Vojenské továrny v Srbsku začaly pracovat na tři směny, aby dodávaly munici na Ukrajinu

28. 6. 2024

čas čtení 2 minuty
Srbsko prudce zvýšilo výrobu vojenských produktů a jeho obranné podniky přešly na třísměnný provoz kvůli výrobě zbraní, které jsou dodávány na Ukrajinu, uvedly pro Kommersant zdroje obeznámené se situací v Bělehradě.

Podle nich se tak stalo před dvěma lety, bezprostředně po zahájení totální invaze ruské armády na Ukrajinu. Během této doby Kyjev obdržel z Bělehradu zbraně v hodnotě 800 milionů eur, ale ne přímo, ale prostřednictvím prostředníků, zjistil deník Financial Times.

"Ano, vyvážíme naše zbraně. Nemůžeme vyvážet na Ukrajinu nebo do Ruska, ale máme mnoho kontraktů s Američany, Španěly, Čechy a dalšími. Co s tím nakonec udělají, je jejich věc," řekl srbský prezident Aleksandar Vučić. Podle něj, i kdyby s jistotou věděl, kde skončí srbské zbraně, "netýkalo by se ho to".

Poznamenal, že Bělehradu se dnes otevřely "zlaté příležitosti, protože jeho zbraně jsou levnější než západní" a srbský vývoz zbraní může ještě vzrůst.

Předtím agentura Reuters psala o dodávkách srbských zbraní na Ukrajinu, když zveřejnila tajný dokument Pentagonu s názvem "Evropa: Reakce na konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou". Z toho vyplývalo, že Srbsko, i když odmítlo cvičit ukrajinskou armádu, souhlasilo s dodávkami zbraní Ukrajině, nebo "je již dodalo".

Tehdejší ministr obrany země Miloš Vučević v reakci na to uvedl, že "Srbsko neprodalo a neprodá zbraně ani ukrajinské, ani ruské straně". "Někdo chce samozřejmě destabilizovat naši zemi a zatáhnout ji do konfliktu, kterého se nebudeme účastnit," řekl.

Jak vysvětlily zdroje Kommersantu, srbské úřady se v této situaci "obávají především tvrdě negativní reakce Moskvy", která již dříve vyjádřila obavy z dodávek zbraní na Ukrajinu.

"Pokud by Srbové věděli, že i přes třetí země jdou zbraně na Ukrajinu, nelze to považovat za přátelský krok," řekl Vladimir Džabarov, šéf Výboru Rady federace pro mezinárodní záležitosti.

Srbské úřady přitom po začátku války opakovaně deklarovaly podporu územní celistvosti Ukrajiny a hlasovaly v OSN pro několik rezolucí "odsuzujících ruskou agresi proti Ukrajině". Bělehrad se však dosud nepřipojil k sankcím USA a EU proti Rusku.

Zdroj v ruštině: ZDE

0
Vytisknout
955

Diskuse

Obsah vydání | 28. 6. 2024