DOZVUK KAUZY TY VOLE, MANDELA
6. 1. 2014 / Štěpán Kotrba
Chce-li se odborný asistent katedry žurnalistiky fakulty sociálních věd UK živit na vedlejšák jako krizový píárista České televize, aby se možná zavděčil jejímu generálnímu řediteli za to, že jej kdysi vzal do svého poradního panelu, může. Třeba i zadarmo... Z lásky. Ale měl by alespoň řemeslo public relations ovládat. Základní zásada žurnalistiky, kterou učím občas i já své nemnohé studenty, totiž zní: piš jen, co víš, a vždy počítej s tím, že napsané musíš umět obhájit. I u soudu. Když jsem psal ráno 7. 12. 2013 článek o kauze "ty vole, Mandela" o incidentu, který mediální vody zčeřil v noci z pátku 6. prosince na sobotu 7. prosince, věděl jsem během několika desítek minut telefonování a chatování už to, co Šmídovi trvalo zjistit čtrnáct dní. A věděl jsem a vím i víc, než ví Šmíd dodnes. Nemám ale potřebu prozrazovat svoje zdroje. Ani ve Sněmovně, ani v televizi.
Chtěl bych důrazně vzkázat dlouholetému odbornému asistentovi FSV UK Milanu Šmídovi, že nejsem hysterický. Jsem pouze trvale nespokojený s výkonem České televize v oblasti zpravodajství a aktuální, především politické publicistiky. Abych parafrázoval Šmídův výrok, "Není pochyb o tom, že s redakcí zpravodajství České televize asi není vše v pořádku."
7. 12. 2013, Štěpán Kotrba: "Ty vole, Mandela": vyhoďte už konečně někdo neschopného Dvořáka ZDE
Šmíd se nechal okouzlit facebookovým "příběhem" jednoho mladého "libertariána", který "graboval" noční internetový záznam ČT24 z jednání sněmovny. V 2:51 přišel úlovek, který si nenechal pro sebe, ale podělil se o něj 7. 12. na facebooku. To už o premiérově výroku několik hodin věděli v ČT, ale hodlali jej dočasně utajit, aby měla Nora Fridrichová sólokapra do pořadu 168 hodin. Pomiňme, proč si Rys graboval z obrazovky ČT v půl třetí ráno záznam jednání, který ve zvuku i v přepisu je dodnes v archivu Poslanecké sněmovny... Editor František Lutonský přiznal na Twitteru 8.12. v 15:04 na dotaz Milana Šmída z 16:44: "Měli jsme záznam střižený už v pátek [6. 12.]. Jen jsme ho nechtěli vysílat ve zpravodajství. Asi to někdo z ČT propálil." To je také vysvětlení. A porušení Kodexu ČT. Nejdřív musí být něco zprávou, aby to mohlo být komentářem. Česká televize nesmí informace utajovat či je činit předmětem spekulace, musí je neprodleně zveřejnit... Někdo dostal od někoho echo, ale ne záznam. Nakonec to odvysílali všichni ostatní, ale bylo to jedno. I Rys přiznal 9. 12. : "Nahrál jsem v sobotu nad ránem to, co už v pátek [6. 12.] večer bylo sestříhané v ČT pro pořad 168."
Trvalo přesně 36 vteřin od začátku hovoru, než technik záznamu v režii ČT zaznamenal výbušnost dialogu předsedy vlády, zesílil a vyčistil zvuk zapnutím pásmových a šumových filtrů a přestřihl z pravého horního rohu sněmovny na detail jedné z šesti kamer, které má od Sněmovny k dispozici, aby měl všechny tři řečníky a tudíž i důkaz, že záznam je autentický.... Po několika desítkách vteřin přepl záznam na třetí kameru v pravém rohu jednacího sálu, která zaznamenávala širší celek.
Rysův zvukově i obrazově zmršený záznam sdílelo takřka okamžitě jen z facebooku 245 lidí, což stačilo, aby se z něj v době hysterizujících sociálních sítích stala mediální událost. Rys má mezi přáteli Erika Besta, Jana Pokorného, Jindřicha Šídla, Karla Rožánka, Martina Veselovského, Martina Komárka, Patrika Nachera, Tomáše Haase, Václava Sochora... To stačilo.
Například 7. prosinec 2013 v 10:52 záznam nasdílel na svém profilu Filip Rožánek z ČRo, který odkaz sdílel i na twitteru a Google+, v 11:27 *novinář Petr Zavadil... Dodnes má stránka na Youtube od 6. 12. 2013 266 522 zhlédnutí, další dvě (jeden rip zpráv TV Nova, jedna kopie záznamu ČT24 s už kvalitním obrazem) pak ještě 51 293 a 10 304 zhlédnutí. Přes deset tisíc shlédnutí má i pozdější anglická kopie na ITN News.
Není divu, pro mnohé je a byl Mandela symbol boje proti apartheidu, pro druhé zase levičácký zločinec a terorista. V době pohřbu ovšem mezinárodní celebrita. A neúcta k celebritám a rituálům je důvod k morální hysterii. Když se to hodí...
"Každopádně, když nad tím zpětně přemýšlím, tak zásadní problém vidím v ČT. Byl to soukromý rozhovor (politik by měl mít styl, ale co čekat od vlády odborníků) a ČT by neměla odposlouchávat, nemluvě o detailních záběrech na lavice poslanců, co zrovna čtou a nebo píšou. Jsou to taky lidé, i když si na nich chce velká většina národa léčit své komplexy. ... Každopádně poslanecká sněmovna je základ demokracie, ČT by měla práci poslanců snímat profesionálně bez snahy bulvarizovat, premiér, který je odpovědný sněmovně by se měl chovat slušně....", napsal Miloslav Rys o dva dny později. Zřejmě mu došlo, v jaké hře hrál jakou roli a nebyl na to už zrovna hrdý...
Tolik snadno ověřitelná fakta.
Zbývající už tak snadno ověřitelné není. A to je odpovědnost těch či oněch techniků za kvalitu záznamu zvuku a obrazu.
Originální záznamy odvysílaných záznamů z jednání Sněmovny na webu ČT chybí, ačkoliv se na ně neváží žádná práva a ačkoliv v jiných případech téhož typu zde záznamy jsou. Proč? Česká televize k tomuto faktu neposkytuje na svých stránkách žádné vysvětlení. Proč?
Chybějící záznam z jednání schůze PS PČR, Stopáž: 250 minut – Rok výroby: 2013 – P ST, Žánr: Zpravodajství. Premiéra: ČT24 – pá 6. 12. 2013 po půlnoci – 01:00 ZDE
Informace České televize o tom, že ČT nezasahuje redakčně do záznamů jednání sněmovny, je nepravdivá.
ČT: Do záznamů jednání sněmovny redakčně nezasahujeme ZDE
Milan Šmíd se 16.12. vrátil k tématu, a byl nucen přiznat, že "záznam ČT byl "šmírácký"", jak jsem tvrdil. Byl nucen přiznat i, že "bylo záměrem odchytit soukromý rozhovor. Obsluha zařízení záměrně „vytáhla“ hlasy do vzdáleného mikrofonu na řečnickém pultu. Aby nebylo pochyb, odkud ty zvuky pocházejí, režisér nastřihl záběry na vládní lavici."
Tak kde vidí Šmíd jakou mou hysterii? Snad v tom, že za nepřetržité manažerské selhávání při řízení redakce zpravodajství už nedávám vinu jen samotným redaktorům či střednímu článku řízení (editorům), ale šéfredaktorovi a řediteli redakce, kteří měli dost času analyzovat chyby redaktorů a vyvodit z nich organizační i personální důsledky? Za dlouhodobé manažerské selhávání ředitele stanice je odpovědný generální ředitel. Dvořák měl Šámalovi několikrát na základě analýzy pochybení jeho podřízených vytknout, že svou funkci nezvládá, redakce jím řízená porušuje zákon i Kodex a nakonec mu oznámit, že pokud nezvládá svou práci, nastal čas ho pro neschopnost odvolat. Pokud generální ředitel není schopen kontrolovat práci svých podřízených, měla z jeho selhání už začít vyvozovat odpovědnost Rada ČT. Tento řetězec selhání odpovědnosti vedoucích pracovníků ČT, jejichž plat se pohybuje v rozpětí od 70 do 350 tisíc měsíčně z peněz koncesionářů, je hysterie??? Konečná odpovědnost daná § 8 zákona o ČT a její ignorování Radou ČT, je hysterie?
Šmíd hned v další větě ovšem tvrdí, že "záběry však nebyly pořizovány v době přestávky, kdy poslanci nepracují a mají právo na soukromí, ale v době konání schůze, čímž upřesňuji předchozí informaci, jakož i omyl šířený v diskusích na webu." Tato Šmídovo tvrzení je nijak nedokázané, fakticky neověřené a nepravdivé. Vychází z neznalosti zákona o jednacím řádu Sněmovny. Podobných bludů šíří odborný asistent odborného asistenta katedry žurnalistiky Institutu. komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK Milan Šmíd víc... Nicméně v tomto případě se Šmíd usvědčil z toho, že možná umí psát, neumí ale číst. Respektive nechápe význam slov.
Podle něj "předseda PSP Jan Hamáček zahájil jednání slovy: Dámy a pánové, já bych vás požádal, abyste zaujali svá místa v sále. Ještě než zahájíme třetí schůzi, tak bych požádal předsedy jednotlivých poslaneckých klubů, aby se pokud možno shromáždili zde nahoře, abychom se poradili o dalším postupu. " Ano, ještě před zahájením schůze dle § 54 zákona o jednacím řádu, byla porada předsedů klubů, během které se do sálu courali poslanci. A kecali v lavicích nejen oni, ale i Hamáček či předseda vlády a jeho ministři... Fakt, že se Hamáčkův proslov stenografoval jako součást zápisu, na obsahu jím vyřčeného nic nemění. Stačí umět číst a nesnažit se za každou cenu lumpárny technika ČT ospravedlnit. Po poradě předsedů teprve začala schůze, když se ujal funkce řídícího místopředseda Sněmovny, poslanec Filip.
Jednání se nezahajuje slovy "Ještě než zahájíme schůzi", ale slovy předsedajícího "Zahajuji schůzi". Tolik ke schopnosti odborného asistenta katedry žurnalistiky Institutu. komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK porozumět alespoň gramaticky obsahu vyřčeného. Víc snad ani není třeba dodávat.
Stenografický zápis 3. schůze, 6. prosince 2013 ZDE
Z autorizovaného audiozáznamu PSP ČR je jasné, co pouštěla režie Sněmovny v jaké hlasitosti a co ne. Zbytek je na odpovědnosti režie přenosu a záznamu ČT, která disponuje dostatečnými technickými prostředky pro zesílení pásmovou filtraci (equalizaci) a odšumění zvukového signálu. Pouhé zesílení nestačí. Šum a hluk pozadí by byl zesílen také. Je nutné pásmovým equalizerem omezit pásmo hloubek a výšek, ve kterém je většina šumů a hluku pozadí, šumovým filtrem případně vyčistit záznam a zesílit selektivně pouze pásmo řeči. Většina high-end zesilovačů má komponenty Dynamic Noise Limiter (DNL) či Dynamic Noise Reduction ( DNR ) jako hardware, já používám pro podobné "investigativní" účely profesionální plugin Sony NoiseReduction 2.0 v profesionálním zvukovém editoru SoundForge.
Teprve v čase 3:35 záznamu PSP ČR začíná inkriminovaný monolog "ty vole, Mandela". Úroveň hlasitosti tohoto hovoru dle audiozáznamu je na hranici slyšitelnosti, oproti oficiálnímu záznamu řečníků na mikrofon, který je jasný a čistý. Záznam do formátu MP3 a jeho archivace je až na konci řetězce záznamu v PSP Veškerá manipulace se zvukovým signálem tak, jak se projevila na záznamu ČT, se tedy konala AŽ PO JEHO ODBAVENÍ Z REŽIE PSP – čili v redakční odpovědnosti ČT. Kancelář sněmovny je podle mých informací schopna tento fakt kdykoliv doložit. I u soudu.
Audiozáznam začátku 3. schůze, 6. prosince 2013, záznam PSP ČR ZDE
Co k tomu říci závěrem? Redakce zpravodajství a publicistiky České televize se chová jako prasata už dlouho. Způsob práce kameramanů a režisérů ČT byl v minulosti důvodem jejich vykázání ze sálu a jejich nahrazení kamerami ovládanými zaměstnanci Sněmovny. Stalo se tak po incidentech, na které si poslanci stěžovali. Usnesením stálé komise pro práci Kanceláře PS, č. 36 z 15. schůze komise ze 26. 2. 2009, s platností od 16. 3. 2009 byla ČT vykázána ze sálu. ČT od té doby používala digitální signál 6 kamer vyvedený rozvody do přenosového vozu před budovou, od roku 2011 pak přímé odbavení z pracoviště v budově PS datovou linkou do objektu OTN ČT.
V té samé době došlo i k vykázání kameramanů a techniků i z předsálí, kde bivakovali jako tlupa travellers, mnohdy dva dni nemytí a neoblečení v obleku, ale v džínách. Dodnes si někteří zaměstnanci ČT, zejména technici, myslí, že do Sněmovny stačí kapsáče, triko a tenisky na místo tmavého obleku, naleštěných bot, bílé košile a kravaty.
Česká televize svým zpravodajstvím rozdmychává kontinuálně nenávist občanů vůči politikům. Její redaktoři (až na výjimky) nejsou odborně připravení, věcní, nezúčastnění, nezaujatí, jak by měli být. Zpravodajství je emocionální, používá hodnotící rámce, je uštěpačné, ironizující, zjednodušující ve snaze zaujmout - ovšem na úkor faktické správnosti. Neumí rozlišit podstatné, rádo informuje o nepodstatném, ale z pohledu redaktorů vtipném či zajímavém. Bulvarizuje.
Agendy, kterým nerozumí, ignoruje, přestože jsou závažné a mnohdy dotýkající se nás všech. Klasickou ukázkou ignorované agendy může být nový občanský zákoník, o kterém se v televizi nevedla žádná věcná a podrobná diskuze ani v době, kdy byl přijímán, ani nyní těsně před tím, než začal platit. Jeho více než tři tisícovky paragrafů si zasloužily vlastní publicistický pořad a rozsáhlou aplikaci na webu, aby televize na jedničku splnila ustanovení zákona, který jí přikazuje v § 2 odst. 1 písm. b) "přispívání k právnímu vědomí obyvatel České republiky"...
Druhou trvale ignorovanou agendou je činnost evropských institucí, Evropskou komisí počínaje, Evropským parlamentem a Parlamentním shromážděním Rady Evropy konče. Přesto, že si ČT živí své zpravodaje v Bruselu, je práce českých poslanců v EP neviditelná a o evropské agendě se dozvídáme pouze v krimi rubrice v souvislosti s pletichami při čerpání fondů.
Třetím velkým dluhem ČT jsou sociální důsledky rozpočtových škrtů a sociální politika obecně. Ti, kteří jsou nezaměstnaní nebo na hranici životního minima, jsou v televizi představováni méně, než burzovní makléři a jiní finanční spekulanti. ČT neukazuje v dostatečném rozsahu ani důsledky komercionalizace a privatizace zdravotnictví – rušení pohotovostí, horší dostupnost péče na venkově, zejména v zimě, nekvalitu poskytovaných služeb.
Čtvrtým dluhem je pragocentrimus. Zpravodajství z venkova je popelkou, zpravodajství z regionů je odsouzeno k pobytu v ghettu regionálních magazínů. Do hlavních pořadů se regionální problematika nedostane. Chátrající továrny uprostřed městeček, zničená infrastruktura, zanedbané opravy silnic, mostů a železnice či oprýskaná a špinavá nádraží v odlehlých oblastech Česka jsou nezajímavé, neboť stávající, dvacet let trvající systém nesmiřitelně kritizují. Stačí se podívat třebas jen na strop haly nástupišť Hlavního nádraží v Praze, ze kterého letitá špína padá cestujícím na hlavu.
Pátým dluhem ČT je ignorování zemědělství a mnoha dalších, převážně technických oborů. Kdejaká herečka, zpěvačka či jiná bulvární "osobnost" se na obrazovku zpravodajství dostane, inženýři a vědci mají většinou vstup zakázán. Stejně bulvárně se staví Česká televize k přírodovědě, ochraně přírody a krajiny – zde prakticky rezignovala na standardní dlouhodobé informační a edukační funkce. Holt, veřejnoprávní zvířátka nejsou v kurzu.
Šestým dluhem je nevyváženost věková i genderová: aegismus se projevuje plíživě, ale trvale. Mladé, krásné ale hloupé hlasatelky a redaktoři nereprezentují všechny občany,mnohé přivádějí k zuřivosti. V magazínech, ale i ve zpravodajství. Nereprezentují ani vkusem, ani zájmy či informačními potřebami. I padesátnice a šedesátnice by měly mít "své" redaktorky a "svůj" podíl na tématech. Je přitom dost novinářů, kteří by mohli přispět k obohacení programu ČT.
Sedmým dluhem zpravodajství a publicistiky je prostor, věnovaný jednotlivým názorům ve společnosti, nejen politickým stranám. Ale zde je konflikt mezi veřejností a dramaturgií trvalý a dlouhodobý. "Pravda a láska", jak se říká názorovým pohrobkům bývalého prezidenta, v televizi má takřka monopol. Levice je redaktory trvale zatracována, vysmívána a marginalizována. Nejmarkantnější je to vidět na názorech radikální levice. KSČM je trvale ignorována a když tak vnímána pouze kriticky. Jí "blízcí" novináři se v ČT neobjevili nikdy. Z levicových komentátorů jsou přítomní takřka výlučně "krotcí" liberálové, blízcí názorům oné pravdy a lásky v redakcích. Konzervativní, antiautoritářská či radikální levice přístup nemá prakticky vůbec. O to hojněji se na obrazovce veřejné služby objevují liberálně pravicové postoje a komentátoři ze spřátelených bakalovských médií – Hospodářských novin a Respektu, případně různých pravicověliberálních institutů a think-tanků. Komentátoři a redaktoři odborných titulů se kupodivu neobjevují vůbec, i když ti většinou o tématu vědí nejvíce.
Nejen nezaujatá objektivita bez emocionálních a hodnotících příznaků, ale i politická i agendová vyváženost zpravodajství a publicistiky je v ČT popelkou. Kauza "ty vole, Mandela" je malou ukázkou neprofesionality, ignorované a bagatelizované prozatím jak vedením televize, tak diletanty v Radě ČT, tak cintaly jako Šmíd, kterou by se měl už zabývat nový mediální výbor sněmovny. Konečně. Protože Česká televize není ani Drtinové či Moravce, ani Šámala. Není ani Dvořáka či PPF. Je naše. Je všech občanů a má pracovat za účelem naplňování demokratických, sociálních a kulturních potřeb celé společnosti.
Diskuse