Finština je "příliš obtížný jazyk". "Zrušme ho a zaveďme angličtinu"

6. 9. 2021

čas čtení 3 minuty


Primátor finského hlavního města Helsinki navrhl, aby se přestala používat finština a nahradila se angličtinou. Cílem je do Helsinek přilákat více zahraničních pracovníků, protože neuvěřitelně těžká finština prý odrazuje příliv kvalifikovaných zaměstnanců. Zjevně, čeština patří také ke složitějším jazykům, které je docela obtížné se naučit, takže toto jistě české čtenáře zaujme. Primátor Helsinek Juhana Vartiainen vysvětluje svou argumentaci:

"Helsinki opravdu velmi nutně potřebují imigraci v produktivním věku. Chtěli bychom, aby do Helsinek přišli talentovaní podnikatelé, pracovníci, zaměstnanci i studenti."

 
 
Alexander Stubb je bývalý finský premiér. Ten  k tomu dodává: "Já sám pocházím z bilingvní rodiny, mluvíme finsky a švédsky, to jsou dva   oficiální jazyky zde ve Finsku. Myslím, že by bylo vynikající, kdyby byla oficiálním jazykem učiněna i angličtina."

Moderátor: Ale jestliže zavedete angličtinu, nebude to znamenat, že finština jí začne ustupovat?

Stubb: Je nutné být realistický. Angličtina je lingua franca, světový jazyk. Jde o to, v mnoha ohledech, abychom měli funkční město. Víte, moje manželka je Britka a Finka. Naše děti mluví s matkou anglicky, švédsky se mnou a finsky se svými kamarády. Já to považuju za dobrou věc.  Cílem je udělat z Helsinek mezinárodní centrum. Vzpomínám si, že když jsem byl ministrem zahraničí, dělali jsme všeobecnou zprávu o Finsku. My opravdu potřebujeme hodně zahraničních pracovníků a angličtina je součástí mezinárodní totožnosti, jakou bych já chtěl, aby Finsko a Helsinki měly.

Moderátor: Vy jako premiér a ministr zahraničí jste se účastnil mnoha evropských vrcholných schůzek. Vy přece víte, jak důležitý je místní jazyk určitě pro alespoň některé evropské národy. Považují jej za součást své identity. Ne? Ale Finové nikoliv?


Stubb: Ano. My nyní skutečně žijeme ve světě identitární politiky. S mými třemi jazyky mám však trojnásobnou totožnost. Mám velké štěstí, že mě vedli rodiče k tomu, abych studoval jazyky. To, co jsem zjistil v Radě Evropy, seděl jsem vedle Angely Merkelové. A protože jsem studoval němčinu, byl jsem schopen s ní zdvořile hovořit o podružnostech německy. A protože také mluvím francouzsky, byl jsem schopen podobně vést soukromý hovor s belgickým premiérem a s francouzským prezidentem francouzsky. To bylo velmi užitečné. Ale víte co? Jakmile zapnete mikrofon, na jednání Rady Evropy je daleko lepší mluvit anglicky, protože při tlumočení se vždycky něco ztratí. Jazyky jsou vždycky síla. Nikdy jsem nikoho neslyšel, že by řekl: "Ach jo! Já umím svahilsky! Ach jo! Já umím rusky!" Všechny jazyky, které se naučíte, jsou síla, potřebujeme moderní a společnou formu komunikace. A já si myslím, že angličtina je právě teď světovým jazykem. Jestliže budou v roce 2030 Helsinki používat tři jazyky, já jsem pro."

Audio v angličtině ZDE   (od minuty 40)

Zdroj také ZDE

0
Vytisknout
8129

Diskuse

Obsah vydání | 13. 9. 2021