Strana Smer slovenského premiéra se po odštěpení od skupiny S&D ocitla v Evropském parlamentu v izolaci
16. 7. 2024 / Albín Sybera
Fico se takto vyjádřil ve videu na YouTube krátce poté, co veteránka politiky Smeru a lídryně pěti europoslanců Smeru Monika Benová sdělila médiím, že se "se socialisty už nebude bavit" kvůli připojení Smeru k jejich frakci v Evropském parlamentu, jak minulý týden informoval server bne IntelliNews.
Strana evropských socialistů (PES), která zastřešuje evropské socialistické strany, pozastavila členství Smeru i jeho klíčového koaličního partnera, středolevé strany Hlas, poté, co Smer a Hlas loni v říjnu vytvořily vládní koalici s krajně pravicovou SNS.
Fico uvedl, že návrat Smeru do socialistického uskupení podmiňuje "suverénním" postojem k válce na Ukrajině, migraci, vetu EU a etickým otázkám.
Koalice vedená Smerem krátce po návratu k moci osekala státní vojenskou pomoc Ukrajině a vedení strany zachovávalo agresivní protiimigrační rétoriku. Fico opakovaně kritizoval Brusel za "genderovou ideologii" a otevřeně se přitulil k maďarskému radikálně pravicovému autoritáři Viktoru Orbánovi, což je tvrdý politický postoj, který opozice a liberální média kritizují za to, že slouží jako zástěrka k uchopení moci doma.
V českých a slovenských médiích se již dříve objevily spekulace, že Smer je na cestě do uskupení "Patrioti pro Evropu", které založil Orbán spolu s rakouským krajně pravicovým lídrem strany FPO Herbertem Kicklem a českým miliardářem, populistou a expremiérem Andrejem Babišem.
Babiš je věrným podporovatelem Fica a jeho strany Smer a usiluje o návrat k moci v Praze v parlamentních volbách příští rok, přičemž pozorně sleduje Ficův loňský úspěch v Bratislavě.
Fico založil Smer počátkem roku 2000 původně jako "stranu třetí cesty", postupně však převzal velkou část tradičně silného socialistického elektorátu na Slovensku, přičemž si zachoval nacionalistické a konzervativní poselství smíšené s nostalgií po komunistickém režimu v tehdejším Československu, který skončil v roce 1989.
"Robert Fico dlouhá léta spoléhal především na slibování "jistot", sociálních balíčků a nostalgické řeči o minulém režimu," komentoval situaci redaktor DenníkuN Vladimír Šnídl a dodal, že po vraždě investigativního novináře Jána Kuciaka v roce 2018 Fico upustil od pokusů oslovit proevropské voliče.
"Po vraždě a hlavně v průběhu covidu se [Fico] přeorientoval na úplně jinou cílovou [skupinu]. Na tu, která naslouchá konspiračním teoriím a nenávistným [narativům] - proti médiím, Západu, liberálům, nevládním organizacím, menšinám atd.", uvedl Šnídl.
V samostatném vzkazu Fico také uvedl, že "kdyby útočník na Donalda Trumpa znal slovenštinu, stačilo by mu přečíst si [liberální plátky] DennikN, SME nebo Aktuality.sk, aby si udělal chuť 'udělat pořádek' s neposlušným bývalým prezidentem USA", což je další z Ficových útoků na média, která označil za "nepřátelská".
Fico, který v polovině května přežil pokus o atentát poté, co byl několikrát postřelen, označil střelbu na Trumpově mítinku v Pensylvánii za "scénář jako přes kopírák" a dodal, že "političtí odpůrci Donalda Trumpa se ho (Trumpa) snaží zavřít, a když to nevyjde, tak tak dlouho bičují veřejnost, až se nějaký chudák chopí zbraně".
Fico sám v nedávné minulosti čelil trestnímu vyšetřování, zatímco jiní vysocí představitelé Smeru jsou stále vyšetřováni.
Po několika veřejných vystoupeních v posledních dvou týdnech Fico prohlásil "jsem zpět" s obnoveným agresivním stylem politiky, který mnozí analytici a komentátoři obviňují z prohlubování rozporů protínajících slovenskou politiku a společnost, jež jsou navíc rozmnožovány dezinformacemi a proruskou propagandou.
Diskuse