Výzva ke stíhání Benjamina Netanjahua za válečné zločiny odhaluje morální pokrytectví Západu
26. 5. 2024
USA a Velká Británie odsuzují Hamás a Putina, ale brání se pokusům pohnat k odpovědnosti izraelské představitele. Nikdo by však neměl stát nad zákonem, míní Simon Tisdall.
Rozhořčené protesty izraelských a amerických představitelů proti rozhodnutí prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) z minulého týdne usilovat o zatčení Benjamina Netanjahua za údajné válečné zločiny vrhly nové světlo na starou realitu: pro ty nahoře, kteří mají rozhodující politickou moc, jsou si všichni lidé rovni - ale někteří jsou si rovnější.
Jádrem námitek proti odvážnému kroku Karima Khana je nevyslovený důsledek, že násilí vůči Palestincům, vyvlastněným, marginalizovaným a do značné míry bez hlasu, je méně špatné nebo jaksi přijatelnější než násilí vůči Izraelcům, privilegovaným, chráněným občanům zavedeného národního státu. Odmítnutí znamená obvinění z antisemitismu, které je sice nesmyslné, ale nevyhnutelné.
Sebeobdivná zuřivost amerických a izraelských politiků a některých politiků v Evropě je odhalující - a znepokojující. Masakr asi 1 200 lidí, který Hamás spáchal loni v říjnu, byl strašlivý, zločinný a neodpustitelný - a musí být a bude potrestán. Neospravedlňuje však nepřiměřenou, nezákonnou a nevybíravou smrtící reakci Izraele v Gaze. Ale oni to prostě nechápou.
Na palestinských životech záleží stejně jako na životech kohokoli jiného. Jak je možné, že západní politici tak snadno tolerují, ignorují nebo obhajují zabití přibližně 35 000 lidí, z nichž nejméně 12 000 byly ženy a děti (na základě revidovaných údajů OSN), bombardováním domů a nemocnic a blokováním a únosy pomoci?
Netanjahu, izraelský premiér, a americký prezident Joe Biden trvají na tom, že současné obvinění izraelských vůdců a vůdců Hamásu znamená „morální rovnocennost“. To je nesmysl. Existují „rozumné důvody domnívat se“, jak konstatuje Khan a jeho odborní poradci, že se obě strany dopustily závažných trestných činů. Všichni odpovědní se musí zodpovídat stejně, ať už jsou to kdokoli a cokoli.
Netanjahu a jeho spoluobviněný, ministr obrany Yoav Gallant, si možná myslí, že stojí nad zákonem, zejména nad mezinárodním právem, kterým pohrdají. Možná se domnívají, že při prosazování okupace palestinských oblastí je nad mezinárodním právem i Izrael. Takový dojem jistě vyvolává bezohledné chování jejich armády v Gaze.
Je překvapivé, jak obtížný je pro západní představitele koncept rovnosti před zákonem.
Pokud ano, nejsou sami. Ruský prezident Vladimir Putin je obviňován z dohledu nad četnými zločiny na Ukrajině. Mezinárodní trestní soud na něj loni vydal zatykač. Naznačuje to snad „morální rovnocennost“ s teroristy z Hamásu - nebo s Netanjahuem? Ne. Znamená to pouze, že Putin se stejně jako každý jiný člověk musí zodpovídat ze svých údajných činů. Stejně jako u nich je jeho předpoklad beztrestnosti - a musí se ukázat, že je falešný.
Je překvapivé, jak obtížný je pro západní představitele tento koncept rovnosti před zákonem, i když žvaní o dodržování demokratického, na mezinárodních pravidlech založeného řádu. Bidenova reakce byla nelogická, hraničící s bizarností. „To, co se děje, není genocida,“ řekl. Mezinárodní trestní soud však netvrdí, že tomu tak je. To řeší jiný soud, Joe.
Biden odsoudil snahy o zatčení dvou Izraelců (ale ne vůdců Hamásu) jako „nehorázné“. Sám ostře kritizoval izraelskou taktiku vyhladovění v Gaze, což je hlavní obvinění Mezinárodního trestního soudu, a neschopnost chránit civilisty. Nyní se však ohrazuje proti pokusům zajistit, aby byli odpovědní pohnáni k odpovědnosti - a zároveň podporuje zatykač Mezinárodního trestního soudu na Putina. Tohle je výběrová spravedlnost, jen taková, jaká se jim hodí.
Antony Blinken, nejvyšší americký diplomat, by to jako vystudovaný právník měl vědět lépe. Většina světa uznává palestinskou státnost. Španělsko, Irsko a Norsko se právě připojily. Ať si Blinken říká, co chce, Mezinárodní trestní soud má v Gaze právní jurisdikci. Palestinci by také neměli čekat na vyšetřování od zkompromitovaných izraelských soudů. Podle dosavadních zkušeností by čekali opravdu velmi dlouho.
Netanjahu a jeho agresivní mluvčí nadále vychvalují Izraelské obranné síly (IDF) jako „nejmorálnější armádu na světě“. Tvrdí, aniž by předložili důkazy, že dělá více než kterákoli jiná armáda v historii, aby neubližovala civilistům. Svět však není slepý - navzdory plošným izraelským omezením nezávislého vyšetřování a zpravodajství.
Gaza je hrůza způsobená člověkem, která nemá v moderní době obdoby. Přímá srovnání jsou problematická a nepřesná. Ale měřeno počtem mrtvých a vysídlených osob se Gaza jeví horší než Mosul (2017), Aleppo (2016) a dokonce i Groznyj (1994-1995). Palestinci umírají v rekordním počtu také na okupovaném Západním břehu Jordánu.
Pouze sebeobdivná arogance a ignorance těch vedoucích zemí, které jsou přátelské vůči Izraeli, vysvětluje toleranci, která je poskytována dlouhodobě zavedeným vzorcům krutého chování. Rishi Sunak v Británii označil krok Mezinárodního trestního soudu za „hluboce neužitečný“. Co tím myslí? Je „neužitečné“ snažit se omezit bezprávné zabíjení? Je „neužitečné“ hledat spravedlnost? To není morální ekvivalence. Je to naprostý morální zmatek.
Někteří v Izraeli to chápou. Levicový deník Haaretz uvedl, že k akci Mezinárodního trestního soudu vedlo velké strategické selhání. „Izrael se pustil do oprávněné války... která měla zpočátku širokou mezinárodní podporu. Ale špatné vedení této války, bezcitnost a zbabělá hloupost této vlády proměnily Izrael v globálního vyvrhele.“
Problémy domnělé politické nedotknutelnosti se neomezují pouze na Izrael. Přesto minulý týden v Paříži stanuli tři vysocí představitelé syrské tyranie Bašára Asada před soudem v nepřítomnosti za zločiny proti lidskosti. S odvoláním na „univerzální jurisdikci“ vydala Francie na Asada také zatykač. Jde o zásadové gesto, které následuje po podobných krocích dalších evropských zemí.
Stejně jako Putin, Asad a další obviněný Mezinárodním trestním soudem, svržený súdánský diktátor Omar al-Bašír, může Netanjahu počítat s tím, že na lavici obžalovaných v Haagu nikdy nezasedne. Může si však být jistý? Navzdory orwellovským dvojím standardům některých západních zemí toto byl celkově dobrý týden pro mezinárodní spravedlnost.
Diskuse