Írán s ruskou pomocí vytvořil síť tisíců firem, které navzdory sankcím nakupují zbraně

2. 11. 2026

Oba státy dodávají íránské armádě potřebné produkty, čímž obcházejí mezinárodní sankce a americkou námořní blokádu. Ruská federace je obvykle posílá lodí přes Kaspické moře a ČLR nákladními letadly. Teprve loni v červnu, tedy po začátku války, Islámská republika koupila od Ruska várku detonátorů za 1,9 milionu dolarů, které lze použít v hlavicích raket a dronů. Celkem od ledna 2025 proběhlo mezi Moskvou a Teheránem nejméně pět dodávek detonátorů v celkové hodnotě 7,6 milionu dolarů.

Íránská strana pro takové transakce využívá síť asi 5 000 právnických subjektů spojených s místní armádou nebo Islámskými revolučními gardami. Jejich názvy stejného typu se skládají ze zkratky MOD (Ministerstvo obrany) a číselné kombinace; například MOD 346428.

Společnosti umožňují Íránu nakupovat zařízení a komponenty nejen ruské nebo čínské, ale také západní výroby. Takže v letech 2025–2026 Íránci dovezli tisíce nákladních vozů a pickupů značek Toyota a Iveco, které byly následně použity jako platformy pro mobilní odpalovací zařízení. Původně byly stroje určeny k exportu do zemí Střední Asie.

Na íránských plánech se podílí i mnoho dalších zemí, včetně Německa a Spojených arabských emirátů. Od začátku války proti Spojeným státům a Izraeli nakoupila Islámská republika zboží v hodnotě 27 milionů dolarů (hlavně elektroniku) evidované jako vyrobené v Emirátech. Současně bylo území SAE a jejich ropných tankerů opakovaně vystaveno íránskému ostřelování.

Abú Zabí, Washington, Moskva a Teherán odmítly vyšetřování komentovat. Jedinou výjimkou byl oficiální Peking, který jakoukoli účast na íránské krizi popřel. "Silně odmítáme pokusy zlomyslně spojovat regionální konflikty s Čínou nebo poškozovat pověst Číny," citovala Reuters čínské ministerstvo zahraničí.

Dříve Donald Trump odmítl uznat podporu íránských sil ze strany Ruska a Číny. "Pokud pomáhají [Íránu], je to na velmi nízké úrovni, ale vůbec v to nevěřím. Mají co ztratit a my bychom o tom věděli a zjistili bychom to velmi rychle!" napsal americký prezident 12. října na sociální síti Truth Social.

Ve stejných dnech dospěli američtí vědci z washingtonského Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) a Dallaského institutu George W. Bushe k opačným závěrům. Hodnotili vztahy mezi Čínou, Ruskem, Íránem a jejich spojenci ze Severní Koreje jako dlouhodobé spojenectví. Skupina expertů ve zprávě Human Rights Abuses in Drone Production at Yelabuga zdůraznila, že čtyřčlenná aliance v průběhu let zesílila a je vázána strategickým cílem podkopat globální vedení USA "podkopáváním globálního řádu založeného na mezinárodním právu".

Zdroj v angličtině: ZDE