Pozor, Američané a Západ zase tolik zbraní Ukrajině nedávají...

25. 12. 2022

čas čtení 17 minut
List Washington Post přinesl rozsáhlou analýzu, z níž vyplývá, že jednak Západ a USA ani nejsou schopni Ukrajině poskytovat dostatečné množství zbraní, protože je nemají, Západ a USA se léta nepřipravoval na průmyslovou válku, jakou Rusko vede na Ukrajině, a přísun zbraní ze Západu na Ukrajinu byl dlouhé měsíce zmatený, neefektivní a chaotický, kromě toho Američané poskytovali Ukrajincům zbraně jen velmi neochotně... Citujeme z ní:


Vojenská podpora USA Ukrajině prošla radikální proměnou od začátku  ruské invaze   na konci února, kdy Bidenova administrativa poskytla  ukrajinským obráncům jen minimální podporu.

Počáteční operace válečných dodávek  nebyla stavěna na dlouhou trať. Vzhledem k tomu, že vyčerpávající konflikt pokračuje a jeho konec je v nedohlednu, odhalil nedostatky ve strategickém plánování USA pro jejich vlastní budoucí bitvy a odhalil značné mezery v obranné průmyslové základně USA a NATO. Zásoby mnoha klíčových zbraní a munice jsou téměř vyčerpány a čekací lhůty na novou výrobu raket se táhnou měsíce a v některých případech i roky.


Po většinu minulého roku Spojené státy a jejich spojenci zásobovali Ukrajinu zbraněmi velmi neefektivně. Mnohé ze systémů, které jsou tam nyní rozmístěny, byly původně zadržovány jako příliš komplikované pro použití a údržbu ukrajinskými silami, příliš nebezpečné pro vyprovokování ruské eskalace nebo širší války s NATO, nebo z obavy, že je ukořistí postupující armáda Moskvy. Další zbraně, o které Kyjev požádal - včetně válečných letounů, bojových tanků a přesných raket dlouhého doletu - jsou nadále odmítány, protože Pentagon provádí vlastní hodnocení ukrajinské strategie a schopností.

Vyskytly se problémy s logistikou, protože bylo třeba najít zásoby a přemluvit a zkoordinovat dárce. Ukrajinci, kteří začínali s arzenálem vybaveným stárnoucí technikou ze sovětské éry, museli být vycvičeni v používání moderní západní výzbroje. Bylo třeba zajistit komplikované dopravní trasy do válečné zóny, zajistit náhradní díly a opravy intenzivně používaných zbraní.

Každá fáze konfliktu - počáteční neúspěšný pokus Ruska o dobytí Kyjeva, dělostřelecké boje ve východní oblasti Donbasu, znovudobytí Charkova na severu Ukrajiny a Chersonu na jihu - však do boje přinesla sofistikovanější výzbroj. To, co začalo jako ad hoc dodávka ručních zbraní a obranných prostředků krátkého dosahu, se dnes stalo přívalem přesných systémů s bojovými názvy a zkratkami - Switchblades a HAWKS, HIMARS, NASAMS a nyní PATRIOTS.

Současné pokusy Moskvy zhasnout světla a vypnout teplo v celé zemi vedly k novým požadavkům na dodatečnou protivzdušnou obranu, o kterou Ukrajina žádá od prvního dne. Slibované spěšné dodávky začaly přicházet, ale ne v množství, které Ukrajina potřebuje. "Stačí to?" Zeptal se Zelenskij řečnicky mezi mnoha projevy vděčnosti během středečního projevu v Kongresu. "Upřímně řečeno, ani ne."

Příznivci Ukrajiny však usilují také o některé zásadní změny ve způsobu vedení války. Je v plánu vycvičit Ukrajince, aby bojovali více jako Američané.

Během několika příštích měsíců budou do Evropy přivezeny desítky tisíc ukrajinských vojáků - což je masivní nárůst oproti relativně malým skupinám, které byly letos staženy z bojiště, aby si osvojily nové zbraně -, aby se naučili a použili novou taktiku proti hluboce zakopaným Rusům ve východní oblasti Donbasu a na jižním pobřeží Černého moře.

Koncem září, jen nkolik dní předtím, než Rusko jednostranně vyhlásilo anexi čtyř ukrajinských regionů na východě Donbasu a na jihu pobřeží, pronesl Zelenskij plamenný projev ke studentům Harvardovy univerzity.

Moskva stále zabírá území a Ukrajinci přicházejí o život, zatímco Západ se soustřeďuje spíše na reakci na ruské akce, než aby odvrátil nové ofenzívy, řekl. "Preventivní akce by znamenala, že svět není připraven přijmout všechno, čím ho chtějí Rusové nakrmit."

Byla to zčásti stížnost na vnímanou lakomost spojenců a partnerů ze strany prezidenta bojujícího o přežití své země. Na Bidenovu vládu to ale neudělalo dojem.

Během středeční tiskové konference se Zelenským prezident Biden řekl, že poskytnutí některých zbraní, které Ukrajina chce, by mohlo narušit jednotu aliančních partnerů, kteří "nechtějí jít do války s Ruskem".

Přípravy a brzké dodávky některých obranných zbraní byly ztíženy neochotou ukrajinských vojenských velitelů podělit se s Pentagonem o své vojenské  plány.

Jen několik dní poté, co ho Zelenskij v listopadu 2021 jmenoval ministrem obrany, se Aleksij Reznikov, právník, který kdysi sloužil u sovětského letectva, sešel s Lloydem Austinem v Pentagonu, aby ho požádal o Stingery, přenosný protivzdušný systém odpalovaný z ramene, který dokáže sestřelovat vrtulníky a nízko letící letadla. "Odpověď zněla: 'Ne, to není možné,'" řekl Reznikov v nedávném rozhovoru.

Až několik týdnů předtím, než ruské jednotky 24. února překročily hranice Ukrajiny a přesunuly se do kleští kolem Kyjeva, se nemožné náhle stalo možným. Do země začaly proudit stingery a americké protitankové zbraně Javelin a jejich evropské ekvivalenty, stejně jako další munice pro ukrajinské tanky a dělostřelectvo ze sovětské éry.


V průběhu března Zelenskij nadále vyzýval k použití západních letadel a k vytvoření bezletové zóny nad ukrajinským vzdušným prostorem, což Američané a NATO považovali za nemyslitelné pro alianci, která je odhodlána držet válku na distanc. Koncem téhož měsíce odletěl Reznikov za Austinem do Varšavy s novou žádostí.

"Udělali jsme si domácí úkol," řekl Reznikov. Po prostudování veřejně dostupných informací o americkém arzenálu došli Ukrajinci k závěru, že Pentagon má přebytek letounů A-10, stárnoucích podzvukových útočných letounů známých jako Thunderbolty. "Mohou dopravovat těžší bomby a my bychom je mohli použít proti [ruským] tankovým kolonám," řekl.

Požádal o 100 kusů. Austin podle něj opět odpověděl, že je to "nemožné" a "nemá to smysl".

Polsko nabídlo, že pošle několik svých stíhaček MiG-29 ze sovětské éry, ale pouze v případě, že budou přesunuty na Ukrajinu přes americkou leteckou základnu v Německu. Američané prohlásili, že proti letounům nemají námitky, ale že jejich přesun z amerického zařízení je špatným signálem pro Moskvu.

Spojenci později shromáždili náhradní díly, aby pomohli uvést zbývající ukrajinské MiGy do letuschopného stavu. Američané také povolili převést na Ukrajinu flotilu vrtulníků Mi-17 ruské výroby, které původně zakoupili pro afghánské síly, ale nikdy je neposlali.

V dubnu navštívila Oksana Markarova, ukrajinská velvyslankyně ve Spojených státech, společnost General Atomics, výrobce letounů Gray Eagles, nové generace smrtících bezpilotních letounů Predator. Společnost uvedla, že má letouny k dispozici, ale k jejich předání potřebuje souhlas americké vlády.

Americká vláda tuto žádost zamítla. Vysocí vojenští představitelé vyjádřili obavy, že pokud by byly drony sestřeleny nebo zabaveny ruskými silami, mohla by tuto technologii využít Moskva, která se obrátila na Írán, aby posílila svůj vlastní vyčerpaný arzenál bezpilotních letounů.

Navzdory nedostatku sofistikované výzbroje a k překvapení velké části světa ukrajinské síly v kyjevské oblasti převálcovaly Rusy.

Poté, co se ruským silám nepodařilo dobýt Kyjev, přeskupily se na východní Ukrajinu za hradbu těžkého dělostřelectva. Začaly se rychlým tempem přesouvat na západ a pohlcovat území daleko za částí Donbasu, kterou Moskva v roce 2014 obsadila a později nezákonně anektovala. Ukrajinci byli v zásobovací nevýhodě a vysocí američtí vojenští představitelé dospěli k závěru, že bez srovnatelného nebo lepšího vybavení prohrají.

Rozhodnutí o tom, co a kdo bude dodávat, však vázla. Většinu zbraní dodávaly Spojené státy. Podílely se na nich i další země NATO a vzdálenější státy, ale postup byl chaotický. V polovině dubna Austin viděl, že je třeba zavést pořádek, a svolal schůzku mezinárodních dárců.

20. dubna se na americké letecké základně v německém Ramsteinu sešli vrcholní představitelé obrany z více než 40 vlád, aby vytvořili systém pro vyhledávání správných zbraní, rozhodování a koordinaci dodávek. Rázem se americká neochota poskytnout vysoce výkonné dělostřelectvo americké výroby vypařila a Biden schválil první dodávku výkonných houfnic, systémů M777 ráže 155 mm, na Ukrajinu.

Souhlas však nemusel nutně znamenat včasný příchod. První americké houfnice byly na Ukrajinu dodány až v červnu. A podle názoru Ukrajiny nikdy nebyl dostatek dělostřelectva, které by se vyrovnalo drtivé převaze Ruska.

Střely pro staré sovětské systémy se na Ukrajině již masově nevyrábějí a jejich získávání v zahraničí je nepředvídatelné.

Reportér, který letos na podzim byl poblíž frontové linie u Chersonu, zastihl jednoho ukrajinského vojáka, jak nervózně čeká na dodávku další munice pro dělo ze sovětské éry, které bylo starší než on sám. Asi 40 nábojů, které se válely na korbě náklaďáku, bylo všechno, co mu zbylo, řekl 25letý velitel čety v 59. ukrajinské motorizované brigádě, který si přál být identifikován volacím znakem Vognyk. 

"Vždycky je jich nedostatek," řekl Vognyk. "Musíme prostě počkat na dobrý cíl, než něco použijeme."

Další krok k poskytnutí sofistikovanější výzbroje přišel na začátku léta, kdy Ukrajina hledala dělostřelectvo, které by střílelo s větší přesností a hlouběji za ruskou frontovou linií. Když však Reznikov požádal o vysoce mobilní dělostřelecké raketové systémy, vícenásobně odpalované HIMARS, Američané to opět odmítli

HIMARS byly v amerických zásobách relativně nedostatkové a byly předány jen několika zemím. To mělo důsledky pro připravenost amerických sil a právní obavy z převodu citlivých technologií. Jak by byli Ukrajinci vycvičeni k jejich používání a jak by byly udržovány v terénu?

"Nejde jen o to, co máte" na bojišti, řekl Austin v rozhovoru. "Pokud nedokážete systém udržet v boji, můžete se rovnou neobtěžovat s jeho nasazením."

Teprve v červnu, právě když přicházely první M777, Biden oznámil schválení čtyř systémů HIMARS a blíže nespecifikovaného množství munice pro řízené raketové systémy s vícenásobným odpalováním, neboli GMLRS, raket středního doletu, které z nich budou odpalovány. Souhlas přišel až poté, co nejvyšší představitelé ukrajinské vlády ujistili Bílý dům, že nebudou použity k palbě na ruské území. Biden ale zakázal vyslání ATACMS, raket s doletem až 300 km.

Pak Ukrajina požádala o tanky. Spojené státy opět řekly ne a trvaly na tom, že tank M1 Abrams je pro ukrajinské jednotky příliš sofistikovaný a vyžaduje příliš velkou logistickou podporu pro provoz. Německo také odmítlo dodat své tanky Leopard a Marder, z velké části, jak uvedli němečtí představitelé, protože nechtějí být první, kdo přispěje novým významným zbraňovým systémem, s nímž Spojené státy dosud nesouhlasily.

Vysoký představitel americké obrany řekl, že ani jeden americký tank M1 nepřipadá v úvahu. Tyto mohutné bojové tanky, které používaly americké síly v Iráku, byly "pro nás těžko udržitelné a udržovatelné. Bylo by to pro ně nemožné," řekl. Kromě toho "si myslím, že Ukrajinci mají nyní na bojišti více tanků než Rusové. ... Rusové jim jich darovali hodně," řekl sarkasticky úředník, když si všiml techniky, kterou moskevské síly opustily při spěšném ústupu z Kyjeva a Charkova.

S objemem pomoci se objevily otázky, jak dlouho lze takové úsilí a výdaje udržet v době globálních ekonomických problémů. 

Nová republikánská většina ve Sněmovně reprezentantů se již nechala slyšet, že Spojené státy nebudou nadále vypisovat Ukrajině "bianko šek". Zatímco politici se dohadují o výdajích, Pentagon se stále více zajímá o zásobování - jak ukrajinských sil, tak americké připravenosti k dalším potenciálním válkám.

Léta poté, co američtí představitelé obrany přesunuli svou pozornost od konvenčnějšího vedení války k boji proti terorismu a zbraním kosmického věku, Ukrajina ukázala, že zákopové bitvy v Evropě nejsou omezeny na učebnice dějepisu. Nejaderná válka s Čínou, nebo dokonce přímo s Ruskem, bude pravděpodobně vyžadovat stálý a dlouhodobý přísun takového druhu vybavení, kterého je nyní nedostatek.

"Konvenční válka ... je průmyslová válka," řekl Seth Jones, bývalý poradce amerických speciálních sil, který nyní vede program mezinárodní bezpečnosti ve washingtonském Centru pro strategická a mezinárodní studia (CSIS). Podle něj existují "vážné problémy" se současnými zásobami v americkém arzenálu. "Máme jich opravdu málo ... a to ani nebojujeme."

Připravovaná zpráva CSIS o americké připravenosti, řekl Jones, dochází k závěru, že "americká obranná průmyslová základna je nyní v dosti špatném stavu. Pokud označíte Čínu za 'postupnou' hrozbu a 'akutní' hrozbu ze strany Ruska, ve válečné hře  nám dojdou přesné střely za čtyři pět dní."

Spojené státy poskytly Ukrajině systémy protivzdušné obrany, od Stingerů vyřazených z amerických skladů až po NASAMS.

Výrobní linky Stingeru byly již dávno uzavřeny. První dva z osmi slíbených NASAMS nedávno dorazily na Ukrajinu, ale zbylých šest ještě nebylo vyrobeno a jejich dodání může trvat až dva roky.

"Je to velmi reálná výzva," řekl v rozhovoru náměstek norského ministra zahraničí Eivind Vad Petersson. "Byl jsem překvapen vlastní netrpělivostí v obranném průmyslu, protože je to tak odlišné  od všech ostatních oborů. ... Jen si představte jakýkoli jiný podnikatelský sektor při pohledu na takový scénář, kdy jsou zásoby prázdné a je třeba je doplnit, a existuje jasná politická vůle a potřeba to udělat, aby se podpořila Ukrajina."

"Průmysl by spěchal s navýšením produkce, protože poptávka zřejmě bude," řekl. "Ale obranný průmysl takto nefunguje."

Ačkoli válka na Ukrajině byla pro výdaje na obranu přínosem, výroba trpí stejnými problémy jako ostatní průmyslová odvětví - inflací, nedostatkem dodavatelského řetězce, nedostatkem kvalifikovaných a ochotných pracovníků a obecným postpandemickým zpožděním. Svou roli však sehrály i jedinečné zvláštnosti smluvních systémů, které vyžadují dlouhé dodací lhůty a platby předem, tendence obranných rozpočtářů v době míru šetřit peníze omezováním prozaičtějších položek, jako je přesná munice, ve prospěch lodí, letadel a dalších velkých položek, které se líbí zákonodárcům, a okamžité a neočekávané požadavky války na Ukrajině.

Slabinou zůstává nedostatek dělostřelecké munice všeho druhu. Přestože se plánuje zvýšení výroby, americký obranný průmysl může v současné době vyrobit asi 14 000 kusů houfnic ráže 155 mm měsíčně, uvedla v rozhovoru ministryně armády Christine Wormuthová. Podle amerických obranných představitelů vystřílely ukrajinské síly toto množství v období těžkých bojů za dva dny.

Jedním z dílčích řešení  je povzbudit Evropany, aby více otevřeli své vlastní zásoby a vybudovali vlastní průmyslové kapacity, které by převzaly větší část zátěže. Španělsko poskytlo Ukrajině čtyři systémy protivzdušné obrany středního dosahu HAWK a Spojené státy, které v roce 2002 vyřadily z užívání vlastní systém, pro ně posílají munici.

Německo přislíbilo dodat Ukrajině čtyři systémy IRIS-T, relativně novou pozemní verzi, která využívá jeho infračervené střely vzduch-vzduch IRIS. Zatím však byl odeslán pouze jeden; ostatní jsou stále na výrobních linkách.

"Pan Zelenskij dal jasně a zřetelně najevo ... svou touhu po dalších vojenských kapacitách, a kdo by mu to mohl mít za zlé, vzhledem k agresi uvnitř jeho země," řekl tento týden John Kirby, koordinátor komunikace Rady pro národní bezpečnost. "Každý prezident, každý vrchní velitel by za podobných okolností chtěl co nejvíce a co nejrychleji získat."

"Nemáme žádný zájem na eskalaci této války způsobem, který by z ní učinil válku Spojených států proti Rusku," dodal Kirby. "Ale nikdo nemá právo veta nad tím, co Spojené státy poskytnou Ukrajině."

Podrobnosti v angličtině ZDE (placený přístup)

0
Vytisknout
7053

Diskuse

Obsah vydání | 29. 12. 2022