Americký soudce shledal pravděpodobný důvod potrestat Trumpovy úředníky za pohrdání soudem kvůli deportacím cizinců

17. 4. 2025

 
Soudce rovněž varoval, že pokud se administrativa pokusí jeho řízení o pohrdání soudem zastavit nebo dá pokyn ministerstvu spravedlnosti, aby odmítlo podat obvinění z pohrdání soudem proti nejzodpovědnějším úředníkům, sám jmenuje nezávislého žalobce.

„Soud k takovým závěrům nedochází lehkovážně nebo ukvapeně,“ napsal Boasberg. „Ve skutečnosti dal obžalovaným dostatek příležitostí, aby své jednání vysvětlili. Žádná z jejich odpovědí nebyla uspokojivá.“

Hrozba řízení pro pohrdání soudem znamenala významnou eskalaci sporu o to, že Donald Trump v rámci svého expanzivního výkladu výkonné moci použil zákon o nepřátelských cizincích z roku 1798 k deportaci údajných členů venezuelského gangu, aniž by proběhl běžný řádný soudní proces.

Stalo se tak den poté, co jiná federální soudkyně v samostatném případu týkajícím se neoprávněné deportace muže do Salvadoru uvedla, že donutí administrativu, aby podrobně popsala, jaké kroky podnikla, aby splnila příkaz amerického Nejvyššího soudu, který nařizuje jeho návrat.

V tomto případě americká okresní soudkyně Paula Xinis nařídila administrativě, aby ve výpovědích a písemně odpověděla na otázky, zda se skutečně snažila „usnadnit“ návrat Kilmara Ábrega Garcíi, který byl soudem chráněn před deportací do Salvadoru.

Dohromady tato rozhodnutí představují rozvíjející se snahu federálního soudnictví pohnat Bílý dům k odpovědnosti za jeho zjevnou snahu  nerespektovat nepříznivé soudní příkazy a testovat hranice právního systému.

V případě, na který dohlíží  Boasberg, jde o zjevné porušení Trumpoovou vládou Boasbergova soudního  příkazu, kterým minulý měsíc zablokoval deportace na základě zákona o nepřátelských cizincích - a co je zásadní, požadoval návrat letadel, která již odletěla.

Trumpova administrativa letadla nikdy neodvolala a dodatečně tvrdila, že se Boasbergovým příkazem k odvolání letadel neřídila, protože tento pokyn vydal ústně a nebyl obsažen v jeho pozdějším písemném příkazu.

Při následných slyšeních právníci Trumpovy administrativy rovněž naznačili, že i kdyby Boasberg tento pokyn zahrnul do svého písemného příkazu, v době, kdy vydal dočasný soudní příkaz, se deportační lety nacházely mimo vzdušný prostor USA, a tudíž mimo soudcovu jurisdikci.

Boasberg tuto a další výmluvy ve svém stanovisku ostře vyvrátil a napsal, že podle takzvaného pravidla kolaterální překážky, pokud je strana obviněna z pohrdání soudním příkazem, nemůže jako obhajobu uvádět případnou právní neplatnost příkazu.

„Pokud se žalovaní domnívali - ať už správně, nebo ne - že příkaz zasahuje do pravomocí prezidenta podle článku II, měli dvě možnosti: buď se mohli domáhat soudního přezkumu příkazu, ale nikoliv ho neuposlechnout, anebo ho neuposlechnout, ale ztratit právo uplatnit svůj právní argument jako obhajobu,“ napsal Boasberg.

Boasberg rovněž odmítl tvrzení administrativy, že jeho pravomoc nad letadly zanikla v okamžiku, kdy letadla opustila vzdušný prostor USA, a konstatoval, že federální soudy pravidelně omezují jednání výkonné moci v zahraničí, a to i v případech, kdy se dotýká záležitostí národní bezpečnosti.

„To, že soudy mohou zakázat jednání amerických úředníků v zahraničí, jednoduše odráží skutečnost, že soudní příkaz ... zavazuje strany, kterým je příkaz vydán, ať už se nacházejí kdekoli; 'místo [porušení příkazu], ať už na území Spojených států nebo mimo ně, není důležité',“ napsal Boasberg.

Boasberg dodal, že ho nepřesvědčila snaha Trumpovy administrativy ignorovat jeho dosavadní pokusy zjistit, zda věděla, že záměrně porušila jeho soudní příkaz, včetně toho, že se odvolávala na doktrínu státního tajemství, aby zatajila základní informace o tom, kdy a v kolik hodin letadla odletěla.