Donald Trump v pátek podepsal zákon, který umožňuje uvalení rozsáhlých sankcí na Rusko s cílem donutit ho k ukončení války s Ukrajinou a který mu rovněž dává pravomoc uvalit dodatečná cla na země porušující embargo.

Americký prezident podepsal zákon Lindseyho O. Grahama o sankcích proti Rusku a Íránu dva dny poté, co jej Sněmovna reprezentantů schválila v nadstranickém hlasování 262 ku 159, a to navzdory obavám, že mu tento zákon dává příliš velkou moc.

Zákon ukládá nové sankce ruským politickým a vojenským představitelům a zahraničním sítím, které pomáhají zásobovat ruskou válečnou mašinerii a obcházet stávající sankce.

Kromě toho se zaměřuje na ruskou flotilu „stínových tankerů“, díky nimž může země i přes stávající sankce na vývoz energie nadále přepravovat ropu po celém světě.

Trumpovi však zároveň dává širokou volnost při jeho uplatňování, včetně toho, které země by mohly čelit clům a jaké celní sazby by mohly být uvaleny. Prezidentovi také poskytuje rozsáhlou diskreční pravomoc ohledně toho, zda lze u určitých zemí upustit od sankčních opatření.

Kontroverzní je, že umožňuje Trumpovi uvalit cla až ve výši 100 % na odběratele ruské energie, včetně Číny, a na další země, které Moskvě pomáhají obcházet sankce.

Široká ustanovení návrhu zákona kritizovalo mnoho demokratů, kteří si stěžovali, že dává Trumpovi nadměrnou pravomoc uchýlit se k clům, která již uvalil na řadu zemí navzdory rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, jenž mu to zakazuje na základě zákona o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích z roku 1977.

Trump obhajuje zákaz vstupu CNN, MS Now a Politico do Bílého domu: „Nemyslím si, že by soud měl připustit falešné zprávy“

Na akci v Oválné pracovně, jejímž cílem bylo propagovat změny, které podle svých slov provádí v americkém zdravotním systému – včetně tlaku na snížení cen léků a omezení dávek vakcín pro děti –, Donald Trump obhajoval své rozhodnutí zakázat vstup CNN, MS Now a Politico z Bílého domu.

Když mu korespondentka NBC News Kelly O’Donnell, bývalá předsedkyně Asociace korespondentů Bílého domu, připomněla, že „každý prezident skládá přísahu, že bude dodržovat ústavu, jejíž součástí je i první dodatek“, prezident odpověděl, že to dělá, „mnohem více než vy“, a dodal: „Člověk už má tak dost čtení a sledování falešných zpráv.“

„Možná se k nim přidají i další,“ varoval Trump, než o chvíli později naznačil, že na jeho seznamu jsou i New York Times a Washington Post.

„Naše země potřebuje poctivé zprávy,“ řekl prezident.

„Potřebujete svobodný tisk,“ dodal Trump. „Potřebujete spravedlivý a poctivý tisk.

Když jiný reportér Trumpovi připomněl, že v roce 2018 prohrál u soudu, když se pokoušel zakázat Jimovi Acostovi z CNN vstup do Bílého domu, Trump se pokusil přepsat historii tvrzením, že „nemuseli jsme to hnát příliš daleko, protože reportér, o kterém mluvíte, se sám zdiskreditoval.“ Ve skutečnosti poté, co soudce nařídil Bílému domu obnovit Acostovi přístup, první Trumpova administrativa okamžitě ustoupila.

„Nemyslím si, že by soud měl dovolit, aby se den za dnem psaly falešné zprávy,“ pokračoval Trump. „Myslím si, že někdo má právo je držet stranou, pokud budou neustále psát nepravdivé články,“ trval na svém, zjevně aniž by pochopil základní část americké ústavy.

Trump poté prozradil, že ho rozčiluje především to, že tón reportáží o něm ze strany nestranných médií není dostatečně pozitivní, zatímco chválil stranická pravicová média.

„Chápu, že se mi nedostává spravedlivého zacházení v tisku. Dostává se mi ho od Breitbartu. Trochu ho dostávám i od Foxu,“ řekl Trump. „Ale to, co žádám, je jen zdání pravdy.“

Novináři a zákonodárci kritizují Trumpův příkaz zakázat médiím přístup do Bílého domu

Řada novinářů a demokratických zákonodárců se na sociálních sítích vyjádřila kriticky k plánu Donalda Trumpa zakázat několika médiím přístup do Bílého domu (což bylo rovněž oznámeno na sociálních sítích).

„Jedná se o další útok na První dodatek Ústavy ze strany prezidenta, který ví, že on i jeho strana patolízalů jsou hluboce nepopulární,“ napsal po oznámení na X JB Pritzker, guvernér státu Illinois a potenciální uchazeč o prezidentský úřad v roce 2028. „Donald Trump se nemůže schovat před svými neúspěchy, a tak zakazuje vstup novinářům, které nemá rád, aby vám zabránil se o nich dozvědět.“

Prezident dnes odpoledne zveřejnil, že hodlá zakázat vstup do Bílého domu třem médiím – Politico, CNN a MS Now – s tvrzením, že přinášejí „VYMYŠLENINY a LŽI“. Vyhrožoval, že totéž udělá i s dalšími médii šířícími „falešné zprávy“.

Ruben Gallego, demokratický senátor z Arizony, označil tento zákaz za „přímo z autoritářské příručky“.

Trump v pátek při projevu k novinářům v Oválné pracovně svůj zákaz ještě zdůraznil.

„Protože to jsou falešné zprávy,“ řekl Trump, když byl dotázán, proč chce těmto médiím zablokovat přístup. „Člověk už má plné zuby čtení a sledování falešných zpráv. Když se podíváte na CNN, je to prostě podvrh.“

„Možná se k nim přidají i další,“ dodal Trump.

Stručný přehled hlavních zpráv dne:

Trump vyhrožoval, že z Bílého domu vyloučí několik zpravodajských médií. V příspěvku na Truth Social prezident uvedl, že z Bílého domu vyloučí CNN, Politico a MS Now (zpravodajské médium dříve známé jako MSNBC). Důvod zákazu nebyl okamžitě jasný.

JD Vance se zúčastnil mítinku na podporu republikánských kandidátů v Iowě. Viceprezident, který je klíčovým propagátorem Trumpovy administrativy v rámci kampaně k volbám do Kongresu, byl v Council Bluffs v Iowě, kde vedl kampaň za republikánské kandidáty v tomto státě. Vyhradil si však dost času i na výpady proti demokratům, včetně Alexandrie Ocasio-Cortezové a Jamese Talarica.

Několik guvernérů přijalo opatření týkající se regulace umělé inteligence a datových center. Po celé zemi guvernéři – včetně potenciálních uchazečů o prezidentský úřad v roce 2028 Joshe Shapira a Gavina Newsoma – zakončili týden kroky v oblasti technologií, jelikož nad volbami do Kongresu visí frustrace z datových center a obavy z nekontrolovatelného vývoje umělé inteligence.

The Washington Post informoval, že oficiální počet vojenských obětí v válce s Íránem je zřejmě příliš nízký. Podle několika frustrovaných úředníků, kteří s deníkem hovořili, činí skutečný počet amerických vojáků zabitých v důsledku eskalujícího konfliktu s Íránem nejméně 22 – nikoli 18, jak veřejně uvádí Pentagon.

Trumpův šéf FBI zastavil spolupráci s kanadskými úřady kvůli pokynům kanadské veřejnoprávní televize ohledně 11. září

Poté, co média v srpnu informovala, že kanadská veřejnoprávní televize vydala interní pokyny, aby se o útocích z 11. září nehovořilo jako o teroristických útocích bez uvedení vnějšího viníka, Kash Patel, ředitel FBI za Donalda Trumpa, vyjádřil na sociálních sítích své pobouření.

„Jakákoli kanadská agentura, která veřejně neodmítne toto zkreslení historie a urážku duší těch, kteří zahynuli při největším teroristickém útoku v historii USA, již nebude mít v této FBI žádného přítele… Nemluvě o našich hrdinech, kteří na následky útoku reagovali 🇺🇸,“ napsal Patel na Twitteru.

Ukázalo se, že Patel svou hrozbu splnil. Patel však nepodnikl odvetná opatření proti samotné televizní stanici CBC – která je z redakčního hlediska nezávislá na kanadské vládě. Místo toho Patel reagoval přerušením spolupráce s kanadským protějškem FBI, Královskou kanadskou jízdní policií (RCMP), jak v pátek informoval New York Times.

CBC své zásady revidovala krátce poté, co se dostaly do povědomí veřejnosti, uvedly Times, ale to nezabránilo FBI zrušit schůzky s RCMP a pozastavit část (ale ne veškerou) spolupráci mezi těmito dvěma bezpečnostními složkami, které obvykle úzce spolupracují.

Tento neobvyklý krok, jímž se reagovalo na zásady veřejnoprávní stanice vůči domácí bezpečnostní složce, přišel uprostřed eskalujících napětí mezi USA a Kanadou a ve stínu rostoucí obchodní války podněcované americkým prezidentem.

Trump o válce v Íránu a postupu Húsiů v Jemenu: „Všechno se vyřeší“

V novém rozhovoru pro NewsNation o válce v Íránu – kde se naděje Donalda Trumpa na rychlé svržení íránského režimu rozplynuly v neustále eskalujícím regionálním konfliktu – americký prezident uvedl, že stále čeká, než se rozhodne, jak bude postupovat dál.

„No, uvidíme, co se stane,“ řekl Trump stanici NewsNation. „Právě teď chtějí uzavřít dohodu. A pokud ta dohoda nebude správná, pak bych o ní ani neuvažoval. Ale právě teď chtějí uzavřít dohodu, protože prohrávají ve všech ohledech.“

Jelikož počáteční údery na Írán nedokázaly donutit íránské vedení ke kapitulaci, Trump se stále více obrací k ekonomickým opatřením. Poté, co Írán fakticky uzavřel Hormuzský průliv a tím omezil globální dodávky energie, Trumpova administrativa reagovala protiblokádou. A administrativa zavedla novou sérii sekundárních sankcí, jejichž cílem je odříznout Írán od zemí, které s ním stále obchodují.

Trump se také zmínil o svých rozhovorech s Húti – jemenskou frakcí, jejíž rychlý postup na pobřeží Rudého moře ohrožuje lodní dopravu v další klíčové tepně světového obchodu.

„No, mluvíme také s Húti a oni by rádi zjistili, zda se nám podaří uzavřít dohodu,“ řekl Trump.

„Všechno se vyřeší,“ dodal.

Federální imigrační úředník se přiznal  v souvislosti s federálním obviněním z toho, že lhal FBI o tom, že byl napaden, než v Minneapolis v lednu, v době vrcholícího Donald Trumpova deportačního tažení, střelil ⁠venezuelského muže do nohy.

Christian Castro, který byl bez nároku na plat suspendován ze své funkce agenta Úřadu pro imigraci a celní kontrolu (ICE), je prvním federálním policistou, kterého americké ministerstvo spravedlnosti obvinilo z protiprávního jednání v rámci operace „Metro Surge“, při níž byly loni v zimě do měst v Minnesotě nasazeny tisíce ozbrojených a maskovaných agentů.

Castro byl ve čtvrtek v Minneapolis zadržen agenty minnesotského úřadu pro stíhání trestných činů a na základě nevyřízeného zatykače byl umístěn do věznice v okrese Hennepin.

Generální ředitel JPMorgan Chase Jamie Dimon se podle agentury Reuters zúčastní státní večeře, kterou pořádá Donald Trump na počest čínského prezidenta Si Ťin-pchinga.

Trump příští týden přivítá čínského vůdce v Bílém domě při jejich druhém setkání v tomto roce, přičemž oba lídři usilují o stabilitu ve vztazích, které jsou pod tlakem kvůli otázkám sahajícím od obchodu přes Tchaj-wan a Írán až po globální obavy ohledně umělé inteligence.

Dimon se připojí k dalším vrcholovým manažerům, včetně generálního ředitele OpenAI Sama Altmana a generálního ředitele Nvidie Jensena Huanga, kteří se také chystají na setkání zúčastnit, jak již dříve informoval server Politico.

Setkání se koná v době, kdy obavy z nebezpečí umělé inteligence dosahují historického maxima poté, co zasvěcenci ze společnosti Anthropic vyjádřili obavy, že technologie, kterou vyvíjejí, by se mohla stát natolik pokročilou a nebezpečnou, že by mohla během deseti let způsobit vyhynutí lidstva, a tvrdili, že mnoho jejich kolegů sdílí stejné obavy, ale veřejně se k tomu nevyjádřili.

Nový průzkum ukazuje, že většina voličů v Michiganu nesouhlasí s Trumpovými cly na Kanadu

Podle nového průzkumu se více než 60 procent potenciálních voličů v Michiganu, pohraničním státě, který je silně závislý na obchodu s Kanadou a který bude klíčový pro ovládnutí Kongresu v roce 2026, staví proti clům, která Trumpova administrativa uvalila na severního souseda USA.

Průzkum provedený The Washington Post a Schar School zjistil, že většina dotazovaných pravděpodobných voličů v Michiganu, včetně většiny nezávislých voličů, cla uvalená na Kanadu nepodporuje. Podpora se do značné míry rozdělila podle stranické příslušnosti: 89 procent demokratů byla proti, zatímco pouze těsná většina – 56 procent – republikánů byla pro.

V Michiganu se odehrává jeden z nejsledovanějších letošních soubojů o křeslo v Senátu, a to mezi republikánským kongresmanem Mikem Rogersem a jeho progresivním demokratickým vyzyvatelem Abdulem El-Sayedem. Na rozdíl od jiných republikánů v severních pohraničních státech, kteří se vyslovili proti eskalující obchodní válce mezi USA a Kanadou, Rogers z velké části vyjádřil podporu Trumpovým clům.

Poslední kolo amerických cel proti Kanadě vstoupilo v platnost koncem srpna, poté co jednání mezi oběma zeměmi zkrachovala na poslední chvíli. Kanada reagovala odvetnými opatřeními v podobě nových cel na americké zboží, čímž narušila obchodní tok, který je životně důležitý pro ekonomiky pohraničních států, jako je Michigan.

Zdroj v angličtině ZDE