Čína vyvedla miliony lidí z chudoby. USA to neudělaly – záměrně ne

25. 11. 2025

 
Tyto údaje nejsou zcela v souladu s příběhem o neúprosném úspěchu USA. Jistě, americká produktivita předstihla produktivitu svých evropských partnerů. Pouze hrstka zemí dokáže vyprodukovat více za hodinu práce. A umělá inteligence nyní slibuje, že Spojené státy posune ještě dále dopředu.

Tento příběh však ignoruje to, jak USA rozhodují o využití svého bohatství. Zdá se rozumné, že úspěch společnosti a jejího systému vlády, morálka jejích politických kompromisů a dohod, bude do značné míry určován tím, jak se rozhodne využít plody svých úspěchů a jak rozdělí náklady svých neúspěchů. Na rozdíl od Číny USA nenabídly mnoho lidem, kteří se živí na hranici chudoby. Na jednoho obyvatele je ekonomický výkon USA šestkrát vyšší než v Číně, a přesto se zdá, že je v USA více extrémně chudých lidí než v Číně.

Příběh nerovnosti v USA je již známý. Je však dechberoucí, jak se nerovnoměrné rozložení příjmů stále zhoršuje. V roce 1980 činil příjem Američanů ve středu příjmového rozložení něco málo přes 52,5 % příjmu těch, kteří se nacházeli v horních 10 % příjmového rozložení. Na přelomu století to bylo 48 %. Do roku 2023 se tento podíl dále snížil na 42,5 %.

Podíl chudých na americkém hospodářském koláči se zmenšuje na úroveň rozvojových zemí. Příjmy Američanů v horních 10 % bohatství rostly mezi lety 2000 a 2023 více než dvakrát rychleji než příjmy Američanů v dolních 10 %. V současné době Američané v nejchudších 10 % populace získávají asi 1,8 % národního příjmu, což je přibližně stejné jako chudí Bolivijci. V Nigérii získávají 3 %, v Číně 3,1 % a v Bangladéši 3,7 %.

Bylo by pohodlné vinit tržní síly. Ty hrály klíčovou roli při utváření rozložení úspěchu v USA. Globalizace a technologie nejen přispěly ke snížení podílu národního příjmu, který se vynakládá na pracovní sílu. Zhoršily také nerovnosti mezi pracující třídou, odměňovaly nejvzdělanější pracovníky a nahrazovaly méně kvalifikované osoby roboty.

A přesto, stručný pohled na hlavní iniciativy Trumpovy administrativy – prezidentův zákon Big Beautiful Bill   a jeho bezohledná cla, která zvýší ceny mnoha základních potravin a zpomalí výdaje podniků a zaměstnanost – podtrhuje, že neuspokojivé výsledky USA v rozdělování plodů svého úspěchu mezi méně majetné členy společnosti nejsou nějakou chybou amerického kapitalismu. Jsou jeho charakteristickým rysem.

Tento zákon připraví miliony lidí o zdravotní pojištění a dramaticky zvýší náklady na zdravotní péči pro další miliony lidí prostřednictvím masivních škrtů v programu Medicaid a dotacích na zdravotní pojištění v rámci zákona Affordable Care Act. Omezí stovky miliard dolarů z programu Snap na podporu výživy chudých. Celkově nejnovější odhad Budget Lab na Yale University zjistil, že dopad Trumpových cel a jeho velkého, krásného zákona sníží příjmy všech domácností s výjimkou nejbohatší pětiny amerických rodin. Spodních 10 % utrpí 7% snížení.

Jistě, lhostejnost Ameriky vůči chudým se neobjevila náhle během Trumpovy administrativy. Byla charakteristickým rysem demokratických i republikánských vlád za posledních 50 let, které nechávaly apelovat na efektivitu trhu, aby převážily výzvy k řešení rostoucích nerovností v USA. Od odchodu Jimmyho Cartera z úřadu rostly příjmy bohatých více než příjmy chudých v každé administrativě s výjimkou vlády Billa Clintona a, ano, první vlády Donalda Trumpa, kdy dotace na reakci na pandemii Covid zvýšily příjmy chudší poloviny populace.

Je příznačné, že navzdory Trumpovým tvrzením, že zastupuje běžné americké pracující, na které dopadají lhostejné ekonomické síly, ve skutečnosti zhoršuje neduhy amerického kapitalismu. Miliony rozzlobených příznivců hnutí Maga, kteří tleskají Trumpovým útokům na nespravedlivý globální řád, nakonec zjistí, že rétorika se sice změnila, ale USA nezmění způsob, jakým rozdělují své bohatství.