Británie: Fraška ohledně brexitu zřejmě kulminuje

2. 12. 2018 / Jan Čulík

čas čtení 6 minut


Britská premiérka Theresa Mayová se v posledních dnech zoufale pokoušela přesvědčit britské voliče (jímž ale odpírá právo znovu rozhodnout ve volbách či v referendu), aby podpořili její pětsetstránkovou "dohodu" s Evropskou unií ohledně odchodu Británie z Evropské unie.

Potíž je, že proti této dohodě se ostře staví většina poslanců Dolní sněmovny a zdá se, že proti ní bude hlasovat až stovka konzervativních poslanců, nemluvě o labouristické, liberálnědemokratické a skotskonacionalistické opozici. Hlasování se má uskutečnit 11. prosince.

 

Hlavním problémem je, že Mayová, i když původně hlasovala pro setrvání Británie v Evropské unii, se za posledního dva a půl roku, které uplynuly od referenda o brexitu, které se v Británii konalo v červnu 2016, stala rukojmím ultrapravicové frakce maniaků v Konzervativní straně a ve snaze splnit jejich požadavky, vytvořila celou řadu nepraktických "red lines" - červených čar, za něž odmítla jít, a tím definovala možnou dohodu o odchodu Británie z EU jako velmi neuspokojivou.

Mayová na nátlak ultrapravicových konzervativců určila, že odchod Británie z EU znamená i odchod z evropského trhu, z evropské celní unie a od evropského soudního dvora, i když samozřejmě referendum o brexitu v červnu 2016 nic takového nedefinovalo. Dále je také posedlá snahou - jak někdejší komunisté ve východním bloku před rokem 1989 - zakázat volný pohyb obyvatelstva z EU do Británie.

V důsledku této iracionální tvrdohlavosti vznikly vážné problémy. Členství Británie v Evropské unii je silně provázáno s irskou,  tzv. Dohodou z Velkého pátku z roku 1994, o ukončení severoirského terorismu. Součástí této dohody je požadavek, aby mezi Severním Irskem a Irskou republiku nebyla žádná hranice. V minulosti tam byla opevněná hranice velmi podobná někdejší berlínské zdi, a ta se stávala četným terčem útoků teroristů. Odchod Británie z EU hrozí tím, že bude nutno znovu obnovit tuto hranici, což povede k obnovení severoirských teroristických útoků a vraždění lidí. Evropská unie to samozřejmě nechce v žádném případě připustit. Londýnským maniakálním euroskeptikům je úplně jedno, že by znovu vznikl terorismus. Jsou posedlí jen sami sebou a svou vizí "nezávislého britského impéria", která nemá vůbec žádnou vazbu na realitu.

Londýnská vláda chce odejít z Evropské unie proto, aby prý "mohla volně uzavírat samostatné obchodní dohody se světem mimo EU". Tohle samo o sobě je nesmysl, protože členské země Evropské unie samozřejmě mohou výhodně obchodovat s celým světem, a protože je EU obrovský obchodní blok, má daleko větší vyjednávací možnosti při vyjednávání s vnějším světem, než malá samostatná zemička Británie. Rozdíl mezi 60 milionovou zemí a 500 milionovým blokem je obrovský.

Londýnští euroskeptikové však chtějí zrušit veškeré normy a kvalitativní standardy Evropské unie a obchodovat výhodně a levně s celým světem na základě dumpingových cen. Evropská unie ovšem nemůže připustit na svůj trh výrobky, které budou daleko horší kvality, než jsou její normy, a pokud by tedy Británie odešla z jednotného trhu a z evropské celní unie a rezignovala na kvalitativní normy EU, Evropská unie bude vyžadovat na severoirské hranici celní bariéry. To však EU nechce kvůli hrozbě terorismu připustit.

Proto EU donutila při vyjednávání Theresu Mayovou, aby Severní Irsko zůstalo v evropské celní unii, a pokud nedojde k technologickému vyřešení prohlídek zboží na severoirské hranici, tak, aby fyzická hranice neexistovala, musí v určité celní unii s dodržováním evropských kvalitativních norem zůstat podle dohody, uzavřené Mayovou s Bruselem, na dobu neurčitou i celá Británie. Londýnští euroskeptici zuří, že rozhodnutí o tom, kdy konečně bude Británie moci z evropského trhu odejít, a začít tedy samostatně vyjednávat s vnějším světem o oněch neuvěřitelně výhodných samostatných dohodách, bude učiněno společně Londýnem i Bruselem - což znamená, že Brusel má nad tím právo veta.

V kostce shrnuto: pětisetstránková dohoda Mayové s EU o odchodu Británie z Evropské unie znamená, že Británie bude muset setrvat v Evropské unii na dobu neurčitou, bude muset Bruselu zaplatit  39 miliard liber v rámci už uzavřených dohod, a nebude mít v EU už žádná rozhodovací práva.

Proti této dohodě se zuřivě postavila skoro celá Dolní sněmovna - jak fundamentalističtí stoupenci brexitu, tak poslanci, kteří usilují o měkký brexit nebo o setrvání Británie v Evropské unii.

Za dané situace to vypadá, že 11. prosince Dolní sněmovna tuto dohodu zcela odmítne. Hrozí ovšem, že by Británie pak vypadla z EU bez dohody, což by byla - podle hodnocení britského ministerstva financí i ústřední Anglické banky - naprostá ekonomická, sociální i politická katastrofa.

Proti tomu se ovšem nyní spojili poslanci Labouristické strany, skotských nacionalistů, liberálnědemokratické strany i některých konzervativců a předložili parlamentu ústavní dodatek, který má zamezit tomu, aby Británie z EU vypadla bez dohody.

Zdá se, že velmi sílí požadavek, aby se konalo druhé referendum o brexitu, pravděpodobně v květnu 2019.

Mayová to ovšem tvrdošíjně odmítá. Na opakované dotazy médií, jaký je její plán B, pokud 11. prosince Dolní sněmovna její "dohodu" s EU odmítne, neposkytuje žádnou odpověď. 

V pátek rezignoval už osmý ministr z britské vlády kvůli této dohodě. Upozornil, jako v poslední době mnozí, že dohoda je daleko horší než setrvání Británie v EU, a začal - jako mnozí - požadovat druhé hlasování o brexitu.

Z průzkumů veřejného mínění vyplývá, že by proti brexitu dnes hlasovalo asi 52 procent britských občanů, pro brexit jen asi 30 procent.

Ze zajímavé demografické analýzy odborníka na hlasování Petera Kellnera z organizace pro průzkum veřejného míně YouGov vyplývá, že drtivá většina důchodců, kteří hlasovali pro brexit, od června 2016 už zemřela. Mayová se tedy snaží tvrdošíjně vyplnit přání mrtvých britských důchodců.

0
Vytisknout
10400

Diskuse

Obsah vydání | 5. 12. 2018