Jak íránská raketová strategie přepsala pravidla válek na Blízkém východě

18. 10. 2023

čas čtení 8 minut
Írán vybudoval mimořádnou vojenskou alianci, rozprostírající se od Libanonu přes Gazu až po Jemen, která raketu za raketou změnila pravidla války na Blízkém východě, píše Arron Merat.

12. listopadu 2011 byla v Teheránu slyšet exploze.

Během několika hodin íránský tisk oznámil, že 14 členů Islámských revolučních gard (IRGC), včetně Hasana Tehráního Moghaddáma, populárně známého jako "otec íránské rakety", zemřelo při nehodě na základně Šahid Modarres, 60 km od města.

Na pohřbu, kterého se zúčastnili náboženští, civilní a vojenští vůdci islámské republiky, pozůstalí plakali. Generál Islámských revolučních gard (IRGC) připsal íránské vojenské odstrašení a "soběstačnost" Moghaddámovi, zatímco íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí mu připsal zásluhy za to, že "naplnil palestinské ruce raketami místo kamenů, aby mohli zaútočit na tyto arogantní teroristy". Truchlící pochybují, že Moghaddám a další důstojníci Islámských revolučních gard zemřeli nešťastnou náhodou, ale spíše byli zabiti při izraelském útoku, což byl jeden z řady nedávných politických atentátů namířených proti srdci íránského bezpečnostního státu.

Několik dní před svou smrtí Moghaddám, který stál v čele raketové divize Islámských revolučních gard, nařídil, aby výsledky raketových testů byly duplikovány a uloženy na tajných místech kvůli pětinásobnému nárůstu explozí na klíčových bezpečnostních místech v předchozím roce. Zatímco epitaf na jeho náhrobku v Teheránu zní "Zde leží muž, který chtěl zničit Izrael", lze s jistotou předpokládat, že Moghaddám věděl, že jeho nepřátelé se k němu pravděpodobně dostanou jako první.

Ačkoliv se Teherán stále snaží odradit od útoků takzvané šedé zóny ze strany Izraele, jako jsou atentáty a sabotáže, jeho raketový program, vybudovaný Moghaddámem, úspěšně odvrátil nálety, kterými Izrael pravidelně vyhrožuje. To také odradilo Spojené státy od provádění náletů, zejména během prvního funkčního období tehdejšího prezidenta George W. Bushe, kdy americké síly okupovaly sousední Irák.

V desetiletí před svou smrtí se Moghaddám podílel na posílení íránské protiraketové obrany a protiúderového systému stejně jako na integraci obrany Hizballáhu do íránského vlastního programu a vycvičil kádr libanonských inženýrů. "Znalosti nemohou být bombardovány," řekl a dal hlas íránské politice nejen dodávek raket, ale také, což je klíčové, sdílení know-how k udržení odstrašení. Dnes je rovnováha sil v zásadě vyrovnaná; aby USA nebo Izrael zahájily válku proti Íránu nebo Libanonu, je téměř politicky nemyslitelné.

"Íránci a libanonský Hizballáh mají nyní opravdu smrtící průzkumný útočný komplex," vysvětlil Michael Knights z Washingtonského institutu. "Mohou absolutně zničit infrastrukturu, životní styl a ekonomické fungování svých blízkých nepřátel." Samozřejmě, že opak je také pravdou, ale íránskou strategií není sebevražda, navzdory Moghaddámovu epitafu, ale stabilizace Odporu, aliance národů oponujících americké bezpečnostní konstelaci Středního východu: Íránu, většinově šíitského Iráku, syrského státu a Hizballáhu.

Tento odpor vidí Izrael, Saúdskou Arábii a Spojené arabské emiráty jako součást stále nestabilnějšího amerického impéria, jehož moc je třeba kontrolovat. Cíl Teheránu však jde dále než jen k udržení rovnováhy sil s nepřáteli nebo k ukončení jejich vlivu v regionu. Místo toho se Írán domnívá, že nabízí alternativu k rozpadající se americké verzi modernity, udržované, alespoň teoreticky, mnohamiliardovým obranným průmyslem. Íránský vojensko-průmyslový komplex je špičkou ledovce širšího politického projektu.

V uplynulém desetiletí aliance Teherán-Bejrút přivedla Hamás v Gaze a jemenské bojovníky Húsiů do hnutí odporu, vycvičili jejich inženýry a pašovali komponenty k výrobě Moghaddámových návrhů. Tato vojenská spolupráce podporuje spojence, ale také posiluje vlastní odstrašující účinek Teheránu proti Izraeli a Saúdské Arábii tím, že má rakety umístěné na jejich zranitelnějších jižních hranicích. "S krví, pískem a láskou jsou posílány, vybudovány a vypuštěny," tak označují řadoví IRGC vznikající vojensko-průmyslový komplex hnutí odporu.

Tento typ vojenského odstrašení je levný. Saúdové a Izraelci utrácejí miliardy týdně na válku proti Jemenu a Palestincům. Rakety Patriot v ceně 3 miliony dolarů byly použity ke zničení raket v hodnotě tisíců, možná i stovek dolarů. Stejně tak Gaza během letošního konfliktu vypálila rakety za několik milionů, zatímco Izrael ve stejném období utratil miliardy, aby je zničil obranným systémem Iron Dome, jehož rakety mají hodnotu 80 000 dolarů.

Ve válce s Izraelem v roce 2014 Hamás odpálil 60 raket s doletem 10 kilometrů, poháněných cukrem. V letošním konfliktu vypálila na Izrael přes 3 000 raket, včetně 250 kilometrů přes hranici do Tel Avivu. Írán sponzoruje jemenské bojovníky, kteří jsou od roku 2015 pod útokem Saúdské Arábie, aby od nuly vyvinuli raketovou kapacitu, která může zasáhnout saúdská města a ropnou infrastrukturu vzdálenou více než 1 000 kilometrů.

Írán využívá tato dvě aktivní bojiště jako laboratoře pro vývoj raket pro hnutí odporu. Teherán zefektivňuje pašerácké sítě, cvičí palestinské a jemenské techniky a integruje íránské technologie do zakázkových zbraňových systémů vhodných pro válku krátkého doletu s Izraelem a válku dlouhého doletu se Saúdskou Arábií. Cílem je vyvolat strach v Tel Avivu a Rijádu a omezit jejich schopnost uplatňovat sílu za vlastními hranicemi.

Kromě toho, že Teherán používá hrozbu masivní odvety, aby zachoval svou územní celistvost, používá raketové útoky, aby signalizoval své červené čáry. Například po americkém atentátu na generála Islámských revolučních gard Kásima Sulejmáního v roce 2020 oznámil Írán útok na dvě americké vojenské základny v Iráku; asi 100 amerických vojáků, kteří se skrývali v podzemním bunkru, utrpělo poranění mozku. Podobně Írán prostřednictvím Iráku v roce 2019 dvakrát udeřil na saúdská ropná zařízení a na několik měsíců vyřadil významnou produkci poté, co USA uvalily sankce na jakoukoli firmu nebo národ, který nakupuje íránskou ropu ve snaze snížit svůj vývoz na nulu. "Pokud nebudeme moci vyvážet ropu my, nebude ji moci vyvážet ani nikdo jiný," varoval Teherán diplomatickými kanály.

Program raketového odstrašování Hnutí odporu mění pravidla hry pro země spojené s USA, pokud jde o jejich schopnost projektovat sílu na své zadní dvorky. Hizballáh učinil významný izraelský útok na Libanon neúměrně nákladným. Palestinci a jemenské hnutí Húsiů doufají, že v dlouhodobém horizontu dosáhnou parity s Bejrútem. Pokud jde o Írán, ten je stejně bezpečný jako jeho nepřátelé.

Několik dní po Moghaddámově pohřbu se údajně plačící Chameneí neohlášeně objevil u dveří domu jeho rodiny. "Jsem zasažen," řekl Moghaddamově dceři a zopakoval slavná slova ajatolláha Rúholláha Chomejního po atentátu na ajatolláha Mortezu Motahhariho, druhého nejmocnějšího duchovního revoluce v roce 1979. "Ztratil jsem někoho, kdo mi byl velmi drahý a kdo viděl daleko do budoucnosti.

Militanti z Gazy předpovídají, že rakety a střely na severní a jižní hranici Izraele vytvoří politické podmínky pro demontáž samotného Izraele. "Věřím, že jsme schopni porazit Izrael, protože je to papírový tygr," řekl Chalíd Mišál, RT Arabic na vrcholu poslední války. "Postrádá legitimitu a jeho jádro je prázdné a duté."

Celý text v angličtině: ZDE

1
Vytisknout
2562

Diskuse

Obsah vydání | 20. 10. 2023