Vytápění je stále dražší: Proč Německo vychází z nižších nákladů než mnoho zemí EU

23. 1. 2026

čas čtení 6 minut

Náklady na vytápění: Nová studie společnosti Bertelsmann ukazuje, proč bude Německo v krátkodobém horizontu méně zatíženo a kde se rýsuje skutečný nárůst nákladů.

Vytápění plynem a olejem se pro miliony domácností v Německu prodraží. 1. ledna 2026 se národní cena CO₂ zvýší ze současných 55 EUR až na 65 EUR za tunu. Tím pokračuje vývoj, který je politicky žádoucí – a zůstává ekonomicky kalkulovatelný: Vytápění fosilními palivy se postupně stává dražším.

 
Podle výpočtů společnosti 1KOMMA5°, hamburského poskytovatele fotovoltaických systémů, akumulace energie, tepelných čerpadel a nástěnných dobíječek, zaplatí soukromé domácnosti s plynovým vytápěním v roce 2026 za CO₂ až o 600 milionů eur více než dříve. Odborníci se neshodují na krátkodobém dopadu tohoto efektu, ale panuje shoda na dlouhodobém trendu.

Cena CO₂ jako předvídatelný faktor nákladů

Doposud byla celostátní cena CO₂ určována politicky. Od roku 2026 bude poprvé určována v rámci definovaného cenového rozpětí prostřednictvím aukčního procesu. Jedna věc je jasná: levnější nebude.

„Cena CO₂ nemůže být nižší než předchozí pevná cena,“ říká Jannik Schall, spoluzakladatel a vedoucí produktu ve společnosti 1KOMMA5°. Pro domácnosti, které nadále vytápějí olejem nebo plynem, to znamená trvale rostoucí dodatečné náklady.

„Konkrétně to znamená, že rodina žijící v rodinném domě s plynovým topením zaplatí ročně až o 48 eur více v závislosti na spotřebě a s topením na olej až o 63 eur více. V menších bytech se roční náklady na CO₂ u plynu zvyšují z přibližně 66 eur na přibližně 78 eur a u topného oleje z přibližně 87 eur na až 103 eur. V rodinných domech s vyšší spotřebou se roční zátěž CO₂ zvyšuje až na 311 eur u plynu a dokonce na přibližně 412 eur u topného oleje.“

Evropa: ETS 2 od roku 2028

Původně mělo Německo přejít na Evropský systém obchodování s emisemi pro budovy a dopravu (ETS 2) v roce 2027. EU od té doby odložila začátek na rok 2028. Národní cena CO₂ proto prozatím zůstane v platnosti, ale evropská referenční hodnota se již stává zřejmou.

Nižší počáteční cena by neměla zastínit skutečnost, že ETS 2 bude pravděpodobně v dlouhodobém horizontu vyvíjet výrazně silnější cenový tlak než národní cena CO₂.

Nedávná studie Nadace Bertelsmann ukazuje, že jednotná cena CO₂ v celé EU změní náklady na vytápění přibližně 100 milionů domácností – i když velmi odlišnými způsoby.

Při očekávané počáteční ceně 60 eur za tunu CO₂ by se náklady v Německu a dalších zemích západní a severní Evropy zvýšily v průměru pouze o 17 eur na domácnost ročně. V Portugalsku, Irsku, Dánsku a Švédsku by domácnosti mohly dokonce profitovat, protože tyto země již mají vyšší ceny CO₂ a značně investovaly do klimaticky šetrného vytápění. Není to proto, že by systém ETS 2 dotoval vytápění, ale proto, že nová cena v EU je nižší než současná národní úroveň.

Situace je jiná ve střední a východní Evropě: Země jako Polsko, Maďarsko a Slovensko v současné době nemají stanovenou cenu CO₂ a příjmy jsou také nižší. Cena 60 eur za tunu v rámci systému ETS 2 by tam zvýšila náklady na vytápění o 100 až 400 eur ročně.

Sociální problém: Kompenzace je možná – ale ne automatická

Obytné budovy jsou zodpovědné za zhruba jednu třetinu emisí skleníkových plynů v EU. Systém EU pro obchodování s emisemi (ETS 2) má motivovat k modernizaci topných systémů a energeticky úsporné renovaci budov. Podle studie Nadace Bertelsmann jsou příjmy z cen CO₂ dostatečné k poskytnutí cílené pomoci obzvláště postiženým domácnostem, za předpokladu, že členské státy efektivně využijí finanční prostředky.

„Pro většinu evropských domácností je zavedení cen CO₂ ve stavebnictví zvládnutelné,“ říká Thomas Schwab, expert na evropskou hospodářskou politiku. Podporu potřebují zejména domácnosti s nízkými příjmy a neefektivními budovami.

Zároveň nadace varuje před nadměrným zatěžováním příjmů. „Finanční prostředky jsou dostatečné ke zmírnění sociálních těžkostí,“ říká ekonomická expertka Sara Hagemannová, „ale ne k financování rozsáhlého přechodu na klimaticky šetrné topné systémy.“ To vyžaduje další finanční nástroje a jasné politické priority.

„Zákon o vytápění, trh a ekonomická realita

Spolu s rostoucími cenami se německá vláda potýká s budoucností zákona o energetické účinnosti budov. Koaliční dohoda zmiňuje jeho zrušení, ale v praxi panuje stagnace. Pro spotřebitele a řemeslníky to znamená především nejistotu.

Data z trhu nicméně hovoří sama za sebe: Prodej konvenčních topných systémů na olej a plyn prudce klesl a tepelná čerpadla se dočasně dostala na první místo, i když míra jejich zavádění stále zaostává za politickými cíli.

Z ekonomického hlediska je rámec jasný: Německo se musí do roku 2045 stát klimaticky neutrálním, a to i ve stavebnictví. Zda nové topné systémy musí být z 65, 50 nebo 40 procent obnovitelné, je druhořadé. Klíčové je, že systémy na fosilní paliva se kvůli cenám CO₂ stávají strukturálně dražšími.

Čas hraje proti vytápění fosilními palivy

Pro domácnosti není otázkou ani tak to, zda potřebují změnit své topné systémy, ale kdy. Ti, kteří čekají, se vystavují rostoucím nákladům na CO₂, nejistým dotacím a potenciálním investičním vrcholům.

Kromě toho existuje často podceňovaný faktor: Moderní tepelná čerpadla lze inteligentně řídit a kombinovat s dynamickými tarify elektřiny. „S inteligentně řízeným tepelným čerpadlem a dynamickými tarify elektřiny lze těmto nákladům na vytápění dlouhodobě ušetřit, protože systém odebírá elektřinu v nejlevnější a nejčistší době,“ říká Schall. Náklady na vytápění spojené s emisemi CO₂ lze tak téměř zcela eliminovat.

Ekonomická realita je tedy jasnější než politická debata: Vytápění bez emisí se stává racionální volbou nejen z hlediska klimatické politiky, ale stále více i z finančního hlediska.

Zdroj v němčině ZDE. Materiál v češtině připravil Milan Lelek. 

0
Vytisknout
202

Diskuse

Obsah vydání | 23. 1. 2026