"Žijeme v pekle": Pákistán a Indie trpí extrémními vedry

4. 5. 2022

čas čtení 6 minut
 

Dubnové teploty na nebývalé úrovni vedly ke kritickému nedostatku vody a elektřiny
 
Nazeer Ahmed žije již několik týdnů na jednom z nejteplejších míst na Zemi. Zatímco se přes Indii a Pákistán přehnala brutální vlna veder, jeho domov v Turbatu v pákistánském Balúčistánu trpěl týdny teplotami, které opakovaně dosahovaly téměř 50 °C, což je v tomto ročním období nevídané. Místní obyvatelé byli zahnáni do svých domovů, nemohli pracovat jinak než v chladnějších nočních hodinách a potýkali se s kritickým nedostatkem vody a elektřiny.

 

Ahmed se obává, že se situace ještě zhorší. Právě zde byla v roce 2021 zaznamenána nejvyšší květnová teplota na světě, a to neuvěřitelných 54 °C. Letošní rok je podle něj ještě teplejší. "Minulý týden bylo v Turbatu šílené horko. Nepřipadalo mi to jako v dubnu," řekl.

Vlna veder prohloubila masivní nedostatek energie v celé Indii a Pákistánu, a tak Turbat, město s přibližně 200 000 obyvateli, nyní téměř nemá elektřinu, přičemž každý den dochází až k devítihodinovému výpadku proudu, což znamená, že klimatizace a chladničky nemohou fungovat. "Žijeme v pekle," řekl Ahmed.

Podobná situace je na celém subkontinentu, kde realitu klimatických změn pociťuje více než 1,5 miliardy lidí, protože spalující letní teploty přišly o dva měsíce dříve a úleva v podobě monzunů se dostaví až za několik měsíců. Severozápadní a střední Indie zažila nejteplejší duben za posledních 122 let, zatímco v Džabábádu, městě v pákistánské provincii Sindh, bylo v sobotu 49 °C, což je jedna z nejvyšších dubnových teplot, které kdy byly na světě zaznamenány.

Vlna veder již měla ničivý dopad na úrodu, včetně pšenice a různých druhů ovoce a zeleniny. V Indii klesla úroda pšenice v některých oblastech nejvíce postižených extrémními teplotami až o 50 %, což ještě zhoršilo obavy z celosvětového nedostatku po ruské invazi na Ukrajinu, která již má ničivý dopad na zásobování.

V okrese Mastung v Balúčistánu, který je známý svými jablečnými a broskvovými sady, byla úroda zdecimována. Farmář Hadži Ghulam Sarwar Shahwani s úzkostí sledoval, jak jeho jabloně rozkvetly o více než měsíc dříve, a pak si zoufal, když květy v nesezónním suchém horku odumřely a téměř zničily celou jeho úrodu. Zemědělci v oblasti hovořili také o "drastickém" dopadu na úrodu pšenice, přičemž oblast byla nedávno vystavena také 18hodinovým výpadkům elektřiny.

"Je to poprvé, co počasí v této oblasti způsobilo takovou spoušť na naší úrodě," řekl Shahwani. "Nevíme, co máme dělat, a vláda nám nepomáhá. Pěstování se snížilo, nyní roste jen velmi málo ovoce. Zemědělci kvůli tomuto počasí přišli o miliardy. Trpíme a nemůžeme si to dovolit."

Pákistánská ministryně pro klima Sherry Rehmanová uvedla, že země čelí "existenční krizi", protože klimatické mimořádné události jsou pociťovány od severu až po jih země.

Rehmanová varovala, že vlna veder způsobuje nebývalé tání ledovců na severu země a že tisícům lidí hrozí, že je zastihnou záplavy. Uvedla také, že sychravé teploty mají dopad nejen na úrodu, ale i na zásobování vodou. "Vodní nádrže vysychají. Naše velké přehrady jsou nyní na mrtvém bodě a zdroje vody jsou vzácné," řekla.

Rehmanová uvedla, že vlna veder by měla být pro mezinárodní společenství varovným signálem. "Klimatické a povětrnostní jevy tu zůstanou a ve skutečnosti se jejich rozsah a intenzita jen zrychlí, pokud globální lídři nebudou jednat hned," řekla.

Odborníci uvedli, že spalující horko, které je na subkontinentu, je pravděpodobně předzvěstí věcí příštích, protože globální oteplování se stále zrychluje. Abhiyant Tiwari, odborný asistent a programový manažer Gudžarátského institutu pro zvládání katastrof, uvedl, že "extrémní, časté a dlouhotrvající vlny veder již nejsou rizikem budoucnosti. Už jsou tady a nelze se jim vyhnout."

Světová meteorologická organizace ve svém prohlášení uvedla, že teploty v Indii a Pákistánu "odpovídají tomu, co očekáváme v měnícím se klimatu. Vlny veder jsou častější a intenzivnější a začínají dříve než v minulosti".

Vlna veder je vyhlášena, když maximální teplota přesáhne 40 °C a je nejméně o 4,5 °C vyšší než normál.

O víkendu bylo v Indii podle indického meteorologického úřadu nejtepleji v Bikaneru, kde bylo 47,1 stupně Celsia. V některých částech severozápadní Indie však snímky pořízené satelity ukázaly, že povrchové teploty na zemi přesáhly 60C - což je v tomto ročním období, kdy se obvyklé povrchové teploty pohybují mezi 45 a 55C, bezprecedentní.

"Nejvyšší teploty byly zaznamenány jihovýchodně a jihozápadně od Ahmedábádu, kde maximální teploty na zemském povrchu dosahovaly přibližně 65C," uvedla Evropská kosmická agentura na svých internetových stránkách.

Vysoké teploty způsobily obrovský tlak na poptávku po elektřině v Indii i Pákistánu, kde lidé museli v ochromujícím horku vydržet mnohahodinové výpadky proudu. V pátek dosáhla podle indické vlády špičková poptávka po elektřině rekordní hodnoty 207 111 MW.

Indie se potýká s nejhorším nedostatkem elektřiny za posledních šest desetiletí. Ve státech jako Džhárkhand, Harijána, Bihár, Paňdžáb a Maháráštra došlo k výpadkům elektřiny trvajícím až osm hodin, protože domácí zásoby uhlí klesly na kritickou úroveň a cena dováženého uhlí prudce vzrostla. Ve snaze urychlit přepravu uhlí po celé zemi zrušily indické železnice více než 600 jízd osobních a poštovních vlaků, aby uvolnily místo pro přepravu uhlí do elektráren.

Zdroj ZDE

0
Vytisknout
6681

Diskuse

Obsah vydání | 6. 5. 2022