Bezpečnostní záruky pro Ukrajinu vyžadují připravenost bojovat proti Rusku, říká finský prezident

20. 9. 2025

čas čtení 6 minut

Alexander Stubb upozorňuje, že v případě budoucí mírové dohody je zapotřebí věrohodný odstrašující prostředek a „americká podpora“.


Finský prezident Alexander Stubb uvedl, že bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, o nichž diskutuje takzvaná „koalice ochotných“, by donutily evropské země, které je podepíší, bojovat proti Rusku, pokud by Moskva v budoucnu znovu zahájila vojenskou akci proti Ukrajině.

„Bezpečnostní záruky jsou v podstatě odstrašujícím prostředkem. Tento odstrašující prostředek musí být věrohodný, a aby byl věrohodný, musí být silný,“ řekl Stubb   v Helsinkách před odletem do New Yorku na zasedání Valného shromáždění OSN.

 
Uvedl, že záruky by vstoupily v platnost až po uzavření budoucí dohody mezi Ukrajinou a Ruskem, ale trval na tom, že Rusko nebude mít právo veta ohledně jejich formy.

„Rusko nemá absolutně žádné slovo v suverénních rozhodnutích nezávislého národního státu ... Pro mě tedy není otázkou, zda Rusko souhlasí, nebo ne. Samozřejmě že nebude, ale o to nejde,“ řekl.

Po pařížském setkání minulý měsíc francouzský prezident Emmanuel Macron novinářům řekl, že 26 zemí se zavázalo být součástí „zajišťovací síly“ na Ukrajině, přičemž některé z nich se zavázaly být přítomny „na zemi, na moři nebo ve vzduchu“.

Mnozí v Kyjevě si však kladou otázku, zda budou tato ujednání doprovázena konkrétními závazky. Na otázku, zda tyto záruky znamenají, že evropské země jsou připraveny vojensky zasáhnout proti Rusku v případě budoucí agrese proti Ukrajině, Stubb odpověděl: „To je podle definice smyslem bezpečnostních záruk.“

Není však vůbec jasné, zda ve většině evropských hlavních měst existuje politická vůle k takovému závazku, kde sliby poválečné Ukrajině byly obvykle formulovány spíše jako „ujištění“ než jako pevné závazky. Dosud byla politikou většiny západních zemí nabídnout Ukrajině podporu, ale minimalizovat riziko přímého konfliktu s Ruskem. Stubb však uvedl, že jakékoli záruky by byly bez reálné síly bezvýznamné.

„Bezpečnostní záruky jsou v podstatě odstrašujícím prostředkem a tento odstrašující prostředek musí být věrohodný, a aby byl věrohodný, musí být silný. To znamená také strategickou komunikaci, takže nedáváme bezpečnostní záruky do vzduchu, ale dáváme skutečné bezpečnostní záruky a Rusko to ví,“ řekl Stubb.

Stubb se v posledních měsících stal klíčovým hráčem v mírových jednáních a navázal úzké vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, mimo jiné i prostřednictvím golfu. Díky osobním kontaktům mohlo Finsko s pouhými 5,6 miliony obyvatel hrát mimořádně významnou roli v komunikaci mezi Trumpem a evropskými lídry. Stubb uvedl, že s Trumpem jsou stále v pravidelném kontaktu „telefonicky a jinými prostředky“ a že očekává, že se tento týden uskuteční jejich bilaterální setkání.

Stubb letos několikrát uvedl, že americký prezident začíná ztrácet trpělivost s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, ale zatím se Trumpovy občasné tvrdé výroky na adresu Putina nepromítly do činů a řada termínů, které Trump stanovil pro dosažení pokroku v mírových jednáních, uplynula bez většího následného vývoje. Místo toho Trump minulý měsíc v Aljašce rozvinul před Putinem červený koberec.

Stubb uvedl, že si myslí, že dochází k pokroku, ale „nejde o velký bazukový úder, je to krok za krokem“. Na otázku, zda existuje bod, kdy Evropa musí přijmout, že USA nejsou spolehlivým spojencem, pokud jde o jednání s Ukrajinou, Stubb odpověděl, že jeho země nemá jinou možnost, než se co nejvíce snažit o přátelské vztahy s Trumpovou administrativou.

„Myslím, že je úkolem finského prezidenta vycházet dobře s prezidentem Spojených států, ať už je to kdokoli,“ řekl Stubb. „Zahraniční politika je vždy založena na třech pilířích. Jsou to hodnoty, zájmy a moc. Malé státy mají pouze hodnoty a zájmy... ale místo moci můžeme mít vliv. Zapojení je lepší než nezapojení, ať se děje cokoli,“ dodal.

Minulý týden byl Stubb v Kyjevě, kde se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, a řekl, že z cesty odjel „přesvědčený“, že Ukrajina může v případě nutnosti pokračovat v dlouhé válce, a odmítl opačné názory jako „falešné zprávy“.

Stubb uvedl, že velká část pozornosti OSN se tento týden bude soustředit na Palestinu, ale že doufá, že se mu podaří uskutečnit několik schůzek se Zelenským a dalšími osobami souvisejícími s Ukrajinou. Pokud jde o bezpečnostní záruky, uvedl, že k jejich skutečnému prosazení bude nezbytná „americká podpora“, a připustil, že zatím není zcela jasné, k čemu je Trumpova administrativa ochotna se zavázat.

Diskuse o zárukách však může být čistě hypotetická, pokud nejprve nedojde k pokroku v jednání o ukončení války. Zelenskyj již mnohokrát uvedl, že je ochoten se setkat s Putinem, jak požaduje Trump, ale Putin prohlásil, že se se Zelenským setká pouze v Moskvě, nebo pokud budou nejprve splněny četné ruské požadavky.

Stubb připustil, že v současné době se nezdá, že by byla velká šance přivést Putina k jednacímu stolu. „Tato válka je pro něj příliš velká, aby ji prohrál. Udělal pravděpodobně největší strategickou chybu v nedávné historii, určitě od konce studené války, a selhal ve všech svých strategických cílech. Otázkou je, kdy se dostaví k jednacímu stolu, doufejme, že spíše dříve než později, ale v tuto chvíli jsem poměrně pesimistický,“ řekl Stubb.

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
364

Diskuse

Obsah vydání | 19. 9. 2025