Ukrajinu navštívili Jill Bidenová, Justin Trudeau a zpěvák Bono

8. 5. 2022

čas čtení 11 minut
Foto: Škola v Bilohorivce, kde Rusové zřejmě usmrtili šedesát civilistů

- Denacifikované ukrajinské kostely:

- Jill Bidenová neohlášeně navštívila západní Ukrajinu, kde se setkala s ukrajinskou první dámou Olenou Zelenskou. Vyjádřila jí podporu USA u příležitosti Dne matek.


První dáma USA řekla Zelenské:

Chtěla jsem přijet na Den matek. Myslím, že je důležité ukázat ukrajinskému lidu, že tato válka musí skončit, že tato válka je  brutální a že lid Spojených států stojí na straně ukrajinského lidu.

Bidenová strávila na Ukrajině asi dvě hodiny, když přijela vozidlem do města Užhorod, vzdáleného asi 10 minut jízdy od slovenské vesnice, kterou si prohlédla na hranicích.

Zelenská poděkovala Bidenové za její "odvážný čin" a řekla:

Chápeme, co to obnáší, když sem první dáma USA přijíždí v době války, kdy každý den probíhají vojenské akce, kdy každý den - i dnes - zní letecké sirény.

Obě první dámy se sešly v malé učebně, seděly naproti sobě u stolu a před novináři se pozdravily, než se setkaly v soukromí. Zelenská a její děti jsou nyní  kvůli své bezpečnosti na neznámém místě.

 

Předtím si Bidenová ve slovenské pohraniční obci Vyšné Nemecké prohlédla operace zřízené OSN a dalšími humanitárními organizacemi na pomoc Ukrajincům hledajícím útočiště.

Předtím se Bidenová v Košicích setkala s ukrajinskými matkami na Slovensku, které byly vysídleny v důsledku ruské války, a nabídla jim podporu.

Na autobusovém nádraží ve městě, které je nyní 24hodinovým centrem pro registraci uprchlíků, se Bidenová dostala do delšího rozhovoru s ukrajinskou ženou, která řekla, že se snaží vysvětlit válku svým třem dětem, protože jí sama nerozumí.

"Neumím to vysvětlit, protože to sama nevím a to jsem učitelka," řekla Bidenovi Victorie Kutočaová, objímala přitom  svou sedmiletou dceru Julii.

Pátek a sobotu strávila Bidenová v Rumunsku, kde navštívila americké vojáky a setkala se s matkami a dětmi ukrajinských uprchlíků.

- My se za vás, vnuci, stydíme! Plakáty protiválečných aktivistů v Rusku:


- Irpin navštívil neohlášeně Justin Trudeau

Kanadský premiér Justin Trudeau v neděli  neohlášeně navštívil ukrajinské město Irpin.

Irpin byl koncem března po prudkých bojích znovu Ukrajinci dobyt od ruských vojsk.

Starosta města Oleksandr Markušyn oznámil Trudeauovu návštěvu na Telegramu:

Právě jsem měl tu čest setkat se s kanadským premiérem Justinem Trudeauem, který přijel do Irpinu, aby na vlastní oči viděl všechnu tu hrůzu, kterou ruští okupanti způsobili našemu městu.

Zveřejnil také fotografii, na níž Trudeau stojí na ulici na pozadí zničených obytných domů.



- Vedoucí představitelé skupiny G7 vydali společné prohlášení, v němž se zavázali posílit ekonomickou izolaci Ruska a "pozvednout" kampaň proti ruským elitám, které podporují prezidenta Vladimira Putina, informuje agentura Reuters.

- Vulgární militarizace malých ruských dětí:


- Německý kancléř Olaf Scholz prohlásil, že dnešní 8. květen je "jako žádný jiný
" a odsoudil "barbarskou" invazi Ruska na Ukrajinu.

"Podporujeme Ukrajinu v boji proti agresorovi," uvedl Scholz v komentáři u příležitosti Dne vítězství v Evropě. "Nečinit tak by znamenalo kapitulovat před čirým násilím a posílit agresora."

Německé veřejnosti řekl, že "strach nás nesmí paralyzovat", a uvedl, že je "hluboce přesvědčen", že ruský prezident Vladimir Putin válku nevyhraje.

- Rusko zničilo kostel v klášteře, který je poprvé zmíněn r. 1526:



- USA představily novou řadu sankcí proti Rusku - včetně televizních stanic a vedení Gazprombank


USA vyhlásily nové sankce proti Rusku - mimo jiné proti třem ruským televizním stanicím, vedení banky Gazprombank a zákazu Američanům poskytovat Rusům účetní a poradenské služby.

Nejnovější snaha o zvýšení tlaku na Vladimira Putina přichází v době, kdy se Joe Biden a další vedoucí představitelé skupiny G7 virtuálně setkali s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.


- Michael Clarke, hostující profesor obranných studií na King's College London, napsal pro BBC opravdu zajímavý článek,
v němž tvrdí, že Putin čelí pouze různým druhům porážky:

    Jakýkoli významný ruský vojenský úspěch pravděpodobně vytvoří rozsáhlé, časově neomezené povstání, které se bude zvětšovat s každým okresem, který ruské síly mohou obsadit. Putin se v únoru vytasil s plánem A. Neúspěch tohoto plánu znamená, že plány B, C nebo jakékoli další plány stále nechávají Rusko na holičkách - potřebuje potlačit část nebo celou velmi velkou zemi.

    Ať tak či onak, Rusko bude muset na Ukrajině bojovat dál, buď proti obyvatelstvu, nebo proti ukrajinské armádě, a dost možná obojí současně. A dokud se Kyjev bude držet své současné linie, která požaduje ruské stažení předtím, než bude možné uvažovat o jakýchkoli ústupcích, nezbude Putinovi nic jiného než chmurně pokračovat.

- V protiatomovém krytu v Kyjevě vystoupila skupina U2 a zpěvák Bono:

 


Bono a kytarista The Edge zahráli s ukrajinskou kapelou Antytila před malým publikem.

Ve stanici metra, která nyní slouží jako protiatomový kryt, zahráli klasiku Bena E. Kinga Stand By Me a další písně.


- Agentura Associated Press přinesla tuto reportáž z Ruska, které slaví Den vítězství:


    V ruských městech a obcích jsou k vidění červené sovětské vlajky a oranžovo-černě pruhované vojenské stuhy. Konají se sváteční koncerty. Skupiny veteránů pokládají květiny k památníkům Velké vlastenecké války, jak se v zemi říká druhé světové válce.

    Na první pohled se zdá, že přípravy na pondělní oslavy Dne vítězství, připomínající porážku nacistického Německa v roce 1945, jsou stejné jako vždy. Nálada je však letos zcela jiná, protože ruští vojáci opět bojují a umírají.

    A tato válka, která trvá již jedenáctý týden, probíhá na sousední Ukrajině proti tomu, co vláda lživě nazývá tažením proti "nacistům".

    Hrdost a vlastenectví obvykle spojované s nejvýznamnějším ruským svátkem, který se vyznačuje obrovskou přehlídkou vojáků a vojenské techniky přes Rudé náměstí, se mísí s obavami a znepokojením z toho, co letošní Den vítězství může přinést.

    Někteří Rusové se obávají, že ho prezident Vladimir Putin využije k vyhlášení toho, co Kreml dříve nazýval "speciální vojenskou operací" na Ukrajině, a že se nyní stane plnohodnotnou válkou - což s sebou přinese rozsáhlou mobilizaci vojsk k posílení ruských sil.

    Historik Ivan Kurilla napsal na Facebooku:

Nepamatuji si, kdy byl svátek 9. května očekáván s takovým napětím.

Šéf ukrajinské rozvědky Kyrylo Budanov uvedl, že Moskva takový plán tajně připravuje. Britský ministr obrany Ben Wallace řekl rozhlasové stanici LBC, že Putin "připravuje půdu pro to, aby mohl říci: Podívejte, tohle je teď válka proti nacistům a já potřebuji více lidí".

Kreml popřel, že by měl takové plány, a označil tyto zprávy za "nepravdivé" a "nesmyslné".

Skupiny na ochranu lidských práv přesto zaznamenaly nárůst telefonátů lidí, kteří se ptali na zákony týkající se mobilizace a na svá práva v případě, že jim bude nařízeno nastoupit do armády.

Pavel Čikov, zakladatel skupiny pro právní pomoc Agora, na aplikaci pro zasílání zpráv Telegram uvedl: "Všichni se ptají na to, co se děje: Na naší horké lince se začaly hromadně objevovat dotazy o tom, kdo a jak může být povolán do armády a o právech branců."

    Ruská státní televize zesílila vlasteneckou rétoriku. Při oznámení vojenské operace z 24. února Putin prohlásil, že jejím cílem je "demilitarizace" Ukrajiny, aby se odstranila domnělá vojenská hrozba pro Rusko ze strany "neonacistů".

    Nedávný televizní komentář uvedl, že Putinova slova "nejsou abstraktní záležitostí ani sloganem", a pochválil úspěch Ruska na Ukrajině, přestože moskevské jednotky zabředly a v posledních týdnech dosáhly jen nepatrných úspěchů.

    Ukrajina, která má demokraticky zvoleného židovského prezidenta, jenž přišel o příbuzné během holocaustu, a Západ tyto výroky odsoudily jako fiktivní zástěrku pro tupý akt agrese.

    Mnoho Rusů, kteří jsou neustále krmeni oficiálním narativem, však své vojáky povzbuzuje a přirovnává je k "našim dědům", kteří bojovali proti Němcům.

    Lidovou podporu války na Ukrajině v Rusku je těžké odhadnout v zemi, kde v posledních letech dochází k soustavnému potlačování novinářů, zavírání nezávislých médií a všudypřítomnému vlivu státem kontrolované televize.

    Nedávný průzkum respektovaného nezávislého Levada Center ukázal, že 82 % Rusů je vojenskou kampaní na Ukrajině nadále znepokojeno. Naprostá většina z nich 47 % je znepokojena úmrtími civilistů a ruských vojáků ve válce spolu s devastací a utrpením. Pouze 6 % těch, kteří jsou válkou znepokojeni, uvedlo, že jim vadí údajná přítomnost "nacistů" a "fašistů" na Ukrajině.

    V nedávném komentáři.politický analytik Andrej Kolesnikov uvedl: "Značná část obyvatelstva je zděšena, a dokonce i ti, kteří válku podporují, jsou v permanentním psychickém bojovém stavu věčné noční můry."

    Vládní kampaň podporující podporu armády využívá výraznou černooranžovou stuhu svatého Jiří, která je tradičně spojována se Dnem vítězství. Písmeno "Z" se stalo symbolem útoku proti Ukrajině, zdobí budovy, plakáty a billboardy po celém Rusku a mnoho jejích forem využívá barvy a vzor stuhy.

    V minulých dnech se u památníků obětí druhé světové války konala shromáždění na podporu vojáků, jejichž účastníci zpívali písně ze 40. let.

2
Vytisknout
4720

Diskuse

Obsah vydání | 10. 5. 2022