvoření fondu na aktualizaci (po odhadované době 5 let) v hodnotě 5, 25 miliard.

Celková investice: 16,5 miliardy korun

Ředitelé škol, výběr, příprava, důraz na práci s lidmi: Ředitelé, jejich kvalifikace, zejména s ohledem na tzv. pedagogický leadership, je klíčovým prvkem v přenosu jakýchkoliv inovací do samotného vzdělávacího systému. Systémové řešení je komplikované, neboť z právního hlediska podléhá pravomoc jmenovat ředitele zřizovatelům škol (obce a kraje). Je nicméně možné na systémové úrovni nabízet prostřednictvím zřizovatelů školám podporu ředitelů formou rozvoje pedagogického managementu (např. program Ředitel naživo). Cena ročního programu je 40 tisíc korun/rok, další podpora ředitelé (vícenáklady spojené s absolvováním kurzů) odhadněme v průměru na 10 tisíc korun/za rok. S rezervou (kandidáti ředitelství v dalších 5 letech) 0,5 miliardy korun. Mnohem důležitější pro zvýšení úrovně ředitelů je zvýšení motivace potentních kandidátů (český vzdělávací systém bojuje s nedostatkem v tomto směru). Ačkoliv to bude s ohledem na možné využití prostředků právně složité, bude nutné umožnit využití části prostředků ke zvýšení odměn ředitelů jako hlavní motivátor. Odhadovaná částka navýšení odměny je 240 tisíc na ředitele na rok, což při počtu ředitel (zhruba 7 tisíc lidí) znamená 1,7 miliardy korun (8,5 miliardy korun). Důležitým prvkem podpory ředitelů je možnost doplnění managementu školy o pozici “kvestora”, řídícího pracovníka odpovědného za majetkově-administrativní agendu. Opět půjde o krok, který nebude jednoduché prosadit s ohledem na možnosti využití prostředků z fondů EU, nicméně bez této podpory nemá smysl uvažovat o funkčnosti dalších prvků. Předpokládaný náklad je 40 000 Kč superhrubé mzdy měsíčně na školu, tedy ročně 480 000 tisíc ročně/škola, celkově 3,5 miliardy ročně (17,5 miliardy na pět let).

Celková investice: 26,5 miliardy korun

Učitelé, jejich pregraduální příprava a celoživotní vzdělávání (důraz na aplikovanou psychologii a pedagogiku): Úroveň přípravy učitelů a jejich celoživotní vzdělávání trpí setrvačností a závislostí na historických konceptech pedagogiky s minimálním zapojením budoucích učitelů do praxe, s důrazem na znalosti v předmětech vzdělávání, nikoliv na práci s dětmi a mladými lidmi z hlediska jejich komplexního rozvoje, z hlediska práce s diverzifikovanou sociální skupinou specifického věku, z hlediska motivace, vytváření podpůrného klimatu, řešení konfliktů, prevence sociopatologických jevů atp. V tomto smyslu je nutné okamžitě reformovat vzdělávání ve studijních programech vzdělávajících budoucí učitele na vysokých školách (v případě změny legislativy i v dalších studijních programech s certifikací pro učitele). V tomto ohledu by bylo vhodné podpořit možnost, aby každý stávající učitel mohl projít programem typu Učitel naživo (38 000 korun/osobu plus 10 000 korun vícenáklady), při cca 150 tisících učitelích to znamená 7,2 miliardy korun na rok (při nárůstu cca 5 % učitelů ročně plus další 1,8 miliardy korun). Vedle toho je nutné snažit se stimulovat změny pregraduální přípravy na VŠ v duchu programu. Taková transformace se velmi špatně kvantifikuje, odhad 1 miliardy korun/rok (při multiplikaci již existujících programů), tedy 5 miliard ve výhledu uvažovaného rozpočtovacího období. Podpora dalšího vzdělávání pedagogů ve výši 20 tisíc korun/učitel/rok podle cílů strategie 2030+, celkově 15 miliard korun na pět let. S autorizací přes Národní pedagogický institut, případně krajská inovační centra.

Celková investice: 24 miliard korun

Pilotáže inovací ve vzdělávání: Problém jakékoliv implementace inovativního přístupu v českém vzdělávání je, že se inovace dějí izolovaně a nejsou systemizovány. Zbytek prostředků v oblasti vzdělávání by měl být investován do  sbětu, anylýzy, pilotáže a systemizace inovací dle kritérií důležitosti, dopadu (efekt, čas), ověřitelnosti jejich realizace (doma či v zahraničí) a škálovatelnosti. Autoritami by měla být krajská inovační centra.

Celková investice: 8 miliard korun


1
Vytisknout
8563

Diskuse

Obsah vydání | 1. 9. 2020