„Mír v Evropě již není samozřejmostí,“ varuje český prezident Petr Pavel

21. 5. 2026

Litva pokračuje v pátrání po dronu, který včera vyvolal letecký poplach

Mezitím Litva stále hledá vojenský dron, který včera vyvolal celostátní poplach kvůli letecké hrozbě, v důsledku čehož byli představitelé země evakuováni do bunkrů a veřejnosti bylo nařízeno, aby se ukryla.

Dron zmizel z litevských radarů poblíž Vilniusu a nyní probíhá rozsáhlá pátrací operace, která se snaží zjistit, co se s ním stalo.

Operace musela být včera v noci kvůli tmě přerušena, ale dnes ráno byla obnovena, přičemž úřady se nyní zaměřují blíže k litevské hranici s Běloruskem.

„Dokud nebude objekt nalezen, nikdo nemůže s jistotou říci, ale všechny parametry zaznamenané radary [...] ukazují na dron,“ uvedl Vilmantas Vitkauskas, šéf Národního centra pro krizové řízení, jak cituje LRT.

Lotyšsko potvrdilo vniknutí dronu do svého vzdušného prostoru

V návaznosti na dřívější letecký poplach Lotyšsko právě potvrdilo, že „ve vzdušném prostoru Lotyšska se nachází alespoň jedno bezpilotní letadlo“.

Stále nejsou k dispozici žádné podrobnosti o tom, o jaký druh dronu se jedná ani komu patří.

Ukrajina je „vojenská mocnost s obrovskými výrobními kapacitami“, kterou nesmíme nechat padnout do rukou Ruska, říká bývalá estonská prezidentka

V Praze bývalá estonská prezidentka Kersti Kaljulaidová jasně vyjádřila svůj názor na otázku, před kterou stojí EU, když zvažuje, zda Ukrajina by měla být přijata za člena bloku.

„Chtěla jsem jen říct, že by mělo jít o zjednodušení. Je velmi obtížné diskutovat o tom, zda by se Ukrajina měla připojit k Evropské unii, a pak diskutovat o tom, jak se její zemědělství zapojí do společné zemědělské politiky.

[Ale] to není ta otázka. Otázka zní: Ukrajina je vojenská mocnost s obrovskou vojenskou výrobní kapacitou. V čích rukou musí být? V rukou Ruska, [nebo] v rukou Západu? Konec příběhu. To je naše otázka. To je náš cíl.

Ať jsou Ukrajinci s námi, protože si představte, že by začali, jako za časů Sovětského svazu, stavět všechny ty věci pro Rusko, ne pro nás.

A to vám dává odpověď. Je to velmi jednoduché.“

Ukrajina posiluje bezpečnostní opatření v regionech hraničících s Běloruskem

V návaznosti na včerejší varování Zelenského Ukrajina posiluje bezpečnostní opatření ve svých regionech hraničících s Běloruskem, informovala agentura AFP, poté co již několik týdnů varovala před možným novým útokem ze strany hlavního regionálního spojence Ruska.

Kyjev varoval, že Rusko může využít Bělorusko – odrazový můstek pro svou invazi na Ukrajinu v roce 2022 – k nové ofenzivě ze severu, včetně směru na hlavní město.

AFP poznamenala, že ukrajinská bezpečnostní služba (SBU) uvedla, že její jednotky a armáda „provádějí komplexní soubor posílených bezpečnostních opatření v severních regionech naší země“.

Tato opatření – včetně zintenzivnění kontrol osob a majetku – „budou sloužit jako účinný odstrašující prostředek proti jakýmkoli agresivním akcím nebo operacím nepřítele a jeho spojence“, uvedla SBU ve svém prohlášení.

Jen pro připomenutí: Rusko a Bělorusko tento týden také pořádají společná jaderná cvičení, do nichž jsou zapojeny tisíce vojáků, letadel a strategických raketových sil.

Ukrajina musí být při používání dronů přesná, aby nepomáhala ruským provokacím, říká polský ministr obrany

Pro informaci, polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz dnes ráno uvedl, že Ukrajina musí být při používání dronů velmi přesná, aby Rusko nemohlo zasahovat do jejich letové dráhy.

„Ukrajina musí být v tomto ohledu samozřejmě přesnější, aby nedávala podnět k ruským provokacím,“ řekl Kosiniak-Kamysz na tiskové konferenci v estonském hlavním městě Tallinnu, informovala agentura Reuters.

„Naše území … by nemělo být narušováno, nemělo by být ohrožováno.“

Na začátku tohoto týdne se Ukrajina omluvila za jednotlivé případy, kdy se její drony útočící na cíle v Rusku zabloudily do baltského vzdušného prostoru, a vinu za to připsala moskevské „elektronické válce“.

Generální tajemník NATO Mark Rutte však vinu jednoznačně přičítá Rusku a včera (Europe Live, středa) bez obalu prohlásil:

„Pokud drony přilétají z Ukrajiny, nejsou tam proto, že by Ukrajina chtěla poslat dron do Lotyšska, Litvy nebo Estonska. Jsou tam kvůli bezohlednému, nelegálnímu a rozsáhlému útoku Ruska, který začal v roce 2022, samozřejmě po tom, co udělali na Krymu v roce 2014 proti Ukrajině.“

Rusko tvrdí, že Ukrajina usiluje o eskalaci poté, co Zelenskyj varoval před možným rozšířením války ze strany Ruska

Právě když Pavel hovořil v Praze, mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová řekla novinářům, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj usiluje o eskalaci konfliktu mezi oběma zeměmi.

To je docela odvážné tvrzení, vzhledem k pokračující a neúprosné invazi Ruska na Ukrajinu, která trvá již roky.

Ale zapadá to do vzorce stále asertivnějšího či přímo agresivního jazyka Ruska vůči ostatním v regionu – nejprve pobaltské státy, zejména Lotyšsko, a nyní Ukrajina.

Ve skutečnosti Zelenskyj konkrétně varoval včera večer před možností, že Rusko rozšíří svou agresi, zejména ze směru Běloruska.

„Ukrajina se určitě bude bránit, a právě teď je naším úkolem posílit náš stát tak, aby se žádný z pěti ruských scénářů rozšíření války přes severní Ukrajinu neuskutečnil,“ řekl.

„Mír v Evropě již není samozřejmostí,“ říká Petr Pavel z Česka

V ostrém varování Pavel – generál NATO ve výslužbě – varuje, že „mír v Evropě již nelze považovat za samozřejmý stav.“

„Musí být opět aktivně chráněn, bráněn a udržován. Poučením z této chvíle není to, že Evropa je sama, ale to, že Evropa musí být dostatečně silná, aby se v případě potřeby dokázala postavit na vlastní nohy.“

Varuje, že Evropa musí využít všech možností, aby se dostala do co nejlepší pozice, protože „historie prostě nebude čekat, až bude Evropa připravena.“

„Musíme jednat rychle,“ říká.

Evropa se musí poučit z Ukrajiny a reagovat na výzvy „mnohem rychleji“, říká Pavel

Pavel také varuje před tím, že Evropa může tratit kvůli „byrokratickým překážkám“.

Poukazuje na schopnost Ukrajiny inovovat a během několika dní testovat v praxi nová řešení, jako jsou drony, a to díky zrychlenému harmonogramu nákupu a výroby.

„Ukrajina prokázala nejen odhodlání a hrdinství, ale také neuvěřitelnou schopnost přizpůsobit se, inovovat a měnit se.

To je něco, co jsme v Evropě ztratili kvůli mnoha regulačním opatřením, která jsou nezbytná v době míru, ale v konfliktu samozřejmě musíte být … flexibilní a dosáhnout výsledků v co nejkratším čase. …

Navštívil jsem Ukrajinu několikrát a také firmy vyrábějící drony. Vyrábějí je v nejrůznějších verzích, posílají je přímo na frontu, testují je během několika dní a zpětnou vazbu dostávají do firem opět během několika dní. Tempo tedy daleko přesahuje to, čeho můžeme dosáhnout v době míru. …

„Pokud chceme uspět v jakémkoli potenciálním budoucím konfliktu, musíme mít postupy, které budou mnohem rychlejší než ty, které máme dnes, protože jinak prohrajeme konflikt kvůli byrokratickým překážkám.“

Srovnává to s tím, že „Evropa má všechny ingredience na skvělé jídlo, ale stále nemáme recept.“

V krátké sekci otázek a odpovědí je Pavel dotázán na roli umělé inteligence a technologie v širším smyslu.

Říká, že „není pochyb o tom, že technologie bude zbraní budoucnosti“, přičemž poukazuje na to, že se na tuto otázku zaměřili ruský prezident Putin a čínský prezident Si během svých rozhovorů v Číně tento týden.

„Myslím, že to musíme brát vážně, protože zejména Čína v této oblasti dělá obrovský pokrok, a zkušenosti z Ukrajiny i Blízkého východu ukazují, že technologická převaha může být skutečným zlomovým bodem.“

„Pokud bude Ukrajina donucena k nevýhodnému míru, budeme všichni žít s následky po celá desetiletí,“ varuje Pavel

Pavel se obrací k Ukrajině a zdůrazňuje, že „podpora Ukrajiny není charita“, ale „přímá investice do vlastní bezpečnosti Evropy“.

„Pokud bude Ukrajina donucena k nevýhodnému míru, budeme všichni žít s následky po celá desetiletí,“ varuje.

EU a NATO by měly sladit priority, aby pomohly Evropě posílit obranu, říká Pavel

Pavel také zdůrazňuje potřebu sblížit EU a NATO, protože Brusel „má nástroje, které NATO nemá: financování, infrastrukturu a průmyslovou politiku“, které mohou fungovat jako politické nástroje na pomoc při obranných přípravách.

„Jsem přesvědčen, že tyto dva soubory nástrojů by měly být propojeny. NATO a Evropská unie nejsou v oblasti evropské bezpečnosti konkurenty. Měly by fungovat jako doplňkové pilíře.“

Uvádí konkrétní příklad spolupráce NATO s EU na modernizaci „tras, přístavů, mostů a letišť“, které jsou klíčové pro přesun sil po Evropě.

„Úkolem je zajistit, aby se tyto dva plány překrývaly; aby vojenské požadavky NATO určovaly investice EU a investice EU posilovaly odstrašující sílu NATO.“

Výslovně uvádí, že do těchto plánů by měly být zahrnuty Kanada, Norsko a Spojené království jako „nepostradatelní aktéři evropské bezpečnosti“.

„Není čas ztrácet čas“, protože klíčem k schopnosti Evropy bránit se jsou schopnosti, nikoli výdaje, říká Pavel

Pavel říká, že Evropa „již dosáhla významného pokroku v oblasti výdajů na obranu“, ale varuje, že „důvěryhodná obrana není postavena pouze na úrovni výdajů.“

„Musíme tvrdě pracovat na posílení našich strategických kapacit a odstranění kritických mezer v oblastech, jako je strategická letecká přeprava, protivzdušná a protiraketová obrana, zpravodajství, logistika nebo vojenská mobilita. Není čas ztrácet čas.“

„Mnohé předpoklady staré bezpečnostní architektury již neplatí,“ varuje český prezident

Pavel nejprve uvádí, že jeho opakovaná varování, že Evropa se musí soustředit na svou politickou vůli, průmyslovou kapacitu a technologické kapacity, „zůstávají plně platná; pokud vůbec, dnes jsou ještě naléhavější.“

Říká, že je zřejmé, že Evropa „musí převzít větší odpovědnost za svou vlastní obranu, ne proto, že nám to nařizuje Washington, ale proto, že je to v našem vlastním strategickém a životním zájmu.“

Uvádí, že jelikož „se debaty o budoucím rozsahu konvenční vojenské přítomnosti Ameriky v Evropě stávají stále výraznějšími, Evropa musí být na tuto realitu připravena.“

„To neznamená, že by se Evropa měla odvrátit od Spojených států – právě naopak. NATO zůstává základem naší kolektivní obrany a transatlantické pouto je i nadále nezbytné pro naši vlastní bezpečnost – ale musíme si upřímně přiznat, že mnoho předpokladů, na nichž stojí stará bezpečnostní architektura, již neplatí.“

Zdroj v angličtině ZDE