Svět stále směřuje ke katastrofickému nárůstu teploty o 2,6 °C

13. 11. 2025

 
Tento stupeň oteplení snadno překračuje prahové hodnoty stanovené v pařížské klimatické dohodě, na které se všechny země dohodly, a uvrhne svět do katastrofické nové éry extrémního počasí a těžkých strastí.

Samostatná zpráva zjistila, že emise z fosilních paliv, které způsobují klimatickou krizi, letos vzrostou o přibližně 1 % a dosáhnou rekordní výše, ale tempo růstu se v posledních letech více než snížilo na polovinu.

V uplynulém desetiletí vzrostly emise z uhlí, ropy a zemního plynu o 0,8 % ročně, zatímco v předchozím desetiletí to bylo 2,0 % ročně. Zrychlující se zavádění obnovitelných zdrojů energie nyní téměř pokrývá roční nárůst světové poptávky po energii, ale zatím ji nepřekračuje.
 

Tak horký svět by pravděpodobně vyvolal významné „body zlomu“, které by způsobily kolaps klíčové cirkulace Atlantského oceánu, ztrátu korálových útesů, dlouhodobé zhoršení stavu ledových příkrovů a přeměnu amazonského deštného pralesa na savanu.

„To vše znamená konec zemědělství ve Velké Británii a v celé Evropě, sucho a selhání monzunů v Asii a Africe, smrtící horko a vlhkost,“ řekl Hare. „To není dobré místo k životu. Je lepší se tomu vyhnout.“

Od průmyslové revoluce se svět již oteplil o přibližně 1,3 °C v důsledku odlesňování a spalování fosilních paliv, což již vedlo k silnějším bouřím, lesním požárům, suchům a dalším katastrofám.

Podle Pařížské dohody podepsané v roce 2016 mají země pravidelně aktualizovat své plány na snížení emisí a v rámci aktuálního kola klimatických jednání OSN, které právě probíhá v brazilském Belému, se očekává předložení nových takzvaných národně stanovených příspěvků (NDC).

Učinilo tak však pouze asi 100 zemí a plánované snížení emisí je pro řešení klimatické krize zcela nedostatečné.

Podle scénáře, který zohledňuje cíle zemí v oblasti nulových emisí i NDC, se výhled mírně zhoršil a globální oteplení se do konce století zvýší z 2,1 °C na 2,2 °C, jak uvádí Climate Action Tracker, a to především kvůli odstoupení USA od pařížské klimatické dohody.

Donald Trump označil klimatickou krizi za „podvod“, zrušil domácí klimatickou politiku a agitoval za další těžbu ropy a zemního plynu v Americe i v zahraničí. USA poprvé nevyslaly delegaci na summit COP, k úlevě některých delegátů.

I když je tempo globálního oteplování stále nebezpečně vysoké, očekávané úrovně se od uzavření Pařížské dohody snížily, kdy se do roku 2100 očekávalo oteplení o 3,6 °C. Důvodem je prudký nárůst využívání čisté energie a pokles spotřeby uhlí, nejšpinavějšího z fosilních paliv.

Nicméně hodnocení zveřejněné současně organizací Global Carbon Project (GCP) zjistilo, že emise z fosilních paliv by měly v roce 2025 podle prognóz stále vzrůst o přibližně 1 %.

Nové analýzy také ukazují znepokojivé oslabení přirozených uhlíkových úložišť planety.

Vědci uvedli, že kombinované účinky globálního oteplování a kácení stromů proměnily tropické lesy v jihovýchodní Asii a velké části Jižní Ameriky z celkových úložišť CO2 na zdroje plynu způsobujícího oteplování klimatu.

Na konferenci Cop28 v Dubaji v roce 2023 byla uzavřena globální dohoda o „odklonu“ od fosilních paliv, ale tato otázka je na zasedáních OSN vždy předmětem sporů.

V úterý skupina zemí G77 a Čína, které představují přibližně 80 % světové populace, oznámily podporu dohodnutého procesu na konferenci Cop30 na podporu spravedlivého přechodu od fosilních paliv – i když jiné země (včetně Austrálie, Kanady, Japonska, Norska, Velké Británie a EU) jej nepodpořily.

Brazílie zřídila investiční fond na boj proti odlesňování, ale mnoho zemí, včetně Velké Británie, se k němu nepřipojilo.

Bývalý viceprezident USA Al Gore řekl delegátům, že je „doslova šílené, že dovolujeme, aby [globální oteplování] pokračovalo“.

„Jak dlouho budeme nečinně přihlížet a zvyšovat teplotu termostatu, aby se tyto události ještě zhoršovaly?“ řekl.

„Musíme se přizpůsobit a zmírnit dopady, ale také musíme být realističtí a uvědomit si, že pokud dovolíme, aby toto šílenství pokračovalo, aby se obloha stala otevřenou stokou, bude velmi obtížné se přizpůsobit některým věcem.“

Prof. Corinne Le Quéré z University of East Anglia, jedna ze 130 vědců GCP, řekla: „Ještě nejsme v situaci, kdy emise klesají tak rychle, jak je třeba k řešení klimatických změn, ale zároveň emise rostou mnohem pomaleji než dříve díky mimořádnému růstu obnovitelných zdrojů energie.

„Je jasné, že klimatická politika a opatření fungují – jsme schopni globálně tyto křivky ohýbat.“

Uvedla, že 35 zemí, které představují čtvrtinu globálního HDP, má nyní rostoucí ekonomiky, ale klesající emise. V Evropě a USA je tomu tak již několik let, ale k těmto zemím se nyní přidaly Austrálie, Jordánsko, Jižní Korea a další.

Zpráva předpokládá, že hladina CO2 v atmosféře dosáhne v roce 2025 425 ppm (částic na milion), ve srovnání s 280 ppm v předindustriální éře. Kdyby nedošlo k oslabení uhlíkových úložišť, byla by o 8 ppm nižší.

Prognóza GCP pro rok 2025 je založena na měsíčních údajích do září a v předchozích 19 výročních zprávách se ukázala jako přesná.