Izraelské vojenské síly ukládají Palestincům v Gaze už více než 20 měsíců kolektivní trest. Jeho součástí je rozsáhlé nucené vysídlování, masové zabíjení, ničení důležité civilní infrastruktury a zavádění blokád omezující přístup k vodě, lékům a dalším nezbytným humanitárním zásobám. Domovy lidí, nemocnice, trhy, vodovodní i elektrické rozvodné sítě a silnice jsou navíc demolovány zcela záměrně.  

Evropská unie a její členské státy mají k dispozici politické, ekonomické a diplomatické nástroje, aby na Izrael vyvinuly potřebný tlak k zastavení těchto útoků a otevření hraničních přechodů do Gazy s cílem zpřístupnit tamním obyvatelům nezbytné množství humanitární pomoci. Političtí lídři je ale vědomě nevyužívají. Místo toho se schovávají za obecná prohlášení odsuzující izraelskou bojovou strategii, zatímco jeho vládě nadále dodávají zbraně. Jedná se o čisté pokrytectví.

„Konflikt v Gaze je nejsmrtelnější a nejbrutálnější válka naší doby,“ říká Christopher Lockyear, generální tajemník Lékařů bez hranic. „Jde o cílený masakr Palestinců a jejich etnickou čistku. Řešení proto vyžaduje především politickou odvahu, právní odpovědnost i morální odhodlání, ne pouze další prázdná slova.“

Humanitární pomoc jako nástroj vedení války

Izrael navíc humanitární pomoc často zneužívá jako nástroj k dosažení svých vojenských nebo politických cílů. Když vznikla 27. května 2025 jím a Spojenými státy podporovaná Humanitární nadace pro Pásmo Gazy (GHF), desítky lidí zemřely právě na místech, kde od ní měly získat jídlo a další zásoby potřebné k přežití.

„Systém humanitární podpory implementovaný izraelskou stranou je nejen neúspěšný, ale hlavně nebezpečný a dehumanizující,“ vysvětluje Lockyear. „Tisíce Palestinců vystavuje zbytečnému riziku, kterému by se dalo předejít, kdyby mohly mezinárodní humanitární organizace samy nestranně a bezpečně poskytovat pomoc takového rozsahu, který Gazané zoufale potřebují,“ dodává.

Násirova nemocnice, hlavní nemocnice v jižní části Pásma Gazy, pod kterou v této oblasti spadají tisíce pacientů, dnes sotva funguje. Mohou za to opakované evakuační příkazy a vydávání vyhlášek o omezení pohybu pro pacienty i personál. Týmy Lékařů bez hranic tam v posledních týdnech přijaly během neustálého bombardování a útoků více než 500 pacientů.

„Humanitární organizace postavily v Gaze řadu provizorních zdravotnických středisek, aby tak zalepily alespoň část vzniklých mezer. V žádném případě však nemohou nahradit klasické nemocnice,“ říká Lockyear. „Ty, které ještě zbyly, musí být chráněny. Izraelské síly musí umožnit dodávky humanitární pomoci. Pokud se tak nestane, zaplatíme za to cenu v podobě dalších mrtvých.“

Lékaři bez hranic, jako spousta dalších organizací, opakovaně volali po okamžitém a ničím nepodmíněném příměří, možnosti dovézt neomezené množství humanitární pomoci a po dodržování mezinárodního humanitárního práva, včetně ochrany nemocnic i zdravotnického personálu. Tyto apely je potřeba začít brát konečně vážně.  

*Od října 2023 byli zaměstnanci a pacienti Lékařů bez hranic v Gaze nuceni opustit nejméně 18 různých zdravotnických zařízení a zažili 50 násilných kritických incidentů. Ty zahrnovaly letecké útoky na nemocnice, střelbu z tanků na předem dohodnuté kryty, které byly v dekonfliktizovaném území, pozemní útoky na zdravotnická střediska i ostřelování konvojů. Jedenáct spolupracovníků organizace bylo zabito.