Dramaticky rozdílné zkušenosti s covidem rozdělí Evropu zřejmě na dlouhá léta

2. 9. 2021

čas čtení 4 minuty
Radikálně odlišné zkušenosti s koronavirovou pandemií vytvořily toxické geografické, generační a společenské rozdíly po celé Evropě, které zřejmě budou ovlivňovat politiku na evropském kontinentu po mnoho let

Z výzkumu Evropské rady pro zahraniční vztahy (EFCR), založené na průzkumech veřejného mínění ve 12 členských zemích EU, vyplývá, že existuje "příběh dvou pandemií a dvou Evrop". Posledních 18 měsíců mělo radikálně odlišný dopad na regiony, věkové skupiny i na jednotlivce v EU.

"Evropa je dnes kontinent naprosto odlišných zkušeností: vznikly obrovské propasti, které by mohly být tak vážné jako dluhová krize eurozóny a uprchlická krize z roku 2015," uvedl Mark Leonard, ředitel a zakladatel EFCR a spoluautor této analýzy.

 

I když 54 procent Evropanů tvrdí, že na ně pandemie neměla závažnější dopad, to číslo skrývá velké rozdíly. Většiny v jižní a východní Evropě informují o podstatných osobních problémech, zatímco severní a západní Evropa na pandemii většinou pohlížela jako na "divácký sport".

72 procent respondentů v Dánsku, 65 procent v Německu, 64 procent ve Francii a 63 procent v Holandsku uvedlo, že koronavirus nezpůsobil jim, jejich rodině ani přátelům vážné onemocnění, nikdo jim nezemřel, ani se nedostali do ekonomických potíží.

Naprosto odlišné údaje však přišly z východní a jižní Evropy, kde většiny v Maďarsku (65 procent), ve Španělsku (64 procent), v Portugalsku (61 procent), v Polsku (61 procent), v Bulharsku (59 procent) a v Itálii (51 procent) svědčily o opaku.

Z výzkumu také vyplynul obrovský generační rozdíl ohledně dopadu pandemie. Téměř dvě třetiny (64 procent) respondentů starších 60 let v těch 12 zkoumaných zemích konstatovalo, že nezažili žádnou osobní újmu. Totéž konstatovalo jen 43 procent lidí mladších třiceti let.

Existují výjimka: většina lidí mladších třiceti let ve dvou severozápadních zemích, ve Francii a v Dánsku, uvedla, že neutrpěli újmu z pandemie, kdežto většiny lidí starších 60 let ve čtyřech východních a jižních zemích - ve Španělsku, v Portugalsku, v Maďarsku a v Polsku - řekli, že újmu utrpěli.

Avšak generační propast ve všech 12 zkoumaných zemích byla největší, řekl jiný spoluautor, Ivan Krastev. Dodal, že bylo správné, že se vlády v Evropě zaměřily na zachraňování životů starších lidí, ale že to mělo určitou cenu.

"Je načase pro politiky se zaměřit na problémy mladých lidí," řekl Krastev. "Celá generace má pocit, že byla její budoucnost obětována kvůli jejich roičům a prarodičům."

Tyto pocity vyvolávají u mladých lidí cynismus ohledně důvodů, proč vlády zavádějí protikoronavirová omezení. 43 procent lidí mladších 30 let uvádí, že pohlížejí skepticky na motivaci vlád.

Asi 20 procent respondentů pod třicet let uvedlo, že koronavirové lockdowny "byly výmluvou pro to, jak ovládnout veřejnost" a 23 procent řeklo, že šlo o to "vytvořit dojem, že vláda situaci zvládá". Naproti tomu 71 procent lidí starších 60 let se vyjádřilo, že jsou přesvědčenim, že cílem bylo omezit šíření viru.

64 procent respondentů víceméně "dúvěřuje", že rozhodnutí vlád jsou motivována veřejnou bezpečností, 19 procent má podezření, že opatření jsou motivována jen snahou zakamuflovat neschopnost vlád. Asi 17 procent lidí se domnívá, že cílem koronavirových restrikcí bylo zvýšit moc vlády nad životy lidí.

Nejmenší procento lidí důvěřujících vládě je v Polsku (38 procent), v Bulharsku (50 procent) a ve Francii (56 procent). 24 procent Francouzů si myslí, že cílem vlády je ovládnout veřejnost. Ze stoupenců ultrapravicového hnutí Marine Le Penové je to 37 procent.

Další velký rozdíl existuje mezi lidmi, kteří zažili pandemii jako zdravotní krizi. Ti většinou důvěřují motivům vlád, a těmi, kteří ji zažili více jako ekonomickou katastrofu. Ti důvěřují méně a mají více podezření.

Jen 22 procent Evropanů uvedlo, že mají pocit, že si mohou žít svůj život svobodně, jak chtějí. Procento těch, kdo se cítí "nesvobodní" bylo podstatně vyšší u těch, kteří zažili hospodářské, nikoliv zdravotní dopady. Nejsilněji to bylo pociťováno v Německu, kde uvedlo 49 procent respondentů, že se už ve svém každodenním životě necítí svobodní.

Podrobnosti v angličtině ZDE 

1
Vytisknout
5364

Diskuse

Obsah vydání | 7. 9. 2021