Izrael posunul lidské štíty na zcela novou zločineckou úroveň

24. 10. 2024

Tuto otřesnou praxi jako první odhalila Al-Džazíra. Následně deník Haaretz zveřejnil celé odhalení o tom, jak izraelské jednotky unášejí palestinské civilisty, oblékají je do vojenských uniforem, připevňují jim na těla kamery a posílají je do podzemních tunelů i budov, aby chránili izraelské vojáky.

„Je těžké je poznat. Většinou mají na sobě uniformy izraelské armády, mnohým z nich je kolem dvaceti let a vždy jsou s nimi izraelští vojáci různých hodností,“ píše se v článku Haaretzu. Když se však podíváte pozorněji, „zjistíte, že většina z nich má na nohou tenisky, nikoliv armádní boty. A ruce mají spoutané za zády a jejich tváře jsou plné strachu“.

V minulosti izraelské jednotky používaly roboty a vycvičené psy s kamerami na obojku a také palestinské civilisty, kteří sloužili jako štíty. Tito Palestinci však vždy nosili civilní oblečení, a mohli tak být identifikováni jako civilisté. Tím, že izraelská armáda oblékla palestinské civilisty do vojenského oděvu a poslala je do tunelů, ve skutečnosti změnila samotnou logiku lidského štítu.

Lidský štít byl totiž historicky založen na rozpoznání, že osoba chránící vojenský cíl je zranitelný civilista (nebo válečný zajatec). Toto uznání má protistranu odradit od útoku na cíl, protože zranitelnost lidského štítu údajně vyvolává morální zábrany pro použití smrtícího násilí. Právě uznání zranitelnosti je klíčem k údajné účinnosti lidského štítu a k tomu, aby odstrašení mělo šanci fungovat.

Oblékáním palestinských civilistů do izraelských vojenských uniforem a jejich vydáváním za bojovníky izraelská armáda záměrně skrývá jejich zranitelnost. Nasazuje je jako štíty nikoliv proto, aby palestinské bojovníky odradila od útoku na izraelské vojáky, ale spíše proto, aby přilákala jejich palbu a odhalila tak jejich polohu, což by izraelským jednotkám umožnilo zahájit protiútok a bojovníky zabít. V okamžiku, kdy jsou tyto lidské štíty maskované jako vojáci poslány do tunelů, mění se ze zranitelných civilistů v potravu.

To, že izraelská armáda zachází s palestinskými civilisty jako s postradatelnými, nemusí být překvapením vzhledem k rasově podmíněné formě koloniální správy, které jsou po desetiletí vystaveni. Hluboce zakořeněný rasismus vysvětluje lehkost, s jakou izraelský prezident Isaac Herzog veřejně prohlásil, že v pásmu Gazy „nejsou žádní nevinní civilisté“, stejně jako převládající lhostejnost izraelské židovské veřejnosti k desítkám tisíc zabitých palestinských civilistů.

Izraelci skutečně nebyli šokováni, když jejich političtí představitelé opakovaně vyzývali k „vymazání“ Gazy, k jejímu „srovnání se zemí“ a k její přeměně „v Drážďany“. Poškození a zničení 60% všech civilních staveb a objektů v Gaze buď podporovali, nebo k němu přistupovali lhostejně.

V tomto kontextu je pravděpodobné, že oblékání palestinských civilistů do vojenského oděvu a jejich posílání do tunelů nebude v očích většiny izraelských vojáků - a velké části izraelské veřejnosti - vnímáno jako nic víc než detail.

Nicméně tato nová forma lidského štítu vrhá důležité světlo na to, jak se rasismus projevuje na bojišti. Odhaluje, že armáda si vzala k srdci a operacionalizovala rasistické pokyny ministra obrany Joava Gallanta, že „bojujeme proti lidským zvířatům“, a odhaluje, jak izraelští vojáci přistupují k Palestincům buď jako k návnadě, nebo jako ke kořisti. Stejně jako lovci, kteří používají syrové maso, aby nalákali zvířata, která chtějí chytit nebo zabít, používají izraelští vojáci palestinské civilisty, jako by byli masem, jehož funkcí je přilákat lovcovu kořist.

Rasismus se projevuje i v tom, že Izrael nerespektuje mezinárodní právo. Tím, že izraelské jednotky náhodně zadržují palestinské civilisty - včetně mládeže a starých lidí - a poté je oblékají do vojenského oděvu a nutí je chodit před vojáky, porušují nejen právní ustanovení proti používání lidských štítů, ale také ustanovení, které zakazuje bojujícím stranám využívat vojenské „uniformy znepřátelených stran při provádění útoků nebo za účelem krytí, zvýhodnění, ochrany nebo bránění vojenským operacím“. Dva válečné zločiny v jednom činu.

Děsivou pravdou však je, že bez ohledu na to, kolik důkazů se objeví kolem izraelského používání této nové praktiky lidského štítu nebo dokonce jakéhokoli jiného porušení mezinárodního práva, je pravděpodobnost, že to něco změní, malá.

Naděje, že mezinárodní právo ochrání palestinský lid a přinese mu spravedlnost, byly historicky mylné, protože koloniální rasismus - jak upozorňují kritičtí právní vědci od Antonyho Anghieho po Nouru Erekatovou - ovlivňuje nejen jednání Izraele, ale také mezinárodní právní řád, včetně způsobu, jakým Mezinárodní trestní soud (ICC) vykonává spravedlnost. K nahlédnutí do tohoto rasismu stačí projít internetové stránky Mezinárodního trestního soudu a podívat se, koho byl ochoten obžalovat.

 

Celý článek v angličtině ZDE