Jabareen uvedl, že prvním požadavkem přibližně 840 000 palestinských izraelských voličů bylo zbavit se Netanjahuovy vlády, a zejména jejích nejextrémnějších členů, Itamara Ben-Gvira, ministra pro národní bezpečnost, a Bezalela Smotricha, ministra financí.

„Byly to strašné čtyři roky… ve všech oblastech života: pokud jde o demolice domů, zločinecké gangy v arabské komunitě bez jakéhokoli [zásahu] ze strany policie; nepřidělování potřebných prostředků našim obcím, našemu školství, naší mládeži obecně; rasismus ve všech oblastech života – fyzické útoky na Araby, brutalita policie,“ řekl Jabareen  v jednom ze svých prvních rozhovorů po volbách. „Bylo to tedy opravdu velmi nebezpečné období.“

Uvedl, že příštích několik dní bude klíčových. Izraelský prezident Isaac Herzog má již ve středu svolat politické představitele, aby si vyslechl jejich doporučení ohledně toho, komu by měla být dána první šance na sestavení příští vlády, přičemž žádná z politických skupin nemá jasný nárok na moc.

Netanjahuova koalice ztratila většinu, když se její počet křesel ve 120členném Knesetu snížil z 68 na 53. Blok sionistických stran „Změna“ vedený generálem ve výslužbě Gadi Eisenkotem má 48 křesel, což z arabsko-izraelských stran s rekordním počtem 19 křesel činí potenciální rozhodující sílu. Společná lista má 11 křesel, zatímco konzervativnější islamistická strana Ra’am jich má osm.

Eisenkot a jeho partneři se zavázali, že s Netanjahuem nevytvoří vládu národní jednoty, Eisenkot však zároveň stanovil podmínky pro jakoukoli potenciální koalici s arabskými stranami: musí uznat, že Izrael je židovský stát, přijmout povinnou vojenskou službu a odsoudit Hamás jako teroristickou organizaci.

Strana Ra’am a její lídr Mansour Abbas dali najevo, že jsou připraveni připojit se k Eisenkotově koalici. Společná kandidátka nemá v úmyslu se k takové vládě připojit, ale Jabareen uvedl, že je připravena ji zvenčí udržet nad vodou taktickým hlasováním v Knesetu.

„Podmínky, o nichž [Eisenkot] hovoří, se více týkají stran, které by v koalici byly. My se do koalice zapojit neplánujeme… z velmi jasných důvodů,“ řekl Jabareen ve svém rodinném domě v severním městě Umm al-Fahm. „Dokud bude pokračovat okupace našeho lidu na Západním břehu, nemůžeme být součástí vlády.

„Abychom však mohli využít naši politickou sílu k odstranění extrémistické Netanjahuovy vlády, prohlásili jsme, že zvážíme možnost podpory zvenčí. Je to příležitost změnit politiku, změnit postoje, včetně těch vůči arabské komunitě a palestinskému lidu.

„Je to skutečně historický okamžik a doufám, že se v opozici najdou partneři, s nimiž v tom budeme moci pokračovat. Domníváme se, že by to mohl být začátek změny.“

Jabareen (54), bývalý profesor práva a předseda socialistické strany Hadash, s Eisenkotem od úterních voleb ještě nemluvil, potvrdil však, že probíhají neformální diskuse mezi opozičními stranami.

Vytvoření nové vlády zřejmě nebude jednoduché. Vůdci stran v bloku „Změna“ se musí shodnout na kandidátovi na premiéra. Museli by také přijmout partnerství s arabskými stranami, ať už v koalici, nebo mimo ni. Největší odpor údajně klade vůdce pravicové opozice Avigdor Lieberman. Představitelé Společné listiny uvedli, že není jasné, zda partnerství s Palestinci skutečně překračuje Liebermanovy červené čáry, nebo zda pouze vyjednává o pozici ve vrcholu vlády.

Jabareen argumentoval, že ještě předtím, než by mohla být sestavena nová vláda, by 67 odpůrců Netanjahua v novém Knesetu mohlo využít své jasné většiny k převzetí kontroly nad zákonodárnou mocí. „Začalo by to změnou předsedy Knesetu,“ řekl a dodal, že opozice by mohla převzít také kontrolu nad výborem, který dohlíží na legislativní program.

„To by mohlo mít zásadní význam… ještě dříve, než dospějeme k závěrům ohledně koalice a nové vlády,“ uvedl a dodal, že jednou z priorit nového Knesetu by mělo být zrušení zákonů přijatých odcházející většinou, které porušovaly nezávislost izraelského soudnictví.

Jabareen jasně uvedl, že aby opoziční koalice mohla Netanjahua sesadit a fungovat jako menšinová vláda, bude muset řešit i hluboce zakořeněnou nerovnost v izraelské společnosti.

„Již léta trpíme systémovou diskriminací, takže pokud Eisenkot hovoří o změně, domnívám se, že by se tato změna měla týkat i naší komunity. Musíme být zacházeno rovnocenně,“ uvedl. „Žádáme také o politický horizont. Rádi bychom viděli ukončení války a obnovení jednání s palestinským vedením. Rádi bychom byli svědky začátku změny.“

Předseda Společné listiny vyjádřil obavy z toho, co by Netanjahu mohl udělat, aby si udržel moc. Premiér již vznesl obvinění, aniž by předložil důkazy, že arabské strany v předvolební kampani nelegálně využily katarské finanční prostředky, což Jabareen odmítl jako pokus o „delegitimizaci politické moci arabské komunity“ a „nebezpečné podněcování“.

Jednou z Jabareenových obav bylo, že by se izraelský vůdce připojil k Donaldu Trumpovi v obnovení války proti Íránu jako záminky k odložení politické transformace.

Zdroj v angličtině ZDE