České volby: Známý radikál proti neznámému centristovi

17. 1. 2018

Pokud jde o populismus, Češi prodělali své probuzení v roce 2013, když Miloš Zeman vyhrál první přímé prezidentské volby. Jeho funkční období bylo kontroverzní, protože prezident balancoval mezi závazky vůči NATO a EU a vlastním upřednostňováním autoritářských režimů jako Rusko a Čína. Pohrával si i s myšlenkou na vystoupení z unie.

Navzdory vzestupu populistické rétoriky nebudou letošní prezidentské volby zásadním zlomem, protože nikdo z hlavních kandidátů není radikálnější než Zeman. Je velmi pravděpodobné, že Česká republika bude pokračovat v pragmatické politice, zůstane v NATO a EU.

Hlavní protikandidát Jiří Drahoš je svého druhu antiestablishmentovým kandidátem. Ale není to Trump. Vědec a inženýr Drahoš mnohem víc připomíná francouzského prezidenta Macrona. Je silným zastáncem evropské integrace a podporuje NATO a jeho snahy zadržovat ruskou silovou politiku.

S pouhými 38 % hlasů není Zeman v pozici, aby jednostranně předělal českou politiku vůči EU. Druhé kolo voleb bude zřejmě těsné. Na druhé straně Češi dál oponují euru a další integraci unie. Je také málo pravděpodobné, že se změní kritický postoj k imigračním kvótám nebo direktivě EU o zbraních.

Pro řadu obyčejných Čechů jde o volbu mezi dobře známým radikálem, jehož názory nemusí plně podporovat, a relativně neznámým intelektuálem, který je centristou s nekontroverzními politickými názory.

I když jsou české volby zajímavější než finské prezidentské, nestanou se pro Evropu dalším bodem zvratu ve stylu brexitu. Opravdová dramata nás čekají v italských a švédských parlamentních volbách.

Zdroj v angličtině: ZDE