Dovedeme si představit další čtyři roky progenocidní a brutálně antisociální vlády?

29. 9. 2025 / Daniel Veselý

čas čtení 4 minuty

Zásadně nesouhlasím s některými komentátory, včetně kmenových redaktorů Britských listů, kteří dělí strany na demokratické a nedemokratické, jako by snad ČR očekávala otřes v podobě nového Vítězného února nebo anexe Ruskem. Tato falešná dichotomie podle mého mínění naprosto postrádá jakoukoli oporu v realitě; je pouhým přáním, jež je otcem myšlenky, vyvěrajícím z beznadějně vykopaných ideologických příkopů, na čemž se podílíme my všichni bez rozdílu.   

I tak se bohužel domnívám, že Česká republika je minimálně ve střednědobém horizontu ztracená, podobně jako Evropská unie, která se v důsledku totálního odpojení od svého původního poslání mírového projektu a inkluzivního hospodářského prostoru nachází ve fázi klinické smrti. Dnešní Evropská unie je karikaturou sama o sobě: je závislá na libovůli některých radikálně antidemokratických elementů v čele Evropské komise (Ursula von Der Leyen, Kaja Kallas) a ze strachu setrvává v servilitě vůči Spojeným státům, když s Donaldem Trumpem podepsala absurdně nevýhodnou smlouvu. Evropa cudně přešlapuje na periferii nově vznikajícího světového řádu, jehož těžiště se rýsuje na Dálném východě. Jinak řečeno: v Evropě se blýská na velmi špatné časy, pokud se Evropská unie s pokorou nevrátí ke svým kořenům, nezbaví se militaristického jha a neodstraní netransparentní struktury a vazby.  

Nicméně po volbách, kdy může novou vládu sestavovat oligarchické sdružení ANO s domněle antisystémovými partajemi SPD a Stačilo!, žádný obrat na Kreml nehrozí. Toto tvrzení považuji za masivní oficiální dezinformaci, jež je na rozdíl od relativně neškodných neoficiálních dezinformací tuze škodlivá. Jasný vítěz letošních parlamentních voleb ANO zcela nekompromisně deklarovalo, že nepřipustí vypsání referenda o vystoupení České republiky z Evropské unie a NATO, a navíc akcentuje silné transatlantické vazby. Otázkou zůstává, zda by vůbec voliči chtěli z těchto organizací vystoupit. Domnívám se, že nikoliv. A i kdyby k tomu v hypotetickém scénáři došlo a Česká republika by akceptovala vojenskou neutralitu a ekonomický nacionalismus, jakou motivaci by měl Kreml k útoku na zemi, z níž by pro Ruskou federaci nehrozilo žádné nebezpečí? Avšak tolik k neopodstatněným domněnkám. Nadto tu přece máme demokratickou pojistku v podobě moudrého Senátu.

A co ona deklarovaná hrůza ze Stačilo! a SPD v koaliční vládě s ANO? Jistěže, osobně se mi z duše oškliví jejich antiimigrační a antiLGBT+ agenda, otevřený rasismus a entuziastický příklon k fosilní destrukci, což v některých případech může paradoxně otupit právě ANO. Ale i tak běží o neblahý trend a neskrývaný sešup hroutící se české politické scény hlouběji do hnědých vod. Jenže i tyto halasně antisystémové formace se nakonec elegantně adaptují na zdiskreditovaný, dysfunkční a lobbistickými tlaky zkorumpovaný politický systém, a vše pojede dál, jako by se nechumelilo. Snad jen s tím rozdílem, že pro poddané zbude více drobtů od stolu, jakož i nenávisti pro migranty, Ukrajince a další.  

Avšak chtějí snad lucidní lidé pokračování militaristické progenocidní Fialovy vlády (ANO se v tomto kurzu lišit nebude) vedoucí úporný třídní boj proti takřka všem segmentům populace vyjma jejích oligarchických pasáků shrabujících obscénní sumy peněz, zatímco ostatní si už po xté drasticky utahují opasky? Kam bychom za čtyři další roky s touto skandály ověnčenou vládou vlastně došli? K mafiány posvěcené privatizaci toho, co zbylo po kdysi velké hostině, kam většina z nás nebyla vůbec pozvána? Ke zpoplatnění zdravotnictví a školství a udržováním České republiky v poníženém postavení nesvéprávné montovny?

A nakonec: Volby jsou spektáklem pro obluzené davy, kdy za každých okolností vítězí dané oligarchické struktury; jsou pouze PAUZOU v systematické a úmorné aktivistické práci zdola, jak kdysi prohlásil Noam Chomsky.

0
Vytisknout
308

Diskuse

Obsah vydání | 29. 9. 2025