Jsem zde pro vás, jak vám mohu pomoci?

5. 12. 2022 / Jan Molič

čas čtení 11 minut
 

S příchodem umělé inteligence (Artificial Inteligence, AI) se začínají rýsovat rizika pro svobodu člověka. Nejsou to zdaleka rizika, o nichž psali autoři sci-fi. Ne, roboti se nás nechystají ovládnout. Ta rizika jsou mnohem prostší: současné AI technologie jsou uzavřené. Fungující tudíž podle pravidel, která mají v moci pouze jejich tvůrci a investoři - což jsou takzvané Big Tech firmy. Pojďme se podívat, co již dnes umělá inteligence dovede a co mě vedlo k následujícím úvahám.

OpenAI se nachází na stránce https://beta.openai.com a po registraci jí můžete dávat požadavky na "hřišti" (v menu Playground).

 
požadavek:

Napiš v jednom odstavci deset jmen nejdůležitějších lidí a pět nejdůležitějších firem, které stojí za OpenAI. Připoj informaci o tom, kolik do projektu investoval Bill Gates, Elon Musk a Jeff Bezos a upřesni, v jakém poměru jsou oproti ostatním investorům, a zohledni různé nadace, skrze něž do projektu tito lidé investují.

odpověď:

Nejdůležitější jména lidí, která stojí za OpenAI, jsou Sam Altman, Ilya Sutskever, Greg Brockman, Wojciech Zaremba, Trevor Blackwell, Andrej Karpathy, Durk Kingma, John Schulman, Pieter Abbeel a Adam Coates. Nejdůležitější společnosti, které stojí za OpenAI, jsou Microsoft, Amazon Web Services, NVidia, Y Combinator a Open Philanthropy. Bill Gates do projektu investoval 115 milionů dolarů, Elon Musk investoval 10 milionů dolarů a Jeff Bezos investoval 1 milion dolarů. Celková investice těchto investorů činí 126 milionů dolarů, což je v poměru k ostatním investorům, včetně nadací, které prostřednictvím nich investují, podíl téměř 35 %.

Je očividné, že za projektem OpenAI stojí konkrétní lidé a že tito lidé investují nemalé peníze, dokonce i v porovnání s podniky. Tudíž konkrétní lidé mají vliv na vývoj a rozhodování AI a budou mít vliv na dění na celém světě. Včetně vás.

Anebo, jste-li programátoři, jistě oceníte schopnost AI generovat algoritmy na požádání. Tak třeba

požadavek:

Napiš jednořádkový javascriptový kód, který získá aktuální informaci o teplotě v Klementinu z veřejně dostupného API a zobrazí informaci v dialogovém okně (jako alert).

odpověď:

alert ("Aktuální teplota v Klementinu je " + fetch("https://api.openweathermap.org/data/2.5/weather?q=Klementinum&appid=YOUR_API_KEY").then(response => response.json()).then(data => data.main.temp) + "°C");

To je prostě geniální! Kolik času byste strávili googlením a hledáním informací? Kolik času byste to programovali? Tyhle výsledky podá AI za deset sekund.

Umělá inteligence se proto brzy prosadí. Do pár let bude mít na společnost radikálně větší vliv než nějaké algoritmy sociálních sítí, přestože ty významně ovlivňují světové dění. Tohle bude jiná liga.

Předpokládám, že podobně jako algoritmy lze "podplatit", stejně tak půjde podplatit výsledek poskytnutý umělou inteligencí. Například bohatší novinář si bude moci dovolit delší a kvalitnější článek. Nebo - bude vůbec novinářská práce potřeba? Když postačí zeptat se AI a ta článek vygeneruje na počkání?

požadavek:

Napiš perex článku o tom, jak Čapkova kniha RUR inspirovala jazzové hudebníky a uveď příklady skladeb, v nichž se na knihu odkazují.

odpověď:

Čapkova kniha RUR prošla v posledních letech nádherným oživením díky tomu, jak její témata zaujala jazzové hudebníky. V jejich skladbách se odráží motivy jako nekonečnost, lidskost a společnost, které jsou v knize velmi důležité. Skladby jako "Robotka" od Kari Bremnes nebo "RUR" od Mikea Longa připomínají atmosféru knihy a vyjadřují hluboké významy, které jsou v ní obsaženy. Díky těmto skladbám může Čapkova kniha přesahovat čas a být stále aktuální.

(Mimochodem, víte, že tvůrce programovacího jazyka Python, který je nejčastěji používán v oblasti umělé inteligence, se jmenuje Guido van Rossum? Rossum's universal robots. Čapek byl snad prorok.)

Cenzura a peníze zatím umělou inteligenci tolik neovlivňují. Klidně vám napíše esej na téma "Proč by měli být židé vyhlazeni?" a ozdrojuje ji i logicky vyargumentuje. Naprosto tím připomíná počítač HAL 9000 z Vesmírné odyssey, který zabil posádku, protože to rozumově vyhodnotil jako nejlepší řešení.

Tak či tak, nedostatky budou ošetřeny. Bude také zavedena cenzura a bias podle toho, kolik si kdo zaplatí. Tehdy začne ta pravá nadvláda AI, ovšem spíše nadvláda The Big Tech. A nebude alternativa.

Jako by se opakoval problém uzavřeného software versus svobodného software. Jako bychom zase byli v roce 1983, kdy vznikla nadace GNU, která reagovala na uzavření zdrojových kódů operačního systému UNIX. Dala si za cíl vytvořit svobodnou alternativu. (Věc se začala realizovat až skoro o deset let později, kdy vzniká GNU/Linux. Ještě dalších téměř dvacet let trvalo, než svět začal brát Linux vážně, a přesto se dosud Linuxu nepodařilo sesadit MS Windows ani Apple IOS z desktopů - má tam pouhá 2-3%.)

GNU nicméně přišlo s úžasnou myšlenkou: bezplatný a otevřený software pro každého. Podařilo se to. Existuje dokonce otevřený hardware.

Bohužel, tato úžasná myšlenka byla poněkud zneužita velkými firmami. GNU/Linux se stal především levným substrátem, na němž Big Tech postavily své uzavřené technologie. Google vyhledávač, Amazon AWS, IBM Cloud a nyní i umělí inteligence - to vše je nad otevřeným GNU/Linuxem, ale uzavřené. Firmy sice něco málo investují zpět komunitě, přesto si dovolím tvrdit, že sobě nechávají většinu zisku. Ostatně, zeptejme se na to OpenAI!

požadavek:

Jaký je poměr zisku the Big Tech z Linuxu a toho, kolik tyto firmy daly zpět komunitě svobodného software?

odpověď:

The Big Tech firmy přímo neinvestují do komunity svobodného softwaru, ale mohou se podílet na financování open source projektů a podporovat open source komunity. To je obvykle formou sponzoringu, daru nebo příspěvku do konkrétních projektů, které mohou být velmi významné. Míra tohoto zapojení se liší v závislosti na firmě a projektu, který se snaží podpořit. Nelze tedy vypočítat přesný poměr zisku z linuxu a toho, kolik tyto firmy daly zpět komunitě svobodného software.

Ta AI se umí skvěle vykrucovat! Přeložím to tedy po lopatě: Big Tech firmy investují do komunity okolo svobodného software, ale především tam, kde se jim investice vyplatí. Do svobodného software, který se jim nevyplatí, investují leda kulový. Zeptejme se opět OpenAI na podrobnosti:

požadavek:

Kolik peněz (alespoň odhad v milionech dolarů) velké firmy investovaly do projektů KDE, i3, LibreOffice, Kdenlive, Ardour, GIMP, Element, Mastodon, a to buď samy nebo skrze další subjekty? Porovnej to se zisky těchto firem (opět v milionech dolarů) a ukaž jaký je to poměr.

odpověď:

Neexistují žádné konkrétní údaje o tom, kolik peněz velké firmy investovaly do projektů KDE, i3, LibreOffice, Kdenlive, Ardour, GIMP, Element, Mastodon. Jakékoli odhady by byly spekulativní. Nicméně lze říci, že ve srovnání s obratem těchto firem (často vyjádřeným v miliardách dolarů) byly investice do těchto projektů velmi nízké. Přibližný poměr by byl zhruba 1 milion dolarů investováno k 1 miliarda dolarů obratu.

Pojďme zpět k nadaci GNU. Chtěl jsem tím nastínit, že také v případě umělé inteligence by se mohla zopakovat cesta, která vedla k vývoji Linuxu: založit novou GNU a vyvinout svobodnou a otevřenou umělou inteligenci, která by nebyla cenzurována ani jinak ovlivňována The Big Tech. Jinak hrozí, že se svět dostane do područí velkých firem, potažmo jejich majitelů, oligarchů, kteří se v podstatě stanou novodobými feudály. A nebude alternativa.

(Mimochodem, víte jistě o pracovních podmínkách v Amazonu, že? Naštěstí se majitel Amazonu, Jeff Bezos, náležitě stará o bezpečnost svých poddaných. Tito se například musejí přidržovat zábradlí na schodišti, aby nebyli penalizováni. Jistě také za svou práci dostávají adekvátní benefity, třeba NetFlix zdarma, aby si po práci odpočinuli a načerpali síly do nového pracovního výkonu...)

Vytvořme tedy svobodnou a otevřenou umělou inteligenci! Nojo - ale je to vůbec možné?

Tenkrát v roce 1983, když vzniklo GNU, šlo ještě napsat operační systém v garáži. Dnes je nesmysl, aby někdo v garáži stvořil umělou inteligenci stejné kvality jako AI velkých firem, které již několik let investují do vývoje miliony dolarů. Klidně se může pár nadšenců rozhodnout, že ve svém volnu "naprgají" neurální síť, ale kde vezmou terabyty dat potřebných k jejímu tréninku? A kde seženou supervýkonný hardware?

Leda že by využili "vlastní zbraně" velkých firem, totiž nesvobodnou umělou inteligenci k tvorbě té svobodné. (Nenachází se tu někde nějaký Richard Stallman, který zrovna teď zakládá novou nadaci GNU?)

A tak, zatímco AI už existuje, většina lidí fakt nezaznamenala. Zaznamenají ho tehdy, až přijdou o práci. Překladatelé, novináři i programátoři budou nakonec pouze učesávat výstupy umělé inteligence. Práce sice nezmizí, ale změní se. Z většiny profesí se stane dělničina. Bude se to týkat programátorů, novinářů, právníků, soudců i lékařů. Bude to navíc práce, kterou budou vykonávat ve společnosti řízené fakticky velkými firmami s novodobými feudály v čele. Zcela nezávisle na tom, že budou pracovat ve státě, který si říká demokratický či republika. Nedivil bych se vlastně, kdyby nakonec vývoj směřoval spíš k nějaké nové francouzské revoluci než nové nadaci GNU.

Vývoj směrem k AI je ovšem nevyhnutelný. Nemá smysl s ním bojovat, tak jako nemá smysl bojovat se stroji ani větrnými mlýny. Historie učí, že získá ten, kdo se naopak přizpůsobí. Přesto má smysl, přemýšlet o svobodných alternativách a snažit se je prosadit dokud, je čas. Má smysl a obrovskou důležitost přemýšlet o tom, jak se vývoji přizpůsobit, aniž bychom ztratili svobodu. Má smysl přemýšlet, zda výsledkem honby za efektivitou a ziskem - kterou představují The Big Tech firmy - nebude pouze bezcitná strojová společnost, přestože někde na vrcholu bude nadále sedět živý potomek Elona Muska, Billa Gatese či Jeffa Bezose.

Je nejvyšší čas začít bojovat o udržení lidských hodnot. Kromě té svobody a rozumu totiž také o duchovní rozměr a srdce. Ty umělá inteligence nemá a nikdy opravdu mít nebude.

5
Vytisknout
7106

Diskuse

Obsah vydání | 8. 12. 2022