Až přestaneme být čistými příjemci z unijního rozpočtu

27. 10. 2023 / Boris Cvek

Samozřejmě u nás – jak bylo v debatě tematizováno – jsou občané dlouhodobě politiky vedeni k tomu, že hlavním důvodem být v Unii je to, že jsme čistí příjemci. Z ekonomického hlediska je to samozřejmě nesmysl, protože největší ekonomický přínos Unie pro nás je společný trh. Nicméně fixování se na dotace, které nota bene neumíme pořádně využívat, jak lamentuje desítky let Nejvyšší kontrolní úřad, je sebevražedné, protože jednou se i my staneme čistými plátci.

Vrcholem ironie je to, že ti samí politici, kteří jednoznačně podporují vstup Ukrajiny do Unie, jsou často ti, kdo v lidech pěstují posedlost statusem čistého příjemce, ačkoli se vstupem Ukrajiny do Unie o tento status nevyhnutelně přijdeme. A stejně tak je ironické, že ti, kdo podporují vstup Ukrajiny do Unie, často odmítají její reformu tak, aby Unie mohla dále fungovat. Naopak pro západní země zkušenosti s rozšiřováním Unie o postkomunistický blok musí být velmi varovné. Stačí se podívat, co se stalo z Maďarska, Polska, nyní i Slovenska… a třeba i z Česka, až tu bude vládnout Babiš s ODS a SPD.

Jsem si téměř jist, že kdyby „staré členské státy“ nepodnikly v roce 2004 rozšiřování, ani žádné rozšiřování později, je Unie dnes mnohem integrovanější, stabilnější světovou mocností, možná dokonce už i federací. Nedošlo by ani k žádnému brexitu. V tomto světle by se čeští politici měli ptát sami sebe, zda jejich přístup k Unii stejně jako přístup dalších postkomunistických zemí není nakonec ten, který Putinovi (jejž údajně my postkomunistické země známe tak dobře a víme si s ním, opět údajně, mnohem lépe rady než Západ) slouží nejlépe, protože vede v konečném důsledku k likvidaci Unie a panství Putina nad fašismem, rasismem a nacionalismem rozvrácenou Evropou.

Měli bychom si připomenout, že skutečně alternativní civilizační model k současnému Rusku vznikl v západní Evropě v dobách, kdy u nás vládli Sověti. A po zbavení se Sovětů stále nejsme schopni tento model skutečně přijmout a v mnohém jsme blíže Rusku, zejména kvalitou institucí a vztahem k veřejnému zájmu, než západní Evropě.