Jaroslav Flegr: Politikové budou jednat až po nové obrovské vlně úmrtí

25. 11. 2021

čas čtení 13 minut


Jan Čulík:

Dobrý den, vážení televizní diváci, Česká republika zaznamenala docela rekordní počty nákaz, denních nákaz, ale zdá se, že občanstvo a politiky to příliš nevzrušuje. 17. listopadu jsme viděli v Praze na Starém Městě obrovské demonstrace, mimo jiné i antivaxxerů. V dnešním Rozhovoru Britských listů máme pana profesora Jaroslava Flegra, parazitologa a evolučního biologa, profesora Karlovy univerzity. Pane profesore, co si o tom myslíte?

Jaroslav Flegr:

Dobrý den. No, co si o tom myslím? No tohle je ta záludnost exponenciálního růstu, on je pomalý a potom se zrychluje, takže si lidi na to zvykají, na ty na začátku pomalu rostoucí a potom zrychlující se počty, tak to ani nezaznamenají a připadá jim to tak nějak normální. No a najednou už je těch lidí tolik, že to přeplní nemocnice. Navíc, naši občani nedůvěřují vládě a po roce a půl směšného tápání a nekvalifikovaného boje s epidemií už jí nevěří vůbec.

 


Takže když vláda řekne i třeba něco rozumného, i když obvykle se jí to nedaří. I kdyby řekla něco rozumného, lidi udělají pravý opak, protože nedůvěřují vládě a bohužel nedůvěřují ani jiným autoritám, včetně odborníků.

Jan Čulík:

Ale přesto, pane profesore, trošku se tomu divím. Víte já s vámi mluvím z Británie a Boris Johnson taky není zrovna nejgeniálnější bojovník proti covidu, ale od samého začátku, když jsem, proboha, vážení televizní diváci, viděl, že vláda mě chce zabít, tak snad mám nějaký selský rozum.
A nebudu chodit na demonstrace nebo do hospod, když se šíří  pandemie. Já to nechápu.

Ale pane profesore, tak co teda by se dalo v České republice v nynější situaci podniknout? Protože vím, že asi před týdnem nebo před čtrnácti dny říkali odborníci, že ten exponenciální růst v České republice povede k tomu, že někdy kolem Vánoc bude až 20 000 nákaz denně. No tak ono to není už kolem Vánoc, povídejte.

Jaroslav Flegr:

Tak odborníci říkali něco úplně jiného, ti věděli, že to bude koncem listopadu, je to tedy o 14 dní dřív, než než očekávali. Co se s tím dá dělat teď, rozhodně ne to, co dělá naše vláda. Vláda přilévá olej do ohně a vlastně veškerá opatření, která zatím přijala, situaci můžou jedině zhoršit, například zhoršení dostupnosti testů nebo rozdělení národa na očkované a neočkované, takže zase zhoršení politického klimatu.

Jan Čulík:

Co byste tedy doporučoval, že tedy by vláda měla dělat?

Jaroslav Flegr:

Především by měla zakázat hromadné akce. U nás v podstatě hromadné akce zakázané nejsou. Trochu byly do teď omezené, že bylo nějaké kvórum pro očkované a nějaké pro neočkované, kteří měli mít testy. Naprostý nesmysl tohleto. Za téhle situace veškeré hromadné akce a hromadné akce myslím nad 15 lidí by měli být zakázané. Teď se můžou dělat tisícová shromáždění a podobně, takže v první řadě zakázat hromadné akce. V druhé řadě, testovat, zadarmo testovat co nejvíc lidí a v podstatě výhradně pro účely prevence, tedy výhradně PCR testy. V okamžiku, když jde o vstup do nějakého zařízení, do obchodu nebo služby nebo tak, tak by mohly být i nějaké kvalitní antigenní testy.

Ale antigenní testy jsou primárně určené pro lidi s příznaky, takže ne jako prevence. Další věc, co by vláda měla dělat, to už měla udělat samozřejmě dávno, nějaká forma lockdownu, ale lockdown nikoliv jenom pro neočkované. Jak si s tím teď vláda zahrává, zahrává si skutečně s ohněm. Mělo by se to týkat i očkovaných a těch, co prodělali covid, protože dneska víme stoprocentně, že i tihle lidé můžou covid roznášet. Samozřejmě asi výrazně níž než ti neočkovaní. Ta infekčnost bude tak poloviční a trvá kratší dobu, ale to nevadí. Za téhle situace, v jaké jsme, je potřeba omezit i ty očkované.

Je jasné, že vláda chce dohnat lidi k tomu, aby se naočkovali, a proto dává výhody očkovaným. Ale to teď v situaci, v jaké jsme, je naprostý nesmysl. To si nemůžeme dovolit, teď je potřeba opravdu brát každého, že může být infekční a musíme se snažit zabránit, aby tu infekci dál přenášel.

Jan Čulík:

Já jsem viděl na té demonstraci na Staroměstském náměstí 17. listopadu, že tam měli lidi plakáty "Vláda lže, že očkovaní jsou neinfekční", tak já nevím, jestli vláda lže, ale je fakt, že jak jste říkal, to je hloupost, že by někdo říkal, že očkovaní jsou bezinfekční. Samozřejmě šíří tu infekci daleko méně, ale nicméně ji také šíří. Taky je tady ten problém, já nevím, co s tím, že samozřejmě ty vakcíny jsou nesmírně účinné, ale nejsou účinné stoprocentně. Z čehož tedy antivaxxeři vyvozují, že jsou k ničemu, a že tedy nemá cenu se očkovat. Já vím, že Česká televize teď dělá jakousi kampaň s drastickými záběry umírajících a tak dále. Ale může to fungovat, nebo to bude kontraproduktivní? Myslíte si, že to je rozumné? Co teď?

Jaroslav Flegr:

No tak zrovna ta kampaň, to je jedna z mála věcí, které bych vládě nevyčítal. To si myslím, že u některých lidí zabrat může. Jak dobře to může zabrat? Nevím, spíš si myslím, že by byly rozumnější než takovéhle nahrané scénky autentické rozhovory s lidmi z těch JIPek a z těch nemocnic, kde tedy musejí s tím denně přicházet do styku a možná, že to by ty lidi přesvědčilo spíš než nějaké drastické scénky. Ono drastické je to, když se řekne, že tenhle pokoj byl ještě večer plný živých lidí a teď je tam prázdno. Zůstal jeden. Skutečné autentické záběry by možná líp fungovaly.


Jan Čulík:

Washington Post píše o tom, že v Americe se teď hodně začínají používat zkušenosti nebo zážitky skutečných lidí, kteří tím prošli. Dvaadvacetiletá dívka, která má dlouhý covid, prý 50% lidí, kteří prodělali covid, mají potíže s dlouhým covidem, si nepamatuje si na svého přítele ani na schůzky, kdy se s ním seznámila, i když jí ukáží fotografie z těchto schůzek a tak dále.

Ale k tomu očkování. Tak vy jste se zmínil o tom, že vláda se zřejmě snaží rozdělovat společnost tím, že dává privilegia očkovaným. Není ale pravda, že skutečně nejradikálnější, viz příklad Portugalska nebo Izraele, je to, že by bylo potřeba co nejrychleji proočkovat celé obyvatelstvo a lidi, kteří byli očkováni už dříve, aby dostali tu třetí dávku?

Jaroslav Flegr:

Ta třetí dávka, to je něco jiného, tam skutečně jsme schopni hodně lidí zachránit i v téhle vlně nebo v té lednové vlně. Na to by se vláda soustředit měla a na to se absolutně nesoustřeďuje. Teď v podstatě se můžou naočkovat jenom lidi, kteří byli očkovaní před šesti měsíci a dříve, což je nesmysl. Víme, že u starších lidí imunita klesá mnohem rychleji, sedmdesátiletý člověk tři měsíce po dokončení očkování imunitu už má opravdu výrazně menší.

Ostatně tohle je tedy taky docela jedna velká chyba vlády a něco, co způsobuje docela velké problémy. Vláda prezentuje počty nakažených a lidí po očkování a těch neočkovaných, ale už nikde neuvádí, že 90% lidí po očkování už je víc jak šest měsíců po očkování, myšleno tedy z těch rizikových skupin, které jsou v nemocnicích, a tím pádem bychom je měli brát jako neočkované. Tohleto strašně zkresluje.

Jan Čulík:

Tohle je velmi důležité, ano. Takže jak přimět vládu, aby nechala starší občany očkovat napotřetí, protože jak mnozí poukazují na to, vždyť my se budeme muset pravděpodobně nechat očkovat vícekrát, vždycky imunita po šesti měsících vymizí. A to neznamená, že ty vakcíny nefungují, přece.

Jaroslav Flegr:

Přesně tak a vláda tohle ignoruje a jsem zvědav, jestli to bude ignorovat i nová vláda. V té staré mě to nepřekvapuje, objektivně vzato pro ni je opravdu nejvýhodnější, aby předala zemi v co nejhorším stavu. Minule nás vlastně Babiš, předseda vlády dovedl k tomu - vzal na sebe zodpovědnost za očkování. Postavil se k tomu do čela a řídil všechno. Tak nás dovedl k tomu, že jsme byli nejhorší na světě. A docela dlouho jsme byli nejhorší na světě i v počtu mrtvých. On potřebuje, aby nová vláda dopadla ještě hůř, takže se to dá to chápat, že nepřijímá žádná účinná opatření. Byl by sám proti sobě.

Jan Čulík:

To je sice pravda, ale na druhé straně slyším, že pan Fiala moc veřejně v této věci nevystupuje a že se nová koalice v podstatě vůbec shodnout nedokáže. A nový nominant na ministra zdravotnictví ani není očkován. Tak tedy nevím.

Jaroslav Flegr:

No, já taky nevím, jak to dopadne. Zatím to není jasné, ale nová vláda aspoň nebude mít objektivní motivaci k tomu, aby to dopadlo co nejhůř. Takže doufám, že pakliže bude dělat hlouposti, tak to bude jenom kvůli tomu, že je hloupá, ale že s tou novou vlnou, která teď dobíhá, už neudělá nic. Jediná možnost by teď byl absolutní tvrdý lockdown, A k tomu nenajde odvahu, protože samozřejmě to by bylo hrozně nepopulární. Navíc by se zastavila ta vlna a ty mrtví by nebyli. Takže ta nová vláda musí počkat na okamžik, až se fakt zbortí zdravotní péče u nás, až budou přeplněné nemocnice a až budou umírající i na chodbách a chladírenské vozy u zadních traktů nemocnic. Potom bude ve společnosti nálada i na to a bude průchodné zavést nějakým způsobem lockdown.

Existuje ještě druhá možnost, která se naprosto ignoruje a která by se možná obešla bez lockdownu
Nevím, jestli by mohla fungovat teď, ale mohla by nás zachránit třeba před tou lednovou novou vlnu, která přijde a která může být ještě horší než tahleta. To je plošné preventivní PCR testování veškerého obyvatelstva. Už loni na jaře nabídl náš molekulární biolog doktor Žďárský vládě zdarma vysokokapacitní PCR metodu, kterou by se dalo levně otestovat během týdne ve spolupráci s armádou, která by zajišťovala logistiku, celé obyvatelstvo Česka.

Vždyť my máme necelých 11 milionů lidí. To je středně velké město v Číně, kde tuhle metodu používají. Ne přímo tuhle, ale toho plošného testování. My jsme skutečně schopní tohleto udělat za relativně nízkou cenu a kdybychom to udělali třikrát po sobě s odstupem třeba deseti dnů, tak jakákoliv vlna by skončila a další už by nevznikla.

Z nějakého důvodu, a obávám se, že v tom jsou nějaké spíš soukromé ekonomické zájmy zaměstnanců ministerstva zdravotnictví, byla tahle metoda odmítnuta a vůbec se o ní neuvažuje.
Takže opět zvolíme naprosto neefektivní, drahou, úplně nejhorší metodu. Uzávěr, lockdown celé populace a zase to bude znamenat, že se Česká republika zadluží na strašně dlouho dopředu a zmrzačí strašné množství lidí.

Vy už jste tady zmiňoval ten dlouhý covid, ale to není jenom dlouhý covid, ono to nebude 30% těch, kteří projdou nemocnicí nebo těch, míň, těch 30% nakažených, může to být tak patnáct až dvacet procent lidí, koho čeká dlouhý covid, ale i ti, kteří nemají dlouhý covid, mají zdravotní potíže a hlavně potíže s komunikací, nejsou schopni se soustředit. Mají zhoršenou krátkodobou paměť. Do dotazníků přiznají, že mají horší inteligenci, než měli před tím onemocněním. A tohleto se může týkat víc jak poloviny lidí, kteří onemocněli. Já si myslím, že to bude obrovská zátěž pro celou společnost, možná na desítky let dopředu.


Jan Čulík:

Pane profesore, děkuji vám, vážení televizní diváci, děkujeme vám za pozornost na shledanou.

1
Vytisknout
2978

Diskuse

Obsah vydání | 26. 11. 2021