Peníze za nic: změní univerzální základní příjem společnost?

15. 7. 2024

 

Dnes, kdy se umělá inteligence (AI) učí z kolektivního intelektuálního a tvůrčího výkonu lidí a využívá jej k tomu, aby připravila pracovníky o jejich živobytí, se myšlenka všeobecného základního příjmu (VZP) jako možného řešení stává stále více aktuální. "Jsme svědky nejroztodivnější síly v dějinách," prohlásil loni zakladatel společnosti Tesla a majitel společnosti X (dříve Twitter) Elon Musk, než začal spekulovat: "Přijde okamžik, kdy nebude potřeba žádná práce - můžete mít práci, pokud ji chcete mít pro osobní uspokojení - ale všechno za vás udělá umělá inteligence."

Protiargumentem je, že AI sice může nahradit řadu pracovních míst, ale zároveň vytvoří nové role (včetně dohledu nad rozhodováním AI - tzv. human in the loop). Přesto je pro mnoho pracovníků nástup AI stále znepokojující. V březnu model vytvořený Institutem pro výzkum veřejné politiky po analýze 22 000 úkolů v britské ekonomice, zahrnující všechny typy pracovních míst, předpověděl, že 59 % úkolů, které v současné době vykonávají lidé - zejména ženy a mladí lidé -, by mohlo být v příštích třech až pěti letech ovlivněno AI. V nejhorším případě by to vyvolalo "apokalypsu pracovních míst", kdy by jen ve Spojeném království přišlo o práci osm milionů lidí.

Univerzální základní příjem by poskytl důležitou záchrannou síť. "V kapitalismu potřebujete peníze, abyste přežili. Je to tak jednoduché," říká Dr. Neil Howard, výzkumník v oblasti mezinárodní rozvojové sociální ochrany na University of Bath. Se svým týmem pomáhal rozvíjet pilotní projekty základního příjmu po celém světě a stejně jako Thomas Paine je přesvědčen, že přerozdělování privatizovaných zdrojů všech lidí je ze své podstaty spravedlivé. Howard přirovnává rozsáhlé jazykové modely umělé inteligence, které se opírají o souhrnné shromažďování lidských znalostí, k uzavírání společných pozemků (enclosure of the commons), které začalo v roce 1600 a zprivatizovalo většinu společné půdy v Anglii. "Společné bohatství světa a lidstva by podle práva mělo patřit nám všem," říká Howard. "Přivlastnila si ho hrstka lidí - a to vede k tomu, že mnozí musí buď bojovat o přežití, nebo to prostě efektivně nedokážou. V požadavku na univerzální základní příjem je tedy obsažena spravedlnost."

Oproti očekávání říká: "Nevedlo by to nutně k tomu, že by lidé pracovali méně - umožnilo by jim to dělat lepší práci nebo investovat svůj čas do společensky užitečnějších činností."

Toto tvrzení podporuje i studie z roku 2020, kterou provedli výzkumníci z Utrechtské univerzity v Nizozemsku. Ta zjistila, že nezaměstnaní, kteří dříve pobírali dávky, zvýšili svou účast na trhu práce poté, co jim byl po dobu tří let poskytován základní příjem. Namísto toho, aby se rozhodli pro nejistou práci - vzali jakoukoli práci, kterou mohli dostat - aby splnili podmínky, které jim ukládal systém dávek, s větší pravděpodobností si našli a přijali dlouhodobé, dobře placené zaměstnání. Přijímali také více práce.

"Lidé potřebují dělat práci, která jim připadá hodnotná z psychologického hlediska," říká Cleo Goodmanová, odbornice na UBI z thinktanku Autonomy. "Je to v nás zakořeněné. Je naprostý nesmysl tvrdit, že existuje část společnosti, která chce celý den jen sedět na gauči, pít pivo a koukat na televizi. Chceme trávit přiměřenou část svého času něčím, na co jsme hrdí." Věří, že každý má potenciál najít si svou "niku" - práci, ve které je dobrý a která dává jeho životu smysl a cíl.

Je například přesvědčena, že kdyby byl k dispozici univerzální základní příjem, lidé by se více věnovali kreativní a charitativní práci. "K takové práci, kterou je nyní velmi obtížné si vydělat, by se podle mě lidé houfně přesouvali. A myslím, že by to bylo pro společnost pozitivní."

To platí zejména pro pečovatelskou práci a rodičovství, říká Goodmanová. "Lidé by neměli být trestáni za to, že se tak rozhodli. Ze sociálního a ekonomického hlediska je tato práce cenná. Ale v současné době není ekonomicky oceňována."

Pokud by byl zaveden systém univerzálního základního příjmu, musely by se zvýšit platy za práci, která je nezbytná, ale není atraktivní. "Museli bychom uznat, že lidé, kteří dělají práci v kanálech a čistí ulice, dělají neuvěřitelně důležitou práci, za kterou bychom měli být vděční," říká Goodmanová. "Takže by měli být spravedlivě odměňováni. Myslím, že více lidí by si rádo ušpinilo ruce, kdyby byli spravedlivě placeni."

Jediným pilotním projektem základního příjmu, který v současné době probíhá ve Spojeném království, je program velšské vlády pro 600 mladých lidí, kteří opustili ústavní péči. Každý z nich dostává 1 600 liber měsíčně (1 280 liber po zdanění) po dobu 18 měsíců, aby výzkumníci mohli vyhodnotit přínosy tohoto programu. Podle průběžné zprávy mají příjemci "větší pocit volby a kontroly nad budoucností".

V USA, kde se v současné době zkoumá nebo realizuje více než 100 pilotních projektu niverzálního základního příjmu, zaznamenali výzkumníci podobné výsledky. Jeden z dvouletých pilotních projektů, In Her Hands, do kterého byly zapojeny černošské ženy ve státě Georgia, vedl k tomu, že se více barevných žen vrátilo ke vzdělávání.

Jednou z nich byla 47letá Cheeoni Hamptonová, postižená babička, která kvůli dětem opustila školu v mladém věku. "Když jsem našla leták pod dveřmi, byla jsem skeptická," říká ze svého domu v Atlantě, kde v jednom období svého života zažila bezdomovectví. "Pak jsem si to trochu prozkoumala a řekla jsem si: 'Možná bych mohla získat skutečnou kariéru, místo abych skákala z práce do práce'."

Příjem, který dostává - 850 dolarů měsíčně až do září - umožnil bývalé skladnici absolvovat online kurz a stát se bezpečnostní pracovnicí a zároveň splácet dluhy. "Z ramen mi spadla tíha," říká.

Hamptonová se odstěhovala z dotovaného bytu a koupila si levný dům na hypotéku. Nyní vydělává dost na to, aby pokryla všechny své účty, aniž by se zadlužila. S trochou peněz navíc, říká, se toho dá udělat opravdu hodně. "Motivovalo mě to k tomu, abych šla ven a udělala pro sebe něco lepšího. Změnilo to můj pohled na život."

V Cambridgi ve státě Massachusetts zahájil\ bývalá starostka Sumbul Siddiqui program, který poskytuje 2000 rodinám s nízkými příjmy garantovaný nezdaněný příjem 500 dolarů měsíčně po dobu 18 měsíců. Je členkou koalice Mayors for a Guaranteed Income (Starostové za zaručený příjem), která sdružuje 150 starostů v USA, kteří se zasazují o zavedení celostátního programu zaručeného příjmu. Její systém stojí město 22 milionů dolarů, ale jak říká, bylo to "velmi snadné" rozhodnutí: "Myslím, že musíme udělat vše, co je v našich silách, abychom zajistili finanční stabilitu a důstojnost těm, kteří jsou v naší komunitě nejzranitelnější." A dodává: "Uznáváme, že byste mohli potřebovat pomoc a podporu, a věříme, že přijdete na to, jak tyto peníze nejlépe využít.""

Dřívější pilotní projekt, který Siddiquiová ve městě vedla, vedl k výraznému zlepšení finančního zdraví 130 rodin, spolu s vyšší mírou zaměstnanosti, více času a prostoru pro rodičovství a lepšími výsledky ve vzdělávání dětí.

V Corku může Elinor O'Donovanová - která začala pobírat irský základní příjem pro kreativní pracovníky v roce 2022 - nyní trávit čas prací, která ji naplňuje. "V loňském roce jsem natočila svůj první film, což pro mě bylo opravdu obrovské, a mohla jsem zaplatit další umělce, aby se mnou spolupracovali."

Za irským mořem skotská vláda a starostové Manchesteru, Liverpoolu a Londýna veřejně vyjádřili nadšení pro spuštění pilotních projektů základního příjmu ve svých oblastech. Zatím se to však žádnému z nich nepodařilo.

Jednou z největších překážek je, že britský daňová úřad  odmítá osvobodit účastníky od daně z příjmu, což výrazně zvyšuje hrubou částku, kterou musí poskytovatelé systému zaplatit, aby každému jednotlivci zajistili malý, ale přiměřený čistý příjem. Účastníci musí být také finančně odškodněni, pokud jsou v důsledku pilotního projektu ovlivněny jiné dávky. To činí pilotní programy ve Spojeném království dražšími než v jiných zemích.

"Je to slepá ulička," říká ekonom profesor Mike Danson, který provedl výzkum obhajující systém základního příjmu ve Skotsku. "Víme, že v soukromí jsou někteří vysocí státní úředníci pro. Ale politici se bojí udělat tak velký krok a věřit, že obyvatelstvo udělá správnou věc."

Výzkumy o dopadu pilotních projektů na účastníky v místech s podobnou ekonomikou jako ve Spojeném království jsou tak převážně pozitivní, že podle něj musí být odpor ve vládě "ideologický". "Takže dokud nedojde k poměrně radikální změně myšlení ve Westminsteru, nemůže se ve skutečnosti nikde ve Spojeném království nic změnit."

Impulsem k této radikální změně myšlení však může být umělá inteligence, zejména pokud dojde k masivnímu propouštění. "Jeden z názorů je, že k základnímu příjmu musí dojít, protože aby podniky mohly pokračovat, potřebují, aby lidé měli peníze. Lidé potřebují příjem, který mohou utratit za zboží a služby. Pokud tedy z ekonomiky vyřadíte velké množství příjmů, přičemž lidé přijdou o práci, pak je to problém," říká Danson.

Nejen ekonomové si myslí, že systém univerzálního základního příjmu bude v budoucnu nezbytný. Prof. Geoffrey Hinton - počítačový vědec, který je obecně považován za "kmotra umělé inteligence" - patří k těm, kteří jej prosazují. "Konzultovali mě lidé z Downing Street a já jim poradil, že univerzální základní příjem je dobrý nápad," řekl v květnu BBC. Obává se, že umělá inteligence zničí pracovní místa a zvýší produktivitu: "Zvětší se propast mezi bohatými a chudými," řekl.

Darrell West, autor knihy The Future of Work: Westrell, autor knihy AI, Robots and Automation, říká, že stejně jako byly v době Thomase Paina zapotřebí politické inovace, které by lidem pomohly přejít z agrární na průmyslovou ekonomiku, jsou zapotřebí i dnes, kdy přecházíme na ekonomiku založenou na umělé inteligenci. "Existuje riziko, že umělá inteligence zlikviduje mnoho pracovních míst," říká. "Základní příjem by mohl pomoci tuto situaci zvládnout."

Předpovídá, že dopad AI bude dalekosáhlý a dotkne se pracovních míst modrých i bílých límečků. "Nebude se to týkat jen lidí na základní úrovni. A tak se musíme zamyslet nad tím, co to znamená pro ekonomiku, co to znamená pro celou společnost. Co budou lidé dělat, když roboti a umělá inteligence převezmou spoustu pracovních míst?" řekl.

Nell Watsonová, futuristka, která se zabývá etikou umělé inteligence, má pesimističtější názor. Domnívá se, že jsme svědky nástupu éry "společností s umělou inteligencí": firemních prostředí, kde bude zaměstnáno jen velmi málo lidí - pokud vůbec nějací. Místo toho bude v těchto společnostech na různých úkolech nezávisle pracovat spousta různých dílčích osobností AI, které budou příležitostně najímat lidi na "kusé práce".

Tyto společnosti s umělou inteligencí mají potenciál být "daleko efektivnější než lidské podniky" a vyřadit z podnikání téměř všechny ostatní, "kromě malého výběru tradičních starých podniků, které se tam nějak udrží, protože jejich tradiční metody jsou ceněny".

Watsonová spekuluje, že v budoucnu budou muset být lidmi vykonávána pouze ta povolání, která vyžadují interakci s lidmi (např. nemocniční kaplani a pečovatelé) nebo zahrnují složité fyzické úkoly (např. štukatéři, instalatéři a kadeřníci). V důsledku toho se domnívá, že by to mohly být společnosti zabývající se umělou inteligencí, nikoliv vlády, které by nakonec lidem vyplácely základní příjem.

Společnosti zabývající se umělou inteligencí nebudou muset vyplácet žádné mzdy. "Protože v této smyčce nejsou žádné lidské bytosti, zisky a dividendy této společnosti by mohly být věnovány potřebným. Mohl by to být způsob, jak generovat podpůrný příjem způsobem, který nepotřebuje státní sociální podporu. Je to plně slučitelné s kapitalismem. Jde jen o to, že to dělá umělá inteligence."

Howard je také optimistický v tom, že se jednoho dne dočkáme zavedení systému základního příjmu ve Velké Británii: "Máme spoustu důkazů - a lidé to dávají jasně najevo - že univerzálnost, nepodmíněnost a automatičnost plateb dávají lidem pocit důstojnosti. Projevuje se to tím, že na nich záleží a že jejich zkušenosti jako lidských bytostí jsou natolik důležité, že by jim měla být poskytnuta tato pevná peněžní podlaha," říká.