Rozhlas BBC: Izraelský útok na Katar a Putinovy drony v Polsku. Rozkládá se dále mezinárodní pořádek?

10. 9. 2025

čas čtení 7 minut
Podivný ultrapravicový britský deník Daily Telegraph ve středu publikoval komentář, podle něhož má prý Izrael právo zavraždit "teroristy" kdekoliv na světě. Tak je to v přímém rozporu s názory všech ostatních médií, které jsem zaznamenal, poznamenává Jan Čulík. Zde je citace z rozhlasu BBC: 

Moderátorka, pořad World at One, BBC Radio 4, středa 10. září 2025, 13 hodin:  Katar konstatuje, že má právní tým, který se zabývá možností pohnat izraelského premiéra k odpovědnosti za porušení mezinárodního práva. Sir Geoffrey Robertson, QC, je advokát specializující se na lidská práva, bývalý předseda Mezinárodního trestního tribunálu pro Sierru Leone. Dobré odpoledne. Byla včerejší akce v rozporu s mezinárodním právem?

Sir Geoffrey Robertson: Rozhodně ano. Byla v rozporu s Chartou OSN, článkem 244 Základních pravidel, podle kterého se všechny členské státy OSN zdrží použití síly proti území jakéhokoli jiného státu. A to, co jsme včera viděli, bylo použití síly, které zabilo 5 hostů státu Katar. Jedná se tedy o zásadní porušení Charty OSN. Každá slušná organizace, která zjistí, že jeden z jejích členů zásadně porušuje její chartu, by ho měla vyloučit. Problém s vyloučením Izraele, který by podle mého názoru měl být vyloučen, spočívá v tom, že to vyžaduje rezoluci Rady bezpečnosti, kterou samozřejmě Amerika vetuje. Nejlepší, v co můžeme doufat, je tedy odsouzení, a myslím si, že Británie by měla skutečně sepsat rezoluci odsuzující Izrael za porušení Charty OSN, měl by to napsat premiér. Slyšeli jsme, jak Izrael odsoudil. Je otázka, zda by to Donald Trump vetoval, napsal poměrně nesouvislý text, ve kterém řekl, že to udělali dobře, ale že je škoda, že nejprve nekomunikovali s Amerikou. Ale to je to nejlepší, v co mohu doufat.

 

Moderátorka: Nevím, jestli jste dnes ráno slyšel Fleur Hassan Nahum v pořadu Today. Je to bývalá vysoká politička, ale nyní působí jako komentátorka. Řekla, že pokud USA dokázaly zabít bin Ládina, tak proč by Izrael nemohl zabít vedení Hamásu?

Sir Geoffrey Robertson: Proč vlastně nezpřístupnit atentáty všem? To byl určitě názor zemí jako Amerika, i když v 70. letech Churchův výbor odhalil, že CIA posílala Fidelu Castrovi výbušné doutníky, a Ronald Reagan podepsal výkonný příkaz 12333, který stanovil, že USA  nebudou páchat atentáty. To bylo skvělé. Ale člověk si klade otázku, poté, co Donald Trump hovořil s Netanjahuem a diskutovali o atentátu na nejvyššího vůdce Íránu, víme, kde je. Ne teď, příště, řekl Trump.  Dxistuje zpravodaj OSN pro mimosoudní popravy, který je v této věci velmi tvrdý. Lze tedy očekávat, že Izrael za pokus o atentát, který byl možná částečně úspěšný, jistě odsoudí.

Moderátorka:  Existuje celá řada soudních případů proti izraelskému vedení. Trvá to dlouho a všechny národy bědují a říkají, že chtějí, aby přestal Izrael tohle dělat Je to projev bezmocnosti, bezmocnosti zákona a možná i bezmocnosti politiky?

Sir Geoffrey Robertson:  No, ukazuje to, že zákon je tu především pro nejmocnější země, pro Ameriku, Rusko, Čínu. Rada bezpečnosti je v hlavní úloze OSN, kterou je udržování míru, bezcenná. Pokud je předložena rezoluce o Ukrajině, Rusko ji vetuje. Pokud je předložena rezoluce o Gaze, Amerika ji jménem Izraele vetuje. Pokud Čína napadne Tchaj-wan, Čína vetuje jakoukoli rezoluci. Je to tedy skutečně právní situace, ve které silní prosazují svou vůli a slabí musí trpět.

Moderátorka: Sire Geoffrey Robertsone, moc vám děkuji.

(...)

O ruských dronech v Polsku:

Moderátorka:  Lord Danett, sir Richard Danett, byl v letech 2006 až 2009 velitelem britské armády a poradcem Davida Camerona pro obranu. Zeptala jsem se ho, jak významný je tento vývoj ve válce.

Richard Danett: V některých ohledech jde o eskalaci, ale v jiných ohledech je to něco, co jsme očekávali. Putin vždy chtěl otestovat NATO. Je zřejmé, že jeho válka na Ukrajině pokračuje. Ale už nějakou dobu říkáme, že přijde okamžik, pravděpodobně po příměří – ale z jeho pohledu je teď stejně dobrý čas jako kterýkoli jiný –, kdy bude chtít otestovat celkovou odhodlanost NATO. Mohl to být vpád do jednoho z pobaltských států, ale zdá se, že jde o skromný vpád do polského vzdušného prostoru, protože chce vidět, jak Poláci zareagují. Chce vidět, jak zareaguje NATO. A myslím, že je velmi povzbudivé, že Poláci dnes ráno uplatnili článek 4, právo konzultovat se svými spojenci. To ukazuje, že NATO má skutečně nějakou sílu a že to bereme vážně.

Moderátorka: Dobře, takže nepřipouštíte, že by to mohla být nehoda, že to byly zbloudilé rakety, které z jakéhokoli důvodu neměli pod kontrolou?

Richard Danett: To je vždy možné. Nevím, nemůžete to vědět jistě. Cílem mohl být Lvov, 40 mil od polských hranic. Myslím, že je pravděpodobnější, že se rozhodli vyslat malý počet raket z mnohem většího počtu směřujících na jiné cíle na Ukrajině, aby otestovali, jaká bude reakce Polska, jaká bude reakce NATO. A dostali reakci. A myslím, že to je významné.

Moderátorka: Takže reakcí v tuto chvíli je, že se budeme radit. Radit se o čem?

Richard Danett: Radit se, jaký je postoj ostatních členů NATO. Článek 4 se liší od článku 5. Článek 5 je reakcí na útok na národ nebo členský stát. Pokud víme, nejde o úmyslný útok na členský stát, ale o vpád, vpád do suverénního polského vzdušného prostoru, a tedy o vpád na území NATO. Konzultace jsou tedy důležité pro Severoatlantickou radu nebo Vojenský výbor, aby se sešli a řekli: „O co tady vlastně jde? A pokud se bude situace dále vyvíjet, co budeme dělat?"

Moderátorka: Jedním z nejvýznamnějších členů NATO jsou samozřejmě Spojené státy. Je zde rozhodující reakce Spojených států?

Richard Danett:  Role Spojených států je rozhodující. Jak jsme však viděli od začátku Trumpova prezidentství, jeho postoj k tomu, co by Spojené státy měly dělat v oblasti evropské bezpečnosti, je nejednoznačný a ambivalentní. Chce, aby my Evropané převzali větší odpovědnost za naši bezpečnost. A proto je dobré, že Polsko zareagovalo a uplatnilo článek 4.

Moderátorka:  V posledních měsících sledujeme dva velké konflikty, samozřejmě to, co se děje na Ukrajině, a také to, co se děje na Blízkém východě, přičemž v obou případech došlo v posledních 24 hodinách k významné eskalaci. Myslíte si, že existuje nějaký konkrétní důvod, proč se to děje právě teď?

Richard Danett: No, myslím, že pokud jde o útok na Dauhá, ukázalo se, že Netanjahu to s vyjednáváním nemyslí vážně. Kdyby ano, nepokusil by se zabít vyjednávací tým Hamásu. Myslím, že tyto dvě události společně vyvíjejí velký tlak na Trumpa. Je zřejmé, že na Netanjahua nemá takový vliv, jaký by si přál. Je zřejmé, že na Putina nemá takový vliv, jaký by si přál. Trump tak působí trochu slabě.
 

-1
Vytisknout
672

Diskuse

Obsah vydání | 11. 9. 2025