20. výročí teroristických útoků z 11. září aneb Kterak jsme se z ničeho nepoučili

13. 9. 2021 / Daniel Veselý

čas čtení 5 minut

Četné reakce našich mluvících hlav na 20. výročí teroristických útoků v USA byly dílem stereotypní a dílem hloupé, protože jen málokdo si chce sáhnout hluboko do svědomí nebo nedej bože změnit svůj úzkoprsý pohled na svět. Světlou výjimkou budiž rozhovor s profesorem historie a práva z Yaleovy univerzity Samuelem Moynem v podcastu Vinohradská 12 na Českém rozhlase. 

Jestliže v předních amerických tiskovinách už publikují texty pozoruhodných autorů, kteří vnímají 11. září  2001 jako varování před militarizací problémů, které vyžadují zcela odlišné řešení, u nás v lepším zaznívají klasická klišé typu „svět se po 11. září 2001 změnil“ a v horším slýcháme kupříkladu lži Alexandra Vondry v ČT, aniž by je moderátor pořadu korigoval. Nu, ale co vlastně můžeme od nesvéprávného pobočníka amerických neokonzervativců čekat jiného.

Podle Vondry byla americká válka proti teroru po vojenské stránce vydařená a svržení Saddáma Husajna oprávněné, protože prý představoval hrozbu pro celý svět. Husajn samozřejmě v roce 2003 žádnou hrozbou pro svět nebyl – maximálně tak pro iráckou populaci a v minulosti pro Kuvajťany a Íránce. Husajnův sekulární režim byl s Al Káidou na kordy a neměl s teroristickými útoky z 11. září co do činění. Ostatně celá ta záplava lží, která iráckou invazi předcházela a doprovázela, byla vskutku impozantní, ale o tom raději ani muk.

Třeba politolog Jiří Pehe celé tažení proti teroru obezřetně kritizuje, nicméně ve svém komentáři v Deníku N zmiňuje klišé o vývozu demokracie. Každá invaze či intervence, ať už ji páchá kdokoliv, potřebuje jakési zastřešení, potažmo ospravedlnění. Afghánská „mise“ si získala podporu vlivných amerických feministek, což pákistánská politická filozofka a feministka Rafia Zakaria – mezi jinými – považuje za ostudu bělošského feminismu.

Nezapomínejme, že v Bílém domě tehdy úřadovali neokonzervativci, jejichž snem bylo zajistit Spojeným státům trvalou vojenskou převahu na Blízkém východě. Vláda George W. Bushe byla velice nepopulární, pokud se dobře pamatujete. Nejen že byla irácká invaze od a až do z vystavěna na absurdních lžích – a to v době, kdy nebylo o falešných zprávách vidu ani slechu – především šlo o vrcholný zločinný akt, jenž v sobě zahrnuje veškeré nahromaděné zlo, jak praví mezinárodní právo. Jedná se o největší mezinárodní zločin, za který nebyl nikdo potrestán. George W. Bush, Tony Blair, Dick Cheney, Paul Wolfowitz a další architekti globální války proti teroru si beztrestně užívají svobody, a nadto poskytují rozumy sdělovacím prostředkům. Řádění Trumpovy demoliční čety je v očích značné části veřejnosti rehabilitovalo.

Nicméně vzestup a čtyřletá spanilá jízda Donalda Trumpa a jeho loajalistů – a obecně příklon k autoritářství v USA – byl do neopomenutelné míry způsoben právě reakcí na terorismus z 11. září 2001, kdy se stala perzekuce amerických muslimů a imigrantů smutnou normou. Politicky roztříštěné Spojené státy přeměnily válku proti teroru nejdříve na kulturní a posléze na kmenovou válku, jež nakonec za rezignovaného souhlasu demokratů ovládla Republikánskou stranu, jak soudí držitel Pulitzerovy ceny Spencer Ackerman. Sám Trump nejen že paranoiu i otevřenou nenávist vůči muslimům a imigrantům jaksepatří vyšperkoval; dovedl navíc pochopit a politicky využít, že „nekonečné americké války“ nejsou doma populární.

I onen kontroverzní termín „nekonečné americké války“ je podle profesora historie a práva z Yaleovy univerzity Samuela Moyna, se kterým vedl Český rozhlas rozhovor, zavádějící, neboť Spojené státy byly ve válce už před svým vznikem – nejdříve bojovaly proti domorodým Američanům a později, zejména po 2. světové válce, bojovaly po celém světě. A tyto války byly nesmírně brutální, jak Moyn uvedl v relaci Democracy Now! Akademik se zamýšlí nad tím, zda humánnější vedení války proti teroru, tedy v souladu s mezinárodními normami, k čemuž došlo v Obamových letech, paradoxně vojenské tažení proti terorismu neprodloužilo. Vždyť i prezident Biden se zavázal k tomu, že v něm bude pokračovat i poté, co stáhl americké vojáky z Afghánistánu (a do konce tohoto roku by měl stáhnout i americké jednotky z Iráku). Ačkoli Moyn na jednu stranu hovoří o „humanizaci“ války, na druhou stranu ostře kritizuje kampaň bezpilotních letounů, již zintenzivnil právě prezident Obama.

Ve svých předchozích textech na toto téma jsem poukazoval na další zločinné a ničivé aspekty války proti teroru, o nichž se v českém mediálním prostředí vůbec nedebatuje, zejména na miliony zmařených lidských životů a rozšíření džihádistické hrozby do celého světa. Ona deklarovaná neschopnost poučit se z vlastních selhání a chyb žel zaručuje budoucí selhání a další kriminální podniky západního společenství.

0
Vytisknout
2933

Diskuse

Obsah vydání | 20. 9. 2021