Trump sám v místnosti s Putinem je recept na katastrofu – stačí se podívat na jejich poslední setkání
13. 8. 2025
Bylo to v roce 2018, kdy se oba lídři setkali na pozvání finského prezidenta Sauli Niinistö, aby diskutovali mimo jiné o kolapsu vztahů mezi USA a Ruskem, obviněních z ovlivňování voleb a vleklé válce na východě Ukrajiny.
Když Trump vyšel z místnosti, vypadal ohromen kremelským lídrem. Na tiskové konferenci byl Trump dotázán na závěry amerických zpravodajských služeb, že Rusko zasáhlo do voleb, a odpověděl: „Prezident Putin říká, že to nebylo Rusko. Nevidím žádný důvod, proč by to mělo být.“
Fiona Hillová, Trumpova poradkyně pro Kreml v Radě národní bezpečnosti USA, později uvedla, že zvažovala spuštění požárního alarmu nebo předstírání zdravotních potíží, aby tisková konference skončila.
Sázka je ještě vyšší, protože Trump a Putin se v pátek setkají v Anchorage na Aljašce, kde podle Trumpa budou diskutovat o „výměně území“ při Putinově prvním setkání s lídrem G7 od jeho invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Evropští lídři se obávají, že Trump by mohl z uzavřeného setkání opět vyjít s kázáním kremelského evangelia.
Bílý dům snižuje očekávání od summitu, což je známkou toho, že na stole není žádná konkrétní dohoda. „Je to opravdu trochu oťukávací schůzka,“ řekl Trump během pondělní tiskové konference. Uvedl, že během prvních několika minut pozná, zda je Putin připraven na příměří, a tuto informaci předá ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému a evropským lídrům. „Možná řeknu: ‚Hodně štěstí, bojujte dál.‘ Nebo možná řeknu: ‚Můžeme se dohodnout,‘“ uvedl.
Putin však bude i nadále zkoušet štěstí a snažit se ovlivnit Trumpovu představu o tom, jak by mírová dohoda mohla vypadat, tak aby byla co nejvýhodnější pro Kreml. Putin „chce dohodu s Trumpem, kterou bude možné předložit Kyjevu a dalším evropským hlavním městům jako hotovou věc,“ napsal John Herbst, vedoucí Eurasia Center v Atlantic Council a bývalý velvyslanec na Ukrajině. Nepozvaní evropští lídři „připomínají Jaltskou konferenci v roce 1945, kde Spojené státy, Sovětský svaz a Velká Británie rozhodly o osudu poloviny Evropy nad hlavami těchto národů“.
Evropa a Ukrajina se brání. Před summitem Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina nepostoupí Rusku území, které by mohlo využít k nové ofenzivě, čímž fakticky vyloučil Trumpovy předpovědi, že „dojde k nějaké výměně [území]“.
Ad hoc povaha Trumpova přístupu k zahraniční politice může nahrávat zahraničním protivníkům USA – ale také je frustruje. Lídři jako čínský prezident Si Ťin-pching údajně upřednostňují více příprav před setkáním s Trumpem právě kvůli jeho nepředvídatelnosti. Rusko je také frustrováno nedostatkem procesu v Trumpově administrativě.
To však Putina nezastavilo, aby využil své šance a vstoupil do ringu s Trumpem na jejich první osobní schůzce v této administrativě.
Karoline Leavittová, tisková mluvčí Bílého domu, v úterý uvedla, že setkání Trumpa a Putina bude dvoustranné a pro Trumpa bude „poslechovým cvičením“, během kterého bude moci prozkoumat ruský pohled na věc.
„Tak to Trump dělá. Prostě improvizuje,“ řekla Hillová, bývalá prezidentská poradkyně.
„A Putin má rád slovní souboje... je hrdý na to, že v takových situacích dokáže být pohotový,“ dodala.
Absence poradců v místnosti vyvolává klíčovou otázku: povedou dohody uzavřené v soukromí, i když jsou přítomni tlumočníci nebo zapisovatelé, k trvalým výsledkům?
„Je to jako schůzka uprostřed lesa,“ řekla Hillová.
Podobná událost se odehrála během summitu v Helsinkách, kdy Trump opustil místnost a prohlásil, že se s Putinem dohodl, že americké orgány budou mít přístup k agentům GRU obviněným z ovlivňování amerických voleb. Putin později na oplátku řekl, že bude mít přístup k Američanům odpovědným za prosazení protikorupčního zákona Magnitského.
„Samozřejmě to nikam nevedlo,“ řekla Hillová. „Trump plně nepochopil, co mu Putin řekl.“
Diskuse