Spojené státy se chovají jako darebácký stát

31. 8. 2025

Spojené státy, a to i za předchozích administrativ, často ztěžovaly delegacím OSN z zemí, které nemají v oblibě, získání víz pro účast na akcích této organizace. Například v roce 2013 venezuelský prezident Nicolás Maduro tvrdil, že Spojené státy odmítly vydat víza několika členům delegace jeho země do OSN.

Rusko také v posledních letech opakovaně tvrdilo, že Spojené státy odepřely víza členům jeho delegace. V roce 2022, několik měsíců po zahájení invaze na Ukrajinu, Rusko požádalo generálního tajemníka OSN o zahájení arbitráže poté, co bylo ministru zahraničí Sergeji Lavrovovi, na kterého byly uvaleny sankce USA, odepřeno vízum, přestože měl vést ruskou delegaci na Valném shromáždění. Víza byla nakonec udělena.

Podle diplomata OSN  však v případě Venezuely a Ruska nebyla taková opatření prováděna tak otevřeně. „Byly případy, kdy byla víza vydána na poslední chvíli, nebyla udělena všem členům delegace nebo kdy bylo zamítnuto povolení k letu. Ale pokud si dobře vzpomínám, je to poprvé, co se to stalo tak otevřeně a s takovým předstihem,“ řekl diplomat.

Dohoda z roku 1947 mezi Organizací spojených národů a Spojenými státy o fungování sídla OSN v New Yorku stanoví, že americké úřady nesmějí ukládat omezení vstupu zástupců členských států, úředníků OSN a řady dalších osob, včetně těch, které OSN pozvala za oficiálním účelem.

Další klauzule potvrzuje, že tento zákaz platí bez ohledu na vztahy mezi vládami, k nimž tyto osoby patří, a vládou USA.

Dohoda obsahuje úzkou výjimku, která stanoví, že neomezuje právo Spojených států chránit svou národní bezpečnost a zakázat osobám vstup do jakékoli části země, s výjimkou sídla OSN a tras nezbytných pro přístup k němu.

Podle profesora Yuvala Shanyho, držitele Hersch Lauterpacht Chair v oboru mezinárodního práva a bývalého děkana právnické fakulty Hebrejské univerzity v Jeruzalémě, se Obamova administrativa odvolala na tuto klauzuli, aby odepřela vstup íránskému diplomatovi Hamidu Aboutalebimu, kterého Írán nominoval jako svého velvyslance při OSN.

Aboutalebi byl spojen se skupinou, která v roce 1979 obsadila americkou ambasádu v Teheránu a více než rok držela 52 rukojmích. Podle Shanyho však tato  klauzule není v tomto případě použitelná.

Prohlášení také vyzvalo Palestinskou samosprávu, aby zastavila své „kampaně v oblasti mezinárodního práva“, včetně odvolání k mezinárodním soudům, jako je Mezinárodní trestní soud a Mezinárodní soudní dvůr, a aby ukončila své „úsilí o zajištění jednostranného uznání hypotetického palestinského státu“.

Jinými slovy, Spojené státy brání palestinským zástupcům v účasti na zasedání OSN, protože se odvážili využít mechanismy OSN k boji za nezávislost.

Stéphane Dujarric, mluvčí generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, reagoval na oznámení amerického ministerstva zahraničí slovy, že OSN bude v této věci spolupracovat se Spojenými státy „v souladu s dohodou mezi OSN a USA o sídle OSN“.

Podle Shanyho má OSN možnost podat žalobu proti Spojeným státům u Mezinárodního soudního dvora, aby je donutila povolit vstup palestinským zástupcům. Dodal však, že vzhledem k aktuálnímu časovému harmonogramu a složitým vztahům mezi Spojenými státy a institucemi OSN se to nezdá pravděpodobné.

Členské státy mají další možnost – přesunout zasedání Valného shromáždění, nebo alespoň část věnovanou řešení dvou států, do sídla OSN v Ženevě. Existuje k tomu precedens, který také souvisí s odmítnutím Spojených států přijmout palestinského zástupce.

V roce 1988 Spojené státy odmítly vydat vízum tehdejšímu palestinskému vůdci Jásiru Arafatovi, když se chtěl obrátit na Valné shromáždění OSN. V té době neexistovala Palestinská samospráva a Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) neměla v rámci organizace žádný oficiální status.

Valné shromáždění hlasovalo 151 ku 2, přičemž Spojené království se zdrželo hlasování, o přesunutí zasedání do Ženevy, aby Arafat mohl přednést svůj projev. Tento krok byl široce vnímán jako mezinárodní ztrapnění pro Spojené státy.

Podle Shanyho je vzhledem k současné mezinárodní situaci pravděpodobnější, že se palestinský prezident Mahmúd Abbás nebo jiný člen vedení Palestinské samosprávy zúčastní zasedání Valného shromáždění prostřednictvím aplikace Zoom.

Zatímco OSN má na Trumpovu administrativu omezený vliv, jedna země, která aktivně prosazuje kolektivní uznání palestinského státu – Saúdská Arábie – má významný vliv díky podstatným finančním tokům do Spojených států, Sýrie a potenciálně i dalších klíčových míst na Blízkém východě.