
Proč je demokracie v USA tak slabá?
29. 9. 2025
Oznámení Trumpovy administrativy z minulého týdne o nových předpisech pro víza H-1B, včetně toho, že většina z nich bude nyní vyžadovat poplatek 100 000 dolarů, se dostalo na titulní stránky novin. Málokdo však poukázal na to, že prezident jako obvykle obešel pravidla, která v tomto případě vyžadují předchozí veřejné oznámení a připomínky, a zároveň se odvolal na národní bezpečnost, aby mohl poplatek vybírat.
Tento vzorec se opakuje od inaugurace prezidenta Donalda Trumpa. Jedním z jeho prvních kroků bylo propuštění více než tuctu generálních inspektorů, přičemž ignoroval zákon, který vyžadoval uvést konkrétní důvody pro každé propuštění a poskytnout 30denní výpovědní lhůtu.
Vláda se zdá záměrně ignorovat a porušovat zákony a pravidla, aby oslabila kontrolu nad svou mocí. Mohla by tlačit na Kongres, aby přijal zákon o zvýšení cel na úroveň, kterou si Trump přeje – republikánská většina mu prakticky nic neodmítla. Podobně mohla požádat Kongres o zrušení Americké agentury pro mezinárodní rozvoj, protože zahraniční pomoc je málokdy populární. Místo toho Trump přijal jednostranné výkonné opatření. Administrativa záměrně odmítá dodržovat pravidla, což většina pozorovatelů vnímá jako uzurpaci pravomocí a hromadění moci. Někteří jsou tím hluboce znepokojeni, jiní to přehlížejí. Ale otázka, kterou si kladu, zní: Proč se tak oslavovaný americký systém kontrol a rovnováhy ukázal jako tak slabý?
Když se podíváte na dnešní západní demokracie, Spojené státy vynikají. Uprostřed všeobecného nárůstu populismu, nespokojenosti s různými establishmenty a rozhněvané politické rétoriky se zdá, že USA se posunuly dále než kterákoli jiná země na cestě k neliberální demokracii, kde jsou ústavnost a právní stát neustále podrývány. Maďarsko je dalším zřejmým příkladem, ale Maďarsko je velmi mladá a křehká demokracie, poznamenaná desítkami let komunismu. Spojené státy jsou nejstarší ústavní demokracií na světě. Přesto švédský institut V-Dem, který měří stav demokracií po celém světě, popsal erozi americké demokracie jako „bezprecedentní“ co do rozsahu.
Kterákoli z akcí této administrativy by v minulosti mohla vyvolat veřejný protest. Dnes však běžně vidíme regulační hrozby a žaloby proti mediálním společnostem, hrozby odepření vládních zakázek nebo přístupu do federálních budov právnickým firmám, využívání ministerstva spravedlnosti k pronásledování politických oponentů a nasazování vojenských sil na území Spojených států. Někteří tyto kroky chválí jako nezbytné uplatnění výkonné moci, ale téměř nikdo by nesouhlasil s tím, že rozsah a počet těchto opatření jsou bezprecedentní, rozhodně v půlstoletí od aféry Watergate.
Ironií je, že část problému pramení z dlouhověkosti Ústavy, která je v mnoha ohledech trvalým úspěchem. Americký politický rámec sahá nejen do roku 1776 nebo 1789, ale až ke strukturám vlády zavedeným ranými anglickými koloniálními osadníky. Tento systém byl na svou dobu moderní, ale to bylo před 300 lety. Dnes, abychom uvedli jeden výrazný příklad, mají mnoho západních demokracií ministerstva spravedlnosti a volební komise, které jsou nezávislé na zvolené vládě. Ve Spojených státech však ani státní zástupci, ani volby nejsou spolehlivě izolováni od politiky nebo zvolených politiků.
Od aféry Watergate se vyvinuly určité normy týkající se nezasahování výkonné moci – ale jsou to pouze normy, jak ukázala Trumpova administrativa, která je porušila bez následků. Podobně i jiné demokracie mají více nestranické způsoby výběru soudců a pevně stanovená funkční období, na rozdíl od amerických stranických mechanismů jmenování federálních soudců, kteří pak zastávají svou funkci po celý život. Jiné národy se naučily základy mnoha svých kontrolních mechanismů – jako je nejvyšší soud, který má nejvyšší pravomoc přezkoumávat zákony – od Spojených států, ale poté je při jejich zavádění doladily.
Steven Levitsky, jeden z předních odborníků na rozpad demokracie a spoluautor knihy „How Democracies Die“ (Jak umírají demokracie), mi řekl, že snad nejdůležitějším důvodem institucionálního úpadku je to, že Amerika byla v průběhu let tak úspěšná, že nikdy neviděla potřebu změn. V podnikání i v životě je samozřejmostí, že se člověk málokdy poučí z úspěchu, ale pouze z neúspěchu. A Amerika vyhrála studenou válku, stala se průkopníkem informační revoluce a podle mnoha materiálních měřítek nadále stojí na vrcholu světa – takže nevidíme potřebu zkoumat náš vlastní systém, zvažovat jeho nedostatky a vylepšovat ho. „Americká výjimečnost nás zaslepila vůči slabostem našeho ústavního a politického systému,“ řekl Levitsky.
Zdroj bv angličtině ZDE
Diskuse