24. 5. 2026
Stále více izolovaný Vladimír Putin je odhodlán pokračovat ve válce na Ukrajině, konstatují dobře informované zdroje, a to navzdory upadající ekonomice
Vladimir Putin přijel začátkem května k hotelu v centru Moskvy v ruském SUV, oblečený neformálně v džínách a lehké bundě. S kyticí květin v ruce vešel bez spěchu do lobby a objal svou bývalou učitelku Veru Gurevičovou, která ho políbila na obě tváře.
Poté pomohl Gurevičové do auta a odvezl ji na večeři do Kremlu.
Stalo se to jen den poté, co několik západních médií s odvoláním na zprávu evropských zpravodajských služeb tvrdilo, že Putin strávil několik týdnů schovaný v podzemním bunkru, sužován strachem z atentátu nebo dokonce z převratu.
Televizní setkání bylo pečlivě připraveno tak, aby posílilo zcela odlišný obraz ruského vůdce, který si za 25 let u moci vypiloval: přístupný, sebevědomý prezident, muž lidu, který se neformálně zastaví u své bývalé učitelky.
Ačkoli jsou obavy z bezprostředního převratu přehnané, není pochyb o tom, že Putin vstupuje do nejnáročnějšího období své dlouhé vlády. Rozhovory s několika lidmi z okruhu ruského vůdce, stejně jako se zdroji z ruského podnikatelského světa a západními zpravodajskými úředníky, vykreslují obraz izolovaného vůdce obklopeného elitou, která rychle propadá do deziluze, a to jak kvůli zaseklé válce na Ukrajině, tak kvůli hospodářskému útlumu doma.
„Letos došlo mezi elitami rozhodně ke změně nálady… panuje hluboké zklamání z Putina,“ řekl dobře informovaný podnikatelský lídr a dodal, že se šíří „pocit, že se blíží nějaká katastrofa“.
„Nikdo si nemyslí, že se zítra všechno najednou zhroutí,“ řekl zdroj. „Ale roste povědomí o tom, že se neustále přijímají naprosto nesmyslná, sebezničující rozhodnutí. Lidé, kteří kdysi Putina bránili, to už nedělají. Jakýkoli pocit budoucnosti zmizel.“
Putinova popularita klesá, ekonomika je pod rostoucím tlakem a dokonce i prokremelští blogeři, kteří prezidenta málokdy kritizovali, začínají promlouvat.
Navzdory trhlinám, které se objevují doma, se Putinův postoj ohledně války na Ukrajině nezměnil a on zůstává odhodlán pokračovat, jak vyplývá z rozhovorů s několika lidmi obeznámenými s jeho uvažováním, stejně jako s evropskými a ukrajinskými zpravodajskými úředníky.
Putin dal jasně najevo svému nejbližšímu okolí, že věří, že Moskva může do konce roku obsadit celý Donbas, uvedly dva zdroje s přístupem k prezidentovi. „Putin je posedlý Donbasem a dokud toho nedosáhne, nepřestane,“ řekl jeden z nich.
Ve svém projevu po průvodu k Dni vítězství 9. května – který byl kvůli obavám z útoků ukrajinských dronů omezen – Putin mnohé překvapil tvrzením, že válka se „chýlí ke konci“. Tento výrok se dostal na titulní stránky novin, ale ti, kdo znají jeho uvažování, varují, že by neměla být interpretována jako znamení, že je připraven ke kompromisu. Namísto toho naznačuje, že Putin věří, že vojenský průlom je na dosah.
Ukrajinský zpravodajský důstojník uvedl, že ruští generálové přesvědčili ruského vůdce, že Donbas bude do konce roku dobyt. „Velitelství je zásobováno smyšlenými zprávami, které tvrdí, že vítězství je na dosah,“ řekl tento důstojník.
Tato chvástavost se v současné době na bojišti neprojevuje. Vojenští analytici varují, že při současném tempu postupu by Rusku mohlo trvat roky, než Donbas zcela dobude.
Zůstává nejasné, do jaké míry ruské vojenské a bezpečnostní služby předkládají Putinovi příliš optimistický obraz situace. „I když mnozí v jeho okolí chápou realitu situace, stále nevíme, co si myslí sám Putin. To je ta nejtěžší část,“ řekl jeden z vysokých evropských zpravodajských úředníků.
„Samozřejmě, že úředníci a armáda prezidentovi malují růžový obraz,“ řekl člověk obeznámený s diskusemi v Kremlu. „Lžou mu. Tak funguje systém, který Putin vybudoval.“
Dalším faktorem v Putinově rozhodnutí pokračovat v boji je to, že ruský vůdce ztratil víru ve schopnost Donalda Trumpa vyvinout na Kyjev tlak, aby se v rámci dohody vzdal území, podle jednoho zdroje blízkého Putinovi a dalšího zapojeného do neoficiálních jednání.
„V Moskvě panoval všeobecný optimismus, že Trump po svém zvolení zajistí Donbas. Ten se z velké části vypařil,“ uvedl jeden zdroj v kontaktu s Putinem.
Ačkoli Trump v poslední době opakovaně prohlašoval, že válka na Ukrajině se chýlí ke konci – s pomocí USA –, ruské vedení stále více vidí malý smysl v pokračování jednání s Washingtonem. Ukrajina potvrdila, že Trumpovi vyslanci, Jared Kushner a Steve Witkoff, na ni během řady schůzek opakovaně vyvíjeli tlak, aby stáhla ukrajinské jednotky z území, které stále kontroluje.
Kyjev však také dramaticky snížil svou závislost na Washingtonu a zároveň zintenzivnil vlastní vojenskou výrobu. Uvolnění půjčky EU ve výši 90 miliard eur a prohlubování vazeb v oblasti sdílení vojenských a zpravodajských informací s evropskými spojenci dále oslabily vliv USA na Ukrajinu a Kyjev není ochoten dělat ústupky ohledně území bez pevných bezpečnostních záruk ze strany USA.
Prozatím je cílem Moskvy dobytí Donbasu a ruští vyjednavači dali jasně najevo, že jakmile k tomu dojde, bude Moskva připravena požádat o mír. Lidé z Putinova okolí však tvrdí, že jeho ambice by se mohly opět zvýšit, pokud vycítí, že se Ukrajina začíná hroutit. Dvě osoby obeznámené s jeho uvažováním uvedly, že by pak mohl jít ještě dál a překročit řeku Dněpr ve snaze zmocnit se všech čtyř ukrajinských regionů, které Rusko v roce 2022 prohlásilo za anektované, ale dosud nad nimi nemá plnou kontrolu.
„Není to dlouhodobý stratég,“ řekl jeden z nich. „Jeho chuť roste, jak jí.“
Nespokojenost doma
Vlny nesouhlasu ve společnosti se začaly objevovat již na začátku roku 2026, kdy Kreml zakázal nebo omezil většinu aplikací pro zasílání zpráv a zachoval přístup pouze k alternativě podporované státem.
Mobilní internet v centru Moskvy a dalších regionech byl přerušován nebo zcela odpojen, což vedlo k tomu, že ruské podniky si stěžovaly na ztráty v řádu miliard rublů.
Výpadky vyvolaly černý humor mezi moskevskou elitou. „U večeře se všichni baví o internetu. Teď jsme někde blíž Severní Koreji,“ řekl jeden z informátorů z Kremlu. Čínské kontroly internetu, kdysi v Rusku běžně vysmívané jako symbol cenzury, se nyní diskutují s jistou závistí.
Na odpojení internetu dohlíží mocná druhá služba FSB, obávané oddělení bezpečnostních složek zodpovědné za otrávení zesnulého opozičního vůdce Alexeje Navalného.
Zároveň se podle dvou osob obeznámených s diskusemi představitelé ruské politické elity – včetně mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova a prvního náměstka šéfa prezidentské kanceláře Sergeje Kirijenka – v soukromí pokoušeli odradit Putina od některých přísnějších omezení, avšak bez úspěchu.
„Dokud bude válka pokračovat, bude Putin upřednostňovat bezpečnostní služby,“ řekl další činitel blízký Kremlu.
„Otázka internetu je pro ruskou společnost velmi citlivá. A vyvolala obrovskou vlnu pobouření,“ uvedla v telefonickém rozhovoru Ksenia Sobčaková, ruská novinářka s rozsáhlými kontakty a dcera Putinova bývalého politického mentora.
Sobčaková uvedla, že je jen otázkou času, než ruské úřady půjdou ještě dál a přistoupí k blokování všech západních sociálních médií, čímž donutí lidi přejít na domácí alternativy. Předpověděla, že k tomuto kroku by mohlo dojít již příští rok. „Myslím, že rozhodnutí k tomu bylo definitivně učiněno,“ řekla.
Pro mnoho Rusů tento rok přinesl také vyšší daně a rostoucí inflaci, přičemž chřadnoucí ekonomika nutí podniky k uzavření a způsobuje prudký nárůst cen potravin a domácích účtů.
Celkově se zdá, že Putin porušil jednu z nepsaných společenských smluv, na nichž spočívala jeho vláda od začátku invaze: že obyčejní Rusové mohou válku do značné míry ignorovat, pokud zůstane jejich každodenní život stabilní.
Na ruských sociálních sítích je frustrace z úřadů stále viditelnější. Vírálně se šíří videa, na nichž majitelé malých podniků protestují proti vyšším daním, obyvatelé si stěžují na opakované výpadky internetu a sibiřští farmáři zuří kvůli hromadnému utracení hospodářských zvířat nařízenému úřady.
Ruský index celkové spokojenosti v dubnu klesl na nejnižší úroveň za posledních 15 let, jak uvedla státní agentura pro průzkum veřejného mínění, a několik průzkumů ukázalo, že Putinova popularita klesla na nejnižší úroveň od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu.
„Putin pozorně sleduje svou popularitu. Od roku 1999 sleduje průzkumy veřejného mínění téměř posedle,“ řekl Alexej Venediktov, bývalý šéfredaktor rozhlasové stanice Echo Moskvy, která byla po začátku války nucena ukončit vysílání.
Venediktov vzpomněl, jak mu Putin krátce po anexi Krymu – proti níž se novinář stavěl – mávl před očima čísly z průzkumů ukazujícími drtivou podporu veřejnosti a řekl mu: „Ty nejsi s lidmi. Já jsem s lidmi.“
Puč?
Ačkoli je zřejmé, že mezi elitou i obyvatelstvem roste nespokojenost, většina analytiků se domnívá, že pokud se skutečně objeví reálná hrozba pro Putinův režim, bude pocházet z jeho nejbližšího okolí, nikoli z ulice.
Jedním z nejvýraznějších tvrzení, o kterém se hovořilo na začátku tohoto měsíce a jehož zdrojem byla zpravodajská zpráva vypracovaná nejmenovanou evropskou zemí, byla domněnka, že bývalý ministr obrany Sergej Šojgu by se mohl stát hrozbou pro Putina. Mnozí příznivci i kritici však považují bezprostřední puč v Kremlu za nepravděpodobný.
Ruské bezpečnostní služby s Putinovým souhlasem zatkly několik Šojgových nejbližších spolupracovníků a přátel, čímž ještě více izolovaly kdysi mocného bývalého ministra uprostřed spekulací, že by nakonec mohl být sám odstraněn.
„Šojgu nemá v armádě žádnou popularitu ani oporu,“ řekl bývalý vysoký úředník, který ho osobně zná. „Nikdy se nepostaví proti Putinovi.“
Je také nepravděpodobné, že by se ozvali ruští oligarchové. Mnozí jsou v soukromí válkou zděšeni, ale mlčí, protože se bojí promluvit, uvedl přední ruský podnikatel. V posledních měsících došlo k novým čistkám a nové vlně státních konfiskací zaměřených na soukromé podniky, zejména k zatčení Vadima Moškoviče, miliardáře a zakladatele významné zemědělské firmy.
„Obchodní elita hraje ruskou ruletu. Doufají, že to schytá jejich soused, zatímco oni budou ušetřeni,“ řekl Oleg Tinkov, jeden z mála ruských podnikatelských lídrů, kteří se proti invazi otevřeně vyslovili a uprchli ze země.
„Kdo se proti němu postaví? Všichni prostě čekají na jeho pád,“ dodal Tinkov.
Ruský prezident mezitím v posledních týdnech zintenzivnil své cestovní plány, což se jeví jako záměrný pokus vyvrátit spekulace o jeho bezpečnosti a údajné paranoii. „Putin byl vždy posedlý svou bezpečností, ale je mylné naznačovat, že se skrývá,“ řekl jeden z lidí blízkých Kremlu, který se nedávno setkal s prezidentem.
„Ano, mezi elitami panuje nervozita. Ano, panuje nejistota. Ale řeči o existenční hrozbě pro Putinovu vládu jsou předčasné. On má stále vše pod kontrolou.“
Vysoký evropský zpravodajský úředník uvedl, že mnozí z nejvyšších kruhů jsou „v současné době ve fázi uznání“, kdy si uvědomují narůstající problémy jak na bojišti, tak v ekonomice, ale nemají plány, jak jim čelit.
„Chápou, že jde o sestupný trend. Ale neslyšel jsem, že by se ptali... ‚Co s tím tedy máme dělat?‘“
Zdroj v angličtině ZDE
Diskuse