Hamas bude před přijetím Trumpova plánu pro Gazu požadovat zásadní změny, sdělují zdroje

3. 10. 2025

čas čtení 6 minut
 

Turecko a Katar vyvíjejí na skupinu tlak, aby učinila ústupky – podmínka odzbrojení Hamásu je však pro Hamás kamenem úrazu

Hamás bude požadovat zásadní změny v návrhu Donalda Trumpa na příměří v Gaze, ale podle analytiků a zdrojů blízkých skupině plán pravděpodobně v nejbližších dnech přijme jako základ pro obnovení jednání.

Trump stanovil Hamásu lhůtu „tří nebo čtyř dnů“ od úterý, aby odpověděl na jeho 20bodový plán, jehož cílem je ukončit dvouletou válku v Gaze a umožnit zjevně neomezenou mezinárodní správu zdevastovaného území, nebo „platit v pekle“.

Mkhaimar Abusada, politolog z Gazy působící v Káhiře, uvedl, že Hamás si nyní musí „vybrat mezi špatným a nejhorším“.

„Pokud řeknou ‚ne‘, jak Trump jasně naznačil, nebude to dobré a Izrael bude moci udělat cokoli, aby to ukončil. Řeknou ‚ano, ale potřebujeme to a to‘,“ uvedl Abusada.

 
Hugh Lovatt, vedoucí pracovník Evropské rady pro zahraniční vztahy, řekl, že pro Hamás bude velmi obtížné přijmout podmínky bezpodmínečně. „To je pochopitelné. Text postrádá podrobnosti. Ale pak bude cokoli jiného než úplné a konečné přijetí použito proti Hamásu Izraelem, Trumpovou administrativou a možná i Evropany,“ řekl.

Benjamin Netanjahu, izraelský premiér, přijal Trumpův plán, který zahrnuje mnoho hlavních požadavků Izraele a byl formulován bez konzultace s Hamásem.

Netanjahu, který je mezinárodním trestním soudem hledán za údajné válečné zločiny spáchané během izraelské ofenzívy v Gaze, řekl, že Izrael „dokončí práci“, pokud Hamás návrh odmítne nebo zpomalí jeho realizaci. V březnu Izrael jednostranně porušil dvouměsíční příměří a odmítl přejít k plánované druhé fázi, která mohla definitivně ukončit nepřátelské akce.

Vůdci Hamásu jsou rozděleni mezi Istanbul, Dauhá a Gazu, což komplikuje diskuse o reakci skupiny. Turecko a Katar vyvíjejí na Hamás tlak, aby učinil ústupky.

Jedním z bodů sporu je požadavek plánu, aby Hamás odzbrojil, uvedl zdroj blízký organizaci. Odevzdání všech zbraní by pro Hamás bylo velmi obtížné přijmout, zejména bez jakéhokoli politického procesu nebo podstatného pokroku směrem k řešení dvou států.

„V rámci hnutí existují různé trendy. Členové v Dauhá bývají pragmatičtější, zejména ve srovnání s vojenským vedením v Gaze. Je zřejmé, že je nutné získat podporu vojenského vedení a řadových bojovníků,“ uvedl Lovatt.

Válka byla vyvolána útokem Hamásu na jižní Izrael, při kterém zahynulo 1 200 lidí, převážně civilistů. Asi 250 lidí bylo zajato, z nichž 48 zůstává v Gaze, ale méně než polovina z nich je stále naživu.

Při izraelské ofenzivě v Gaze bylo zabito více než 66 000 lidí, většinou civilistů, velká část území byla zničena a většina z 2,3 milionu obyvatel byla mnohokrát vysídlena.

Trumpův návrh bude vyžadovat, aby militanti propustili všechny izraelské rukojmí do 72 hodin od vstupu příměří v platnost, postupný odchod izraelských vojenských sil do nárazníkové zóny podél perimetru a nárůst humanitární pomoci. Vyžaduje také, aby Izrael propustil více než 1 000 palestinských vězňů, z nichž mnozí si odpykávají doživotní tresty, což by Hamás mohl prezentovat jako významné vítězství.

Další obavou Hamásu je vágní slib izraelského stažení, ačkoli jasné prohlášení, že Izrael neprovede anexi ani okupaci Gazy, bylo uvítáno jedním zdrojem blízkým Hamásu.

Někteří analytici tvrdí, že rozdíly uvnitř Hamásu jsou často zveličovány.

„Nemyslím si, že existuje skutečný konflikt mezi Gazou, Západním břehem a zahraničním vedením. Všichni se shodují na odporu proti odzbrojení, protože ozbrojený boj je hluboce zakořeněným principem v jejich povaze a identitě,“ řekl Michael Milshtein, odborník na Hamás z Telavivské univerzity.

Hamás utrpěl ve válce velmi významné ztráty. Byly zabity tisíce bojovníků a téměř všichni vyšší vojenští velitelé. Zpráva nezávislé skupiny ACLED, která monitoruje násilí, zjistila, že od března bylo při izraelských leteckých útocích zabito nejméně 40 velitelů a klíčových členů vojenského křídla Hamásu. Jejich smrtí zůstal ve velení pouze jeden vyšší velitel z vojenské rady Hamásu před 7. říjnem, uvedla ACLED.

Hamás však pokračuje v partyzánských operacích a udržuje zbytky vlády, protože neexistuje žádná alternativa. Humanitární pracovníci v Gaze uvedli, že skupina má stále silné zastoupení v Gaze, v „centrálních táborech“ dále na jihu a v pobřežní oblasti al-Mawasi.

Hamás, který byl založen v roce 1987, rekrutoval tisíce nových bojovníků, kteří sice nemají zkušenosti a jsou špatně vybaveni, ale mohou způsobit ztráty izraelským silám.

Milshtein uvedl, že podle vojenských zdrojů bylo zabito 90 % velitelů Hamásu, 97 % jeho raket bylo zničeno nebo odpáleno, ale pouze 40 % rozsáhlé sítě tunelů této skupiny bylo zničeno.

„Hamás se přizpůsobil novým podmínkám. Je aktivní v oblastech, kde [izraelská armáda] prohlásila Hamás za zcela poražený, ale Hamás nelze zcela vymazat. Prošel proměnou a přežil,“ řekl Milshtein.

Někteří členové Hamásu jsou odhodláni Trumpův plán zcela odmítnout.

„Vojenské křídlo, zejména mladší bojovníci, má tendenci pokračovat v boji,“ řekl Lovatt. „Jejich názor je, že Izrael má strategické potíže: mobilizace záložníků je obrovskou zátěží, volby se budou konat asi za rok, roste mezinárodní a domácí tlak... Pro ně je to tedy jen otázka toho, kdo vydrží déle.“

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
168

Diskuse

Obsah vydání | 3. 10. 2025